Vyhledávání

„Univerzita Palackého není žádná provinční univerzita.“ Přinášíme zpověď osobností a absolventů UPOL

Když mě neúprosný tlak času na výběr oboru a univerzity, na které bych měl studovat svoje navazující magisterské studium, přivedlo ke konfrontaci se známou z Erasmu, která nazvala Univerzitu Palackého „neznámou provinční shit univerzitou“, oponoval jsem. V následujících článcích se dozvíte, jestli měla pravdu, jací vlastně jsou absolventi UPOL, jestli jimi jsou úspěšné osobnosti a nejen to!

Olomoucká univerzita existuje s přestávkami od roku 1573, absolvovat ji tak muselo velké kvantum studentů. Albrecht z Valdštejna a Johann Gregor Mendel mi sice už na otázky neodpoví, jsou to však podstatná jména české historie spojená s touto vysokou školou. V jejich době však ve střední Evropě existovalo jen velmi málo univerzit, takže na rozdíl od dnešní doby neměli takovou možnost výběru.

Protože jsem zpovídal lidi z různých oborů, rozdělím si je právě podle tohoto kritéria na diplomaty, novináře, vědecké pracovníky a další osobnosti spjaté se jménem druhé nejstarší české univerzity.

V prvním článku se zaměřím na diplomaty a pracovníky ministerstev, kteří jsou UPsolventy oborů z katedry politologie a evropských studií (KPES), katedry asijských studií (KAS) a katedry aplikované ekonomie (KAE).


Ondřej Plaček
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu

Jaké je podle Vás postavení UPOL v českém prostředí?

 „Je to jedna ze tří nejlepších českých univerzit s celostátním významem,“ zahajuje diskusi velvyslanec v Portugalsku, Petr Šelepa. „Nikdy jsem se nesetkal s názorem, že by někdo označil studium v Olomouci za ‚nesrovnatelné‘, nebo dokonce ‚podřadné‘ oproti jiným českým univerzitám. A pokud by někdo takto hovořil, rozhodně bych nesouhlasil. Navíc má specifické obory, které jsou v rámci ČR jedinečné!“

K podobnému názoru se kloní i agrodiplomat v Číně Ondřej Plaček: „Jedná se o druhou nejstarší českou univerzitu s dlouholetou tradicí, ale zároveň s moderním přístupem ke vzdělávání.“

Souhlasí i bývalý velvyslanec ČR v EU Jakub Durr. „UP objektivně patří dle různých měření, anket, průzkumů, rankingů a kritérií ke špičce českého univerzitního vzdělávání a vědy a má jasnou solidní pozici v evropském vzdělávacím a výzkumném prostoru,“ říká.

Podle hlavního ekonoma MZV Marka Pyszka je olomoucká univerzita velmi kvalitní, trochu ji ale diskvalifikuje její poloha. „V Česku existuje pragocentrismus a spousta hlavních institucí je soustředěna do hlavního města.“ Při hledání uplatnění tak podle něj mají díky znalosti a blízkosti prostředí výhodu pražští studenti.

Negativně na tuhle odpověď reaguje vědecká diplomatka v Izraeli Delana Mikolášová a rozporuje: „Podle mě Olomouc nabízí spoustu příležitostí, stáží a výjezdů do zahraničí a nemyslím si, že by mě ve výběrových řízení diskvalifikovalo to, že jsem po celou dobu svého studia studovala v Olomouci. Tedy kromě dvou let, které jsem strávila na různých studijních pobytech v zahraničí. Musím také říct, že univerzita patří na špičku různých žebříčků a v poslední době v nich stoupá ještě výš.“

Image result for delana mikolášová

Delana Mikolášová
diplomatka pro vědu, výzkum a inovace na Velvyslanectví ČR v Tel Avivu

Erasmus je asi nejjednodušší příležitost, jak se dostat ke studiu v zahraničí a většina z Vás tento pobyt zažila. Podle čeho jste si vybírali univerzitu? A znamenalo něco „Palacky University“ při Vašich zahraničních pobytech?

„Jména univerzit nejsou tak známá, jak se z našeho středoevropského pohledu může zdát, pokud nejde o Sciences Po Paris nebo London School of Economics. Při mém Erasmu v Portugalsku měli tamní studenti dokonce problém vyslovit název města Olomouc a z Česka znali hlavně fotbalisty a Prahu,“ ujímá se slova Marek Pyszko.
„Při dalším pobytu v Mexiku to bylo z tohoto pohledu velmi podobné. Stejně tak jsem ale při svém Erasmu řešil hlavně destinaci a ne univerzitu.“

Podobné to podle Ondřeje Plačka bylo také v Číně, kde podle něj nerozlišují jména univerzit. Domnívá se však, že je UPOL ve světě známá, protože na ni každoročně přijíždí mnoho studentů z celého světa.

Bývalý prorektor Jakub Durr reaguje jinak. „Myslím si, že univerzita má jasnou solidní pozici v evropském vzdělávacím a výzkumném prostoru. Děje se tak přičiněním velkého počtu mých bývalých i současných kolegů, kteří měli za společný cíl učinit z Hané moravský Oxford či Heidelberg jako svou nezpochybnitelnou vizi a strategii.“

1600962166093?e=1618444800&v=beta&t=zXmdOqOLflPhMlGTSST3gwaTTkiydPZ_BdFSXV__nU8

Marek Pyszko
hlavní ekonom Ministerstva zahraničních věcí

Jste hrdí na to, že jste vystudovali v Olomouci, nebo toho spíše litujete? A pomohl Vám v kariéře pojem „Palacky University“?

Ondřej Plaček nelituje: „Nikdy jsem svou volbu univerzity nezpochybňoval a rozhodně jí nelituji. Naopak, ačkoli to není tak dávno, vzpomínám na svá studentská léta s velkou nostalgií a vděkem. Nemyslím si, že by při kariérním rozvoji mělo hrát velkou roli jméno univerzity. Studium dá absolventovi základní předpoklady pro výkon určitého povolání. Existují však i další faktory, které ovlivňují, jak se člověk v profesním životě uplatní. Chceme-li je ovlivnit, musíme často vyvinout iniciativu nad rámec svých povinností, k čemuž UPOL prostor rozhodně nabízí.“

Se svým „kolegou“ z daleké Číny souhlasí Marek Pyszko: „Souhlasím s tím, že je nutno pracovat nad rámec studia, většinu volného času za mých studiích zabrala škola a různé stáže, například na ambasádě v Mexiku. V Olomouci jsem byl velmi spokojený. Důvodem, proč jsem se nakonec rozhodl pro navazující magisterské studium v Praze bylo hlavně nedostatek možností, jak najít praxi. Pro mě bylo dokonce problémem najít v Olomouci i brigádu.“

„Nelituju,“ odpovídá stručně Delana Mikolášová, naštěstí však rychle pokračuje „dokonce jsem před svým magisterským studiem ani nepřemýšlela o změně školy. A když jsem uvažovala o doktorském studium, byla Palackého univerzita také jasná volba. Olomouc byla a je unikátní v tom, že nabízí rodinné prostředí,“ shrnuje.
„Díky studiu v Olomouci jsem získala spoustu kontaktů, které si mi hodily v dalším životě, zároveň mi UP nabídla obrovskou příležitost v podobě výjezdů do zahraničí. Stáž dokáže poskytnout dobrý základ pro pracovní život, takže ji doporučuju všem. A na současné univerzitě oceňuju hlavně důraz a zájem o absolventskou komunitu, zajímavou prezentaci prostřednictvím UPointu a její celkovou profesionalitu,“ chválí si vědecká diplomatka.

Petr Šelepa je na své studium v Olomouci hrdý: „Na UP jsem hrdý a moc rád na léta strávená v Olomouci jednak jako student a poté pár let při svém prvním zaměstnání vzpomínám. Mrzí mne, že se do Olomouce nedostanu tak často, jak bych chtěl. Už je to více než dva roky od mé poslední návštěvy, kdy jsem měl možnost se zastavit na katedře romanistiky a pozdravit své bývalé pedagogy a také kolegy, se kterými jsme se potkávali na chodbách a na přednáškách, nebo třeba i v zahraniční na ‚ERASMU‘, a kteří zvolili akademickou dráhu a jsou sami vyučujícími na mé bývalé katedře.“ 

Image result for jakub durr

Jakub Durr
diplomat, bývalý velvyslanec ČR při EU

Setkal jsem se s názorem, že je UPOL kvůli své poloze regionální univerzita. Je podle Vás univerzitou regionální nebo spíš celostátní?

„Vážně to někdo tvrdil?“ ptá se nedůvěřivě vědecká diplomatka v Izraeli a i přes online formu rozhovoru je ta nedůvěra cítit. „UPOL má určitě celostátní rozměr,“ doplňuje.  

„UPOL je jednoznačně celostátní univerzita, jejíž význam zdaleka přesahuje hranice regionu. Studují zde lidé ze všech koutů České republiky a Slovenska, což je dle mého dostatečným důkazem,“ soudí Ondřej Plaček.

Zajímavé srovnání se svou druhou alma mater přináší Marek Pyszko: „Troufám si říct, že studium v Olomouci bylo poměrně těžké ve srovnání s navazujícím studiem v Praze, diskvalifikuje ji tak jenom její poloha – většinou bývají hlavní univerzity v hlavních městech. Olomoucká univerzita ale rozhodně není pouze regionální!“ 

„Vzhledem ke spektru fakult a nabízených oborů má UPOL jednoznačně celostátní význam,“ zakončuje rozhovor Petr Šelepa.

Image result for petr šelepa

Petr Šelepa
velvyslanec ČR v Portugalsku

Příště se můžete těšit na rozhovor s bývalými studenty olomoucké žurnalistiky, kteří nyní pracují v médiích. 

zdroj fotografií: LinkedIn, mzv.cz

Jaroslav Synčák

Student ruštiny na FF v Olomouci, absolvent programu Erasmus+ na Durham University ve Velké Británii. Mezinárodní vztahy, Erasmus a fotbal - to je moje.