CATRIN je slovo, které v akademických kruzích rezonuje už několik let. Ústav nakonec zapříčinil rezignaci rektora Millera. Rektorské volby nakonec vyhrál a novým rektorem se od 1. května 2021 stane prof. Martin Procházka z Fakulty zdravotnických věd. Co nový rektor chystá? Jak se odlišuje od prof. Millera? Proč se rozhodl kandidovat? A jak situaci s ústavem CATRIN vyřeší?

Olga Viktorovna Čadajeva je odbornou asistentkou na katedře slavistiky Univerzity Palackého v Olomouci. Pochází z Ruska, vystudovala slavnou Lomonosovovu státní univerzitu, své doktorské studium pak studovala v Česku na nejstarší moravské univerzitě. V České republice už více než 15 let žije a má české občanství. V době, kdy jsou česko-ruské vztahy velmi napjaté, jsem se jí ptal nejen na vztahy mezi zeměmi, ale také na její jazykové znalosti. Jaký je rozdíl mezi vesmírnými agenturami NASA a Roskosmos? A pomohl jí ke znalosti více jazyků hudební sluch?

Občas se to prostě stane. Sedíme v práci či ve škole, obklopeni desítkami různých tváří a z čista jasna jako by z nás byla vysávána všechna energie. Ozvěna hlasů začne být najednou příliš hlasitá, světla září příliš ostře a svetr, který nám ráno připadal tak pohodlný, najednou příšerně kouše. Instinkty velí vydat se na útěk a někam se schovat. Znovu se dobít. „Co mě to popadlo?“ ptáte se sami sebe. Není se však čeho bát. Možná jste jen přecitlivělí. V takovém případě je nová kniha švédské terapeutky Asa-Saga Hammarstedt První pomoc pro vysoce citlivé přímo pro vás.

Markéta Žídková, odborná asistenka Katedry politologie a evropských studií na Filozofické fakultě, se dlouhodobě zabývá Ruskem a postsovětským prostorem. Ještě před odhalením ruského útoku ve Vrběticích v roce 2014 jsme spolu probrali nejen téma současného Ruska, opozici a zatčeného Navalného, možnou občanskou válku, ale pohovoříme i o česko-ruských vztazích. Proč byl odvolán ministr Petříček? A je vakcína Sputnik V hybridní zbraň? 

Pandemická situácia po celom svete ovplyvnila množstvo ľudí a činností, ktoré bežne vykonávame. Inak to nie je ani u športovcov, ktorí sa ako všetci ostatní museli situácii prispôsobiť. Vykonávať to, čo ich baví najviac môžu iba ak dodržia všetky opatrenia, čo môže spôsobovať problémy. K tomu ako prebiehajú tréningy a súťaže a ako sa dá táto situácia zvládnuť sa vyjadrili športovci z Univerzity Palackého.

Změny klimatu, nadbytečná spotřeba plastu, neuvědomělé nakupování, plýtvání vodou, znečišťování ovzduší. Všemi zmíněnými body a spoustou dalších se zabývají ekologové a ochránci přírody po celém světě. Přitom východisko z této na první pohled beznadějné situace máme na dosah a překvapivě není nikterak komplikované. Jak může každý z nás přispět i malými kroky k lepším životním podmínkám pro nás i budoucí generace? Souvisí nutně to, jak se přírodě snažíme pomáhat, s naší finanční situací nebo místem bydliště? A je potřeba žít stoprocentně zero waste? Odpovědi nejen na tyto otázky jsem hledala v rámci rozhovoru s Anežkou Tomečkovou, která se tématem ekologie aktivně zabývá.

Současná krize nám všem bezesporu přinesla mnoho překážek, ale také nové možnosti a cesty. Písničkář, textař a kytarista Jaromír Nohavica zůstává s příznivci své hudby v kontaktu i za trvajících protiepidemických opatření. Skrze streamované koncerty s různorodou tematikou lidem dále předává své texty a písně. Jak nahlíží na online prostředí a jak se vypořádal s pandemií?

Už na gymnáziu mě začalo bavit mluvit rusky, sledovat ruské filmy a číst ruskou literaturu. Jména jako Tarkovskij, Pasternak, Bulgakov nebo Solženicyn jsou známá jak rusofilům, tak rusofobům, jsou to osobnosti světového významu. Tahle jména mě nakonec přesvědčila, abych si na vysoké škole vybral ruštinu na Filozofické fakultě.

Pátral i v Archivu Univerzity Karlovy, aby se dozvěděl o životním příběhu svého dědečka. Jan Vilém Rajner se svou prací na téma „Osudy Viléma Rajnera na pozadí doby 20. století“ zvítězil v soutěži Eustory 2019. Jeho práce zachycuje nejen nelehkou životní cestu jeho dědečka za dob nacismu a komunismu.