Zimní semestr je opravdu zákeřný. Obvykle začíná během krásného počasí, kdy ještě vstřebáváme zážitky z léta. Vracíme se do školy, kde při setkání s přáteli a učiteli rozhazujeme jeden úsměv za druhým a říkáme si, jaká to je pohoda studovat vysokou školu. Čas plyne a my se najednou oblékáme tepleji, deštníky vytahujeme častěji a ze všech stran se začíná ozývat to protivné slovíčko deadline. Taková nenápadná změna klimatu se projevuje i na bytě K5.

Měsíc na Slovensku uběhl rychleji, než byste řekli borovička, a já se odporoučel zpět do hanácké metropole. Opustil jsem jak bydlení na kolejích, tak gentlemanskou společnost a vrátil se na byt ke svým pěti ženám. V minulých příspěvcích jsem zmiňoval pouze výhody a pozitiva s tímto bydlením spojená. Myslím, že je ale na čase prozkoumat odvrácenou stranu tohoto obydlí.

Výběr vhodné lokality k bydlení je stejně důležitý jako například výběr vhodné hospody. Nejprve je vám jedno, kam zapadnete. Hlavně že to poslouží svému účelu. Ovšem po nějakém čase třeba přijdete na to, že to nebyl až tak dobrý nápad a že ty žluté zasmrádlé záclony nejsou to pravé ořechové. Nabízí se tedy otázka: jak si správně vybrat?

Pokud jste během víkendu byli pouštět draka a neskončili někde v cizině, gratuluji. Mě osobně to odfouklo až do ďalekej krajiny, ktorá sa volá Slovensko. Oficiálně tomu říkejme studijní pobyt. Pokud vás zajímá, kde jsem, co se tu pije nebo snad jak vypadá zdejší univerzita, o tom se budu vykecávat v jiné rubrice. Důležité je, že jsem po třech letech zase na kolejích a naši českou skupinku zastupují jen dvě osoby ženského pohlaví.

Existuje přísloví: „Když se štěstí unaví, sedne i na vola.“ Takto lze popsat příhodu, která mi obrátila život vzhůru nohama. Ze dne na den jsem získal klíč od prostorného bytu, který je prakticky v centru města a nebydlí tam jedna, ani dvě, ale rovnou pět ženských. Suma sumárum – dva pokoje a šest studentů.

Co? Kde? A proč právě tam? A není to daleko? A jak je to velké? Žije tam někdo? Takové otázky na mě pravidelně padají, když někomu odpovídám, kde to vlastně bydlím. Asi jako každý student, který nepochází z Olomouce, jsem hledala místo, které budu nazývat druhým domovem. Bohudík nebo bohužel, volba padla práv …

Každý, kdo někdy s někým sdílel byt nebo pokoj, mi asi dá za pravdu v tom, že všichni spolubydlící jsou tak trochu blázni. I když se zpočátku jeví jako naprosto normální lidé, čas ukáže vše. Ke stejnému názoru jsem dospěla i já. Má spolubydlící je totiž stvoření z jiného světa, ze světa plného třpy …

Dva absolventi a dvě studentky umělecky laděných oborů si našli byteček v historickém domě s vysokými stropy a s mnoha okny, který si přetvořili k obrazu svému. Jelikož bydlí v trochu zapadlé lokalitě až na konci Olomouce a jejich životy nejsou materialisticky zaměřené, platí okolo 1600 měsíčně. A to i s e …

Student historie a geografie Aleš je dalším v řadě, kdo se ozval Heleně, aby se s jejími čtenáři podělil o netradiční zkušenost s bydlením. Nesešli jsme se však u něj v pokoji, nýbrž v jedné z olomouckých kaváren. Ne, že by se Alešovi, který v Olomouci žije něco přes rok, nechtělo kvůli nám uklízet n …