Vyhledávání

Strach je cesta k temné straně

Zimní semestr je opravdu zákeřný. Obvykle začíná během krásného počasí, kdy ještě vstřebáváme zážitky z léta. Vracíme se do školy, kde při setkání s přáteli a učiteli rozhazujeme jeden úsměv za druhým a říkáme si, jaká to je pohoda studovat vysokou školu. Čas plyne a my se najednou oblékáme tepleji, deštníky vytahujeme častěji a ze všech stran se začíná ozývat to protivné slovíčko deadline. Taková nenápadná změna klimatu se projevuje i na bytě K5.

Dříve bych si ani nevšimnul, že nastal poslední měsíc roku. Ale v posledních letech? Moje spolubydlící Pája už týden před prosincem radostně poskakuje po bytě a vykřikuje, že se blíží prvního. To pro její spolubydlící znamená jen jedno. Budou se pouštět koledy a vánoční songy. Pája vás prostě uvrhne do vánoční atmosféry, ať chcete, nebo ne, a poté, co se její úvodní stránka na YouTube promění ve vánoční jukebox, vytáhne světýlka a ozdoby. Do výzdoby se většinou ochotně zapojí všichni. Já, díky určitým dispozicím, mám dva úkoly. Za prvé sundat vánoční stromeček z třímetrové skříně a za druhé vyšplhat se do oken a umístit tam barevná světýlka. Zdobení samotného stromečku a úklid přenechávám jiným. Vše přichystáno, koledy hrají, ta pravá vánoční atmosféra je tady.

Aniž si to uvědomíme, venku už mrzne, hospody a kluby začínají zet prázdnotou a naše vřelé úsměvy jsou pryč. Nastává zima a s ní i zápočtový týden. Je až děsivé, co to s tvorem, jako je student, udělá. Marně v tyto dny chodím od pokoje k pokoji a snažím se někoho přemluvit na jedno nebo tři piva. Dříve koledami prošpikovaný a smíchem prostoupený byt je teď ztichlý. Pája ani Janča už nekoukají na seriál, ale poctivě datlují do počítače. Peťka i Domča se soustředěným výrazem sedí nad štosem papírů, a dokonce ani Barča už nespí a poctivě se učí. Pravá vánoční atmosféra je fuč, stejně jako světýlka z oken díky nekvalitní izolepě.

Jak ale řekl jeden zelenáč: „Strach je cesta k temné straně“. Proto s tímto obdobím bojujeme po svém. Někomu se to může zdát ujeté, ale během zápočťáku si vyhradíme den, kdy na bytě společně slavíme Vánoce. Obvykle si v poledne zajdeme do restaurace na oběd nebo (jak tomu bylo tento týden) na společnou večeři. Následuje příprava domácího svařáku, nějaké to občerstvení, a jakmile padne tma, přesouváme se ke stromečku, kde nás čekají dárky. Letos olomoucký Ježíšek zažil menší srdeční zástavu. Na poslední chvíli zjistil, že se dárky budou předávat o pár dní dříve, než jak znělo v původní dohodě. Nakonec to však zvládl a patří mu velký dík. Po rozbalení dárků už jen zbývá udělat vánoční foto a uklidit balicí papír.

Pokud i Vás v následujících dnech čeká zápočet, zkouška nebo jiná nemilá povinnost, také s tím bojujte. Třeba s pomocí cukroví nebo punče v kroužku nejbližších přátel. Hlavně si ničím nekažte předvánoční atmosféru. Dejte si něco dobrého, hoďte nohy na stůl a něco si přečtěte. Třeba Helenu v krabici.

Za celý byt K5 Vám přeji pohodové a klidné svátky!

Lukáš Kubala

Lektor projektu E-Bezpečí, filmový a seriálový nadšenec, amatérský fotograf, dobrodruh a milovník domácí slivovice.