Vyhledávání

„Olomoucká univerzita je unikátní,“ říkají současní i bývalí akademici. Mrzí je ale současná situace

Ve třetím článku z UPsolventské série se zaměříme na akademické pracovníky z různých fakult a z různých kateder. Emeritní rektor Josef Jařab, rostlinný genetik Jaroslav Doležel, biochemik Marek Petřivalský, odbornice na migraci Lucie Macková, slavista Patrik Varga nebo germanistka Sabine Voda patří k osobnostem olomoucké univerzity. Co si oni myslí o její úrovni?

Když mě neúprosný tlak času na výběr oboru a univerzity, na které bych měl studovat svoje navazující magisterské studium přivedlo ke konfrontaci se známou z Erasmu, která nazvala Univerzitu Palackého „neznámou provinční shit univerzitou,“ oponoval jsem.

Olomoucká univerzita existuje s přestávkami od roku 1573, absolvovat ji tak muselo velké kvantum studentů. Albrecht z Valdštejna a Johann Gregor Mendel mi sice už na otázky neodpoví, jsou to však podstatná jména české historie spojená s touto vysokou školou. V jejich době však ve střední Evropě existovalo jen velmi málo univerzit, takže na rozdíl od dnešní doby neměli takovou možnost výběru.

Protože jsem zpovídal lidi z různých oborů, rozdělím si je právě podle tohoto kritéria na diplomaty, novináře, vědecké pracovníky a další osobnosti spjaté s jménem druhé nejstarší české univerzity a nejstarší moravské univerzity.

V tomto článku si promluvíme s akademickými pracovníky se zkušenostmi z různých univerzit a z celého světa – s amerikanistou, slavistou, germanistkou, biochemikem a rostlinným genetikem.

prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc.
rostlinný genetik

Jak vnímáte současné postavení Palackého univerzity mezi českými univerzitami?

Jako první odpovídá Lucie Macková: „Vnímám to, že Univerzita Palackého je unikátní, především co se týče možností zahraničních pobytů. V době před Covidem jsem měla možnost vyučovat v Maroku, Izraeli nebo Bhútánu, a to na relativně juniorní akademické pozici. Všude jsem tak mohla sbírat zkušenosti. Stejně bohaté možnosti výjezdů mají i studenti mojí domovské Katedry rozvojových a environmentálních studií. Zároveň u nás krátkodobě působí vyučující z celého světa, což je důležité pro atmosféru na univerzitě. V dnešní době platí to, že dobrá univerzita musí být mezinárodní.“ 

Marek Petřivalský srovnává: „Palackého univerzita nepochybně patří do tria tradičních a nejrespektovanější vysokých škol univerzitního typu, společně s Univerzitou Karlovou a Masarykovou univerzitou.“

Doc. Mgr. Marek Petřivalský, Dr.
biochemik

Co podle Vás znamená „Palacky University“ v zahraničí?

Bývalý rektor Josef Jařab vzpomíná na listopad 1989 a následnou změnu poměrů: Internacionalizací univerzity, výměnami studentů, pedagogů i vědeckých pracovníků, zapojování univerzity do evropských programů jako TEMPUS nebo ERASMUS, jsme univerzitu přiblížili do světa. Sami jsme vytvořili také některé projekty – třeba stipendia Charlese Merrilla nebo výměny s americkými univerzitami. Některé ještě pokračují – a je nesporné, že UP tam má dobrý zvuk. Zahraniční studenti si pochvalují univerzitu a město Olomouc, každodenní život v něm, jako pro studium výhodnější než větší města. Na univerzitu zavítaly či dokonce zde na krátký čas působily osobnosti jako William Golding, Czeslaw Milosz, Allen Ginsberg, Lord Dahrendorf, Noam Chomsky, na padesát osobností vyznamenaných čestným doktorátem a přesně padesát významných hostů, kteří přišli do populárních Večerních rozmluv.“

Sabine Voda, která do Olomouce přišla přes Itálii a Rakousko (a na svůj příchod do Olomouce vzpomínala už před několika měsíci v dalším rozhovoru, pozn. aut.), poukazuje na zkušenosti z Erasmů: „My jsme ‚Auslandsgermanistik‘ (‚germanistika mimo Německo‘, pozn. aut.) a občas to očekávaní není tak velké, co se týká úrovně. Zatím jsme ale vždy dokázali pozitivně překvapit. V Innsbrucku jsme měli několik stáží na výzkumném pracovišti Brenner-Archiv, kde se dokonce naši germanisté účastnili výzkumu a spolupublikovali. V Itálii je obecně známější Univerzita Karlova, ale přes osobní vazby a kontakty je vždy možné ukázat, co se děje mimo Prahu.“

Slavista Patrik Varga hovoří o zkušenosti s domlouváním výměnných pobytů v Rusku: „Zajímavé je, že v Moskvě zpočátku někteří kolegové nevěděli, kde přesně vlastně Olomouc je. Nicméně když zjistili, že je naše univerzita prestižní a z hlediska mezinárodní spolupráce perspektivní, měli velký zájem o spolupráci,“ říká. „Byl jsem také na CEEPUSu v rakouském Grazu a tam měla moje alma mater vynikající zvuk.“

„Moje zkušenost je, že UP je známa jen specialistům v určitých vědních oblastech, kde pracovníci UP dosáhli mezinárodně respektované pozice. Je škoda, že probíhající destrukce CR Haná a RCPTM do budoucna sníží šance na výraznější mezinárodní úspěchy v důležitých vědních oborech,“ reaguje vědec Jaroslav Doležel.

Mgr. Patrik Varga, PhD.
slavista

Paní Macková, máte zkušenosti ze skotské St. Andrews, Kodaňské univerzity a Středoevropské univerzity. Proč jste se rozhodla pro doktorské studium právě tady?

Lucie Macková: „Vrátila jsem se po pěti letech v zahraničí, nicméně se svou současnou katedrou jsem byla v kontaktu i během svého předchozího studia díky Letní škole rozvojové spolupráce, kterou 20 let pořádala a které jsem se mohla zúčastnit. Věděla jsem, že tady ta možnost PhD studia v tomto oboru existuje. I v rámci PhD studia v Olomouci jsem absolvovala konference, workshopy nebo stáže v zahraničí, což by mělo být pro všechny doktorandy samozřejmostí a univerzita to plně podporuje. Zároveň se profesně zabývám výzkumem návratové migrace (disertační práci jsem psala o návratech do Arménie), takže mi tato zkušenost pomohla vcítit se do zkušeností navrátilců. Obecně se lidé vrací zpět do vlasti především kvůli práci nebo rodině, často jde o kombinaci více faktorů, někdy je to i dílem náhody. Rozhodně návratu do Olomouce nelituji.“


Lucie Macková, M.A., PhD.
expertka na migraci

Dá se říct, že je mezi ostatními univerzitami ta olomoucká respektovaná nebo spíš přehlížená?

S povzdechem se slova ujímá Jaroslav Doležel: „Nevím, zda ‚přehlížená‘ je to správné slovo, ale rozhodně není obecně příliš známá. Bohužel, její kredit dosti snižuje současné dění na PřF.“

Zajímavě o univerzitě ve stotisícovém městě hovoří Marek Petřivalský: „Myslím, že UP je podobně respektovaná a přehlížená jako je respektováno i přehlíženo město Olomouc v mezinárodním měřítku. Rozhodně má UP jako celek jisté respektované postavení ve středoevropském prostoru.“

Jací jsou podle Vás absolventi? Jsou mezi nimi vlivné osobnosti? Jsou hrdí, že vystudovali právě v Olomouci?

Nad osobnostmi se zamýšlí Jaroslav Doležel: „Jako na jiných univerzitách jsou i mezi absolventy UP úspěšné a významné osobnosti. V tomto ohledu mám jen omezený přehled a mohl bych jmenovat např. prof. Vojtěcha Novotného.“

Ze současné situace je trochu zklamán Marek Petřivalský: „Mezi absolventy UP je určitě řada významných a vlivných osobností – nepochybuji, že jsou patřičně hrdi na své vzdělání získané na naší univerzitě. Bohužel si nejsem tak jist, zda mohou být stále hrdi na svoji alma mater a její nejvyšší představitele ve světle známých a medializovaných kauz a interních sporů zmítajících univerzitou v posledních letech.“    

„Nemohu mluvit za ostatní, ale právě u absolventů našeho oboru je vidět, jak se postupně kariérně posouvají a pracují na zajímavých místech, ať už v mezinárodních nebo českých organizacích,“ pochvaluje si zlepšení Lucie Macková.

„Zda jsem pyšný na to, že jsem studoval, učil a sedm let řídil naši univerzitu? Ano!“ odpovídá velmi kladně emeritní rektor.

Mgr. Sabine Voda Eschgfäller, Dr.
germanistka

Pomohlo Vám nějak jméno Palackého univerzity při Vaší kariéře?

Marek Petřivalský absolvoval magisterské i doktorské studium na MUNI v Brně, jeho akademická kariéra je však spjata s katedrou biochemie PřF UP. „Domnívám se, že na poli mého vědeckého působení, a obecně i v přírodních vědách, nehraje konkrétní univerzita v kariéře vědců významnější roli. Daleko důležitější je příslušnost k výzkumným skupinám, katedrám a ústavům, pod vedením zkušených týmových vedoucích a spolupracovníků, s dostupností špičkového přístrojového vybavení a grantových zdrojů.“

S názorem, že ve výsledku není tolik důležité, kde studujete, ale jakými lidmi se obklopujete, souzní Lucie Macková: „Pro mě na UPOL byl právě ten lidský faktor úžasný a jsem ráda, že jsem s těmito lidmi mohla být v během studia v kontaktu a stále jsem.“

prof. PhDr. Josef Jařab, CSc., dr. h. c.
emeritní rektor, amerikanista

Je podle Vás UPOL regionální nebo celostátní univerzita?

Negativně odpovídá Marek Petřivalský: „UPOL podle mého názoru není a nikdy nebude celostátní univerzitou, podobně jako ostatní vysoké školy mimo Prahu. Ale to je přirozené a obvyklé v mnoha jiných zemích, pokud se nejedná o vysoké školy v městech, které reálně konkurují hlavnímu městu – z mé osobní zkušenosti např. Barcelona v rámci Španělska.“

S předchozím názorem nesouhlasí Jaroslav Doležel: „UP je samozřejmě celostátní univerzita, kterou bych řadil na třetí místo za Univerzitu Karlovu a Masarykovu univerzitu.“

UPOL je je celostátní univerzita i podle Sabine Vody: „Mám ten pocit, že aspoň v oboru germanistiky je známá a je dobře zasítěná v Česku i v zahraničí.“  

Na závěr znovu vzpomíná amerikanista Josef Jařab: „Už profesor J.L. Fischer, který byl rektorem při obnovení olomoucké univerzity v roce 1946, zdůrazňoval, že by UP neměla být vysoká škola pouze regionální, ale nejméně celostátní, a to už i vzhledem k tomu, že ve městě existovala už od 16.století. Rektor Fischer měl představu Olomouce jako univerzitního města. Jak víme, politický vývoj v zemi ničemu takovému příležitost nedal a v padesátých letech se projevovaly opakovaně snahy přenést sídlo olomoucké univerzity do nějakého politicky významnějšího centra, konkrétně do Ostravy. Vždyť Olomouc nebyla ani městem okresním! V roce 1989, během sametové revoluce se ovšem všechny mrtvé sny probudily k životu.“ 

zdroj fotografií: arnika.org; archiv katedry MRS; archiv CR Haná; archiv Sabine Vody; archiv Patrika Vargy

 

Jaroslav Synčák

Student ruštiny na FF v Olomouci, absolvent programu Erasmus+ na Durham University ve Velké Británii. Mezinárodní vztahy, Erasmus a fotbal - to je moje.