Vyhledávání

Bydlení: Tajuplní umělci ze zapomenuté části Olomouce

Dva absolventi a dvě studentky umělecky laděných oborů si našli byteček v historickém domě s vysokými stropy a s mnoha okny, který si přetvořili k obrazu svému. Jelikož bydlí v trochu zapadlé lokalitě až na konci Olomouce a jejich životy nejsou materialisticky zaměřené, platí okolo 1600 měsíčně. A to i s energiemi a internetem, který platí sousedé, protože při vymýšlení svého hesla k wifi příliš kreativity nevynaložili. Na druhý pokus jsem se v sousedství připojila i já.

Doufala jsem, že se budu moct podělit se čtenáři Heleny o fotografie z umělecky laděného bytu, který spíše než jako studentský privát vypadá jako ateliér. Bohužel mi mé snažení zatrhla prozřetelná úvaha jedné z obyvatelek bytu. Ono totiž není úplně ideální vykřičet do světa, že jste tak trochu bez povolení probourali zdivo v pronajatém bytě, abyste získali více tvůrčího prostoru. Také by pana majitele, který je na pár let v zahraničí nepotěšilo, že jste si v jedné z místností udělali z obývací stěny streetartový panel a s kamarádem sochařem namontovali do rohu pokoje malou plastiku čehosi, co po pár panácích připomíná jelena. Ach, ti umělci. Drží se hesla, co není zakázáno, je dovoleno, a když to dovoleno není, aspoň se u toho, co děláte, nenechte chytit. „Podle smlouvy jsou malé estetické úpravy v bytě povoleny a víc tam specifikováno není.“ říká se škodolibým úsměvem Alena, která mě na návštěvu pozvala.


charmaine

Doufám, že se mi povedlo trochu poškádlit vaši fantazii a přiblížila jsem vám obraz prostorů, kde si žijí tihle čtyři bohémové. U šálku kávy, jejíž expirační doba nejspíš vypršela ještě před tím, než mí hostitelé s několika tituly nastoupili na univerzitu, se ke mně doneslo pár úžasných střípků z jejich společného bydlení. U tvůrčích duší vás nepřekvapí tvůrčí nepořádek. Ovšem když se vracíte za tmy domů a v úzké chodbě si někdo zapomene na zemi náhradní čepele od nože na papír, může se stát, že strávíte noc na pohotovosti, kde vám takovou žiletku z nohy vypreparují asi za hodinu a půl, protože nejste akutní případ. „Nemohla jsem ji vidět, protože tu noc jsme v chodbě neměli žárovku, pár dní před incidentem jsem ji použila v jedné ze svých světelných instalací. Byla to šílená bolest, navíc jsem tady byla sama. Kluci ve spěchu jen bouchli dveřmi a neuklidili po sobě materiál ani nástroje. Naštěstí mi přišla na pomoc kamarádka, která bydlí nedaleko.“ říká Alena.

Zvyknete si, že někdy šlápnete do barvy, nebo že se vám někdo projde po ještě vlhkém obraze, nad kterým jste strávili asi sto hodin. Občas se součástí vašeho díla stane i popel z cigaret. Párkrát museli obyvatelé bytu fungovat bez koupelny, protože z ní byla temná komora. Lednice zeje prázdnotou v jednom kuse, a když už si něco uvaříte, musíte si to pořádně schovat, jinak jste bez oběda nebo bez večeře. Ale jinak je to podle slov umělců krásné a klidné bydlení. „Moc hostů si tady nezveme, je to spíše pracovní a tvořivý prostor. A máme rádi svůj klid, když už zatoužíme po večírku, jdeme udělat nepořádek jinam, stálo nás to dost úsilí, než byt vypadal takto.“ dodává Alča.

foto: http://frommoontomoon.blogspot.cz/2012_07_01_archive.html

 

Pokud byste se chtěli i vy podělit o své zážitky se spolubydlením, ať už krásné, děsivé či bláznivé, určitě se nám neváhejte ozvat.