Vyhledávání

Rozhovor: Buddhistická božstva sestoupila do olomouckého Konviktu.

Adam Kubesa je jedním z koordinátorů Festivalu ProTibet, který právě probíhá v Olomouci. Jeho hlavní povinností je starat se o tibetské mnichy, kteří jsou na návštěvě v České republice. Pro Helenu v krabici poskytnul rozhovor o sypání mandaly a dalších buddhistických obřadech a zvycích.

Ty jsi, Adame, členem občanského sdružení M.O.S.T., které Festival pořádá. Jaké přesně jsou tvé povinnosti?

Ano, já jsem v radě M.O.S.Tu, vlastně tvořím jeho jednu pětinu. Dělám koordinátora všech projektů pro Opavsko a Prahu a řeším řekněme veškeré buddhistické záležitosti našeho sdružení. Především se starám o mnichy, když přijedou do Česka.

Jak ses k téhle práci dostal?

Začal jsem s tím v roce 2006, v té době jsem to bral jako koníček. Chtěl jsem prostě pomáhat. V současnosti mám smlouvu na konzultantské práce, taky pořádám výstavy nebo přednášky buddhistických učitelů.

Pojďme si teď zrekapitulovat a popsat průběh dnešního obřadu. Nejprve jsme byli na nádvoří Konvkitu, kde jsme byli svědky jakéhosi modlitebního rituálu. O co přesně šlo?

Na nádvoří jsme viděli otevírací modlitby. Velmi jednoduše shrnu, co se v nich odehrává. Nejdříve se mnichové obraceli k takzvanému trojímu klenotu nebo také trojímu útočišti a žádali jej o ochranu. Trojí klenot tvoří Buddha, jeho učení a společenství mnichů. Tímto vlastně začíná každá modlitba. Poté mniši recitovali velmi známou modlitbu Gaden Lhagyama, což je pozvání jednoho velkého tibetského lámy Dže Tshongkhapy. Mniši mu v modlitbě skládají poklony, přinášejí různé oběti, vyznávají se ze svých negativních činů a podobně. Modlitba má celkem sedm kroků. Nakonec mniši přivolávali tantrické božstvo soucitu, tisícirukého Čenreziga, kterému je olomoucká mandala zasvěcena.

Poté jsme přešli do barokní chodby Konviktu, kde už mniši začali tvořit mandalu. Jaká je symbolika tohoto obřadu? Co vlastně mandala představuje?

Mandala je zachycením paláce buddhistického božstva. Těch božstev jsou tisíce a mniši je ve specifických obřadech přivolávají a žádají o sestoupení do obrazce, který vytvářejí. Každý, kdo pak mandalu uvidí, získá požehnání božstev.

Mohou mniši ovlivňovat vzhled mandaly, nebo je přesně dán nějakými předpisy?

Tvorba mandaly podléhá mnohem přísnějším pravidlům, než jakými se řídí třeba křesťanská ikonografie. V rámci tibetského buddhismu nemá umělec vytvářející mandalu téměř žádný prostor pro vlastní kreativitu. Všechno i používání barev a tvarů je přísně dáno kánonem a mnich se nesmí od původního vzoru odchýlit ani minimálně. Malá volnost je pouze při vytváření ohně moudrosti - posledního kruhu obkružujícího celou mandalu, kde je na výběr z přibližně pěti motivů a mnich si může sám vybrat, který zvolí.

Jak dlouho může sypání mandaly trvat?

Existují různé druhy mandal a také různě zruční lámové, kteří je tvoří. Zhotovení mandaly může trvat dva dny, ale klidně i měsíc, to závisí na její složitosti. Záleží taky na tom, kolik lámů se na mandale podílí. Asi je možné, aby ji tvořil i jeden mnich, ale nikdy jsem to neviděl. Sypání mandaly je kolektivní práce. V Olomouci na ni budou pracovat jenom dva mniši a mají na to tři a půl dne. Myslím, že to stihnou bez problémů. Třeba v Ostravě jsme je museli hodně krotit, aby to sypání bylo pomalejší, aby z toho lidi něco měli.

Po dokončení mandaly proběhne dle tradice její rozmetání a písek, ze kterého je vytvořena, bude vsypán do řeky. Jaká je symbolika tohoto aktu?

Zničení mandaly má dva důvody. První je spojený s tím, co jsem říkal před chvílí. Mandaly musí perfektně odpovídat svým vzorům, a protože jsou tvořeny z písku, není možné zabránit jejich narušení. Druhý důvod ničení mandal je ten, že nám má připomenout pomíjivost všech jevů okolo nás. Všechno, na čem ulpíváme a po čem toužíme, také jednoho dne zanikne. Část písku mandaly se potom sype do řeky, část se rozdá. Buddhisté věří, že božstva do mandaly opravdu sestupují a obývají ji. Písek z mandaly je pak pro ně řekněme relikvie Buddhy. Při sypání písku do řeky, mniši žádají božstva, která žijí ve vodě, aby písek přijala a šířila řekou jeho požehnání až do moře. Dále mniši žádají božstva, aby se voda vypařila a z nebe poté padal požehnaný déšť, který se dotkne co nejvíce bytostí.

Jak mniši vnímají Česko v porovnání s ostatními zeměmi, které navštívili?

Dá se říct, že Češi silně podporují tibetskou otázku, zajímá je tibetská kultura a náboženství. Určitě víc než třeba v západní Evropě. A Češi jsou svým blízkým vztahem k Tibetu obecně známí. Proto se tady mnichům, řekl bych, líbí.

Václav Laga