Vyhledávání

RECENZE: Soužití, noční můra introvertů

Málo společenský, rezervovaný, nedůvěřivý – těmito výrazy bývá často popisován introvert. Ale co když tento člověk najednou žije s dalším člověkem? Co když do té jeho bubliny vstoupí někdo další a onen "někdo" je mu někdy až moc blízko, přestože si ho on sám vybral? V knize Když se introvertka vdá od spisovatelky a ilustrátorky Debbie Tung zažijeme všechna úskalí, kterým musí introvert ve vztahu čelit.


 

 

„Tohle někdo čte? Vždyť tam chybí písmena,“ prohlásí moje máma, když zavětří knihu na pracovním stole. Jenže kdyby jen trochu věnovala pozornost obalu publikace, muselo by jí být hned jasné, že se o normální beletrii nejedná. Je to komiks – roztomilý a vtipný komiks. 

Mojí nejnovější slabostí je sledování ilustrátorů vztahových komiksů na Instagramu, a proto mi tato novinka nemohla uniknout. Najdeme v ní roztomilé kresby zábavných situací, které nastávají při spolužití dvou lidí a se kterými se může kdekdo ztotožnit. Třeba když začátkem zimy nastane boj o termostat, protože jakmile je jednomu chladno, druhému musí být automaticky vedro. Nebo když jeden z vás dostane chřipku a ten druhý se mu vyhýbá obloukem, aby se nenakazil. Ačkoliv oba víte, že se tomu nedá vyhnout. Vrcholem je pak využívání své drahé polovičky jako výmluvy, proč nemůžete jít na něčí narozeninovou oslavu. Celá kniha je hlavně pohlazením po duši a zábavou na pár okamžiků, kdy můžete takříkajíc „vypnout“ a ponořit se do černobílého světa komiksu.

Není to však samozřejmě něco, co by nadchlo každého. Pokud jste dlouhodobě sami, tak vás v knihkupectví tato útlá publikace asi příliš neupoutá. Také je třeba podotknout, že jestliže hledáte opravdový obraz soužití dvou lidí, tato kniha nebude to pravé. Všechny „příběhy“ zde končí dobře, což by někteří skeptici mohli zpochybnit tvrzením, že takhle dokonalý vztah přece neexistuje. Nebudu se zde pouštět do debaty o tom, zda je správné stereotypizovat heterosexuální vztahy. Je potřeba si uvědomit, že komplexnější vhled do problematiky partnerských vztahů je záležitost úplně jiného typu literatury.

Do jisté míry se jedná i o deník samotné spisovatelky, který zřejmě nesedne každému tak dobře jako její první publikace (Introvertka v hlučném světě). Situaci, do jaké se dostane introvert, když se rozhodne žít s někým dalším, to ale určitě zobrazuje dobře. Přestože nežiji se svým přítelem, spolubydlících mám až až, ať už doma, nebo na koleji. Řadu situací, které jsou v knize načtrnuty, jsem už někdy zažila na vlastní kůži, třeba o takový termostat je u nás doma mezi říjnem a březnem nepřetržitý boj. Taky si díky této knize umím moc dobře představit, jak to bude vypadat, až se jednou vdám. Samozřejmě to bude obnášet méně soukromí, jako introvert skrz na skrz ale vím, že když chce člověk být chvíli sám, prostě si ten „svůj“ prostor a čas najde. Tady bych ještě poznamenala, že můj mladý naivní mozek zatím neshledává rozdíl mezi vdaným introvertem a introvertem, který žije s někým blízkým. Ale to asi příjde časem. Koneckonců splácení společné hypotéky pro mě teď není tak aktuální jako třeba koupě další pokojovky do našeho nového spolubydlení. 

PS: Pokud se nakonec rozhodnete tuto knihu číst, raději předem varujte svého partnera či partnerku, budete totiž stěží odolávat potřebě mu/jí každou ilustraci ukázat. Je to prostě taková krásná a milá záležitost, která se musí sdílet. 

Daniela Pešková

Pražanda, co se znenadání ocitla v Olomouci. Doufám, že nejsem jediná, kdo tu i po dvou rocích chodí pořád podle Google Maps.