Vyhledávání

ZA HRANICE: Češi milují humor, cítím se tady jak doma, odpovídá nadšeně Elena Tadić ze Srbska

Ve třetím díle seriálu o zahraničních studentech v Olomouci se přesuneme ze vzdáleného Ruska do relativně blízkého Srbska. Elena Tadić, erasmačka a studentka geografie na Přírodovědecké fakultě o tom, jak se jí líbí v Česku a proč se rozhodla přijet studovat zrovna sem.

Proč ses rozhodla pro studium svého oboru, tedy geografie?

Miluju vědu, bavilo mě studovat přírodní vědy a ráda poznávám nová místa, nové země apod.

Co tě vedlo k tomu přijet studovat do Olomouce?

V roce 2018 jsem byla na 3 dny v Česku, během toho jsem navštívila i Olomouc, moc se mi líbila. Je to menší město, je však velmi blízko větším městům jako jsou Brno, Vídeň nebo Praha. Kromě toho jsem slyšela o tom, že místní Přírodovědecká fakulta je super, navíc jsou tu předměty, které moje domovská univerzita nemá.

Na mé domovské univerzitě v Srbsku je geografie velmi malý obor, tady jej studuje o dost víc lidí než u nás, to se mi hodně líbí.

Potkala jsi tady nějaké zajímavé lidi?

Potkala jsem hodně Erasmus studentů, máme společné akce, přednášky, večírky. S profesory a dalšími vyučujícími jsem taky velmi spokojená, s některými bych ráda pracovala i v budoucnu, možná bych tady chtěla studovat i svoje magisterské studium.

Takže bys v Česku chtěla zůstat?

To je složitá otázka. Moc se mi tady líbí, ale přece jenom studuju geografii, chci procestovat celý svět. Mnoho lidí nenavštěvuje střední a východní Evropu, já ale ano, ráda bych spoustě lidí poradila, na která místa mají jít.

Co si představíš, když uslyšíš „Česká republika“?

Moje babička je zčásti Češka, sice nikdy nežila v České republice, ale za Češku se považuje – narodila se na území Rakouska-Uherska, které pak bylo chvilku české, pak zase ne, složitá historie.

Znám hodně dalších Čechů, myslím si, že Češi jsou velmi přívětiví. Jediná věc, která mi tady trochu vadí, je jazyková bariéra, starší lidé tady neumí moc anglicky (třeba v barech nebo obchodech).

Oceňuji tady, že narozdíl od ostatních zemí ve kterých jsem byla, hovoří mladí lidé anglicky na velmi dobré úrovni.

Jak vnímáš kulturní rozdíly, českou mentalitu?

Protože pocházím ze slovanské země, nepřijde mi, že jsou mezi námi nějaké velké rozdíly v mentalitě. Máme také podobné, i když ne stejné jídlo.

Vy Češi víc pijete alkohol, v sobotu a v neděli většina obchodů nefunguje, u nás má většina podniků otevřeno i přes víkendy a do noci. Minulý týden v neděli jsem si po večírku chtěla zajít na kebab, všude ale bylo zavřeno.

Líbí se mi, že Češi milují humor, je s nimi skvělá zábava. Dá se říci, že se tady cítím jako doma, jste i otevření vůči různým věcem, které v Srbsku nejsou tak populární.

Když slyšíš češtinu, jaký z ní máš pocit? A chtěla by ses naučit česky?

Nemám teď moc volného času, umím především česky číst. Během semestru se chci naučit hlavně třeba základní slovíčka a fráze, abych si mohla koupit jídlo, objednat pivo nebo se zeptat na cestu.

Dokážeš si představit, že bys v Česku zůstala natrvalo?

Upřímně – pokud se naučím jazyk, tak rozhodně. Jediné co mi chybí jsou některá domácí jídla, i když máte podobná, tak domov je domov.

V České republice ale žije spousta cizinců, nemyslím tím jenom Poláky, Slováky, sousední země, ale i spousta dalších národností. Jste ve střední Evropě, je jednoduché se sem dostat odkudkoliv.

Jaké mají Srbové názory na Česko?

Srbové navštěvují hodně Prahu, na středních školách se jezdí na výlety do Prahy. Taky jíme a pijeme (smích), byli jsme komunistická země.

Máme rádi česká auta a různé další produkty, třeba značka Baťa je u nás hodně populární. Obecně si myslím, že Srbové mají Čechy a Česko hodně rádi.

A co Češi a Srbsko? Setkala jsi se s nějakými reakcemi?

Na tohle je těžké odpovědět. Všimla jsem si, že třeba čeští studenti s námi nějak moc nekomunikují, ale je to nejspíš kvůli tomu, že jsem s nimi zatím mockrát neměla výuku.

Když jsem ale měla prezentaci o Srbsku, docela dost lidí to zaujalo. Nedokážu však říct, jestli Češi mají nebo nemají rádi Srbsko.

Je tohle tvůj první Erasmus?

Byla jsem minulý rok v Rumunsku. Tam jsme sice měli taky nějaké akce pro Erasmus studenty, ESN Olomouc toho ale pro nás pořádá opravdu hodně. Fakt boží jsou výlety, byla jsem zatím na všech a určitě chci jet ještě do Krakova. Většina z nás vůbec nevěděla, s kým pojedou na první výlet. Teď už se však přátelíme.

Velký rozdíl je v ubytování, v Olomouci jsou na kolejích i různé společenské místnosti, kde se studenti můžou setkávat, to mi v Rumunsku chybělo.

Chtěla bys jet ještě někam na Erasmus?

Jak už jsem říkala, chci cestovat, pokud bych měla příležitost, ráda bych jela ještě do nějaké další země. Líbí se mi Slovinsko, tak třeba tam.

zdroj fotografií: archiv Eleny Tadić, ESN UP Olomouc

Jaroslav Synčák

Student ruštiny na FF v Olomouci, absolvent programu Erasmus+ na Durham University ve Velké Británii. Momentálně se věnuji tématu zahraničních pobytů, mou vášní je fotbal.