Vyhledávání

Realita mladých v Podněstří: Putování mezi Tiraspolem a Kišiněvem

Moldavská republika je důležitým partnerem České republiky v bezprostředním sousedství Evropské unie. Má ale problémy v oblasti nedostatku vody, emigrace zejména mladé a vzdělané populace, stejně jako s rozsáhlou korupcí. Jedním z dalších faktorů, komplikujících rozvoj Moldavska, je také zamrzlý konflikt s oblastí na východě země, zvané Podněstří. Se spolužáky jsme se byly podívat, jak k vyřešení těchto problémů přispívají česko-moldavské rozvojové projekty.

Moldavsko je pro mladé lidi, studující obor mezinárodní rozvojová studia na Univerzitě Palackého, jednou z nejzajímavějších zemí. Spolupráce ČR s Moldavskem má dlouhou tradici a zároveň dosahuje velkých objemů. Moldavsko je navíc na základě Strategie zahraniční rozvojové spolupráce na období 2018 až 2030 jednou z 6 prioritních zemí, kam směřují dlouhodobé české projekty. Jaké jsou ale vyhlídky Moldavska do budoucna při zvážení jejích pozitivních a negativních stránek? V červnu letošního roku jsem se společně s dalšími 14 studenty z Katedry Mezinárodních rozvojových a environmentálních studií (KRES) Univerzity Palackého vydala do Moldavska – zmapovat to na vlastní oči.

Udržitelné nakládání s přírodními zdroji i rozvoj venkova

V Moldavsku jsme měli možnost strávit 8 dní a v průběhu této doby se dostat nejen do hlavního města Kišiněv, ale i do regionů Floresti, Balti a Orhei. Na těchto místech jsme navštívili rozvojové projekty, podpořené Českou rozvojovou agenturou (ČRA). Česká republika skrze ČRA aktuálně podporuje v Moldavsku projekty zejména v sektorech udržitelné nakládání s přírodními zdroji (voda a sanitace), inkluzivnísociální rozvoj, řádná demokratická správa věcí veřejných a zemědělství a rozvoj venkova.

Během našeho pobytu jsme navštívili několik z probíhajících projektů, které se zaměřují na zemědělství, dekontaminaci vod a půd, ale také na drobné podnikání. Tyto projekty realizují v Moldavsku kromě českých neziskových organizací také české firmy ve spolupráci s místními organizacemi. Jenom tak může fungovat efektivní oboustranná rozvojová spolupráce. Mnohé místní lidi trápí, a rozvoj Moldavska komplikuje, také zamrzlý konflikt s oblastí na východě země, zvanou Podněstří.

V Podněstří se nedá platit kartou

Moldavsko bylo do roku 1991 součástí Sovětského svazu. Podněsterská moldavská republika je území, které oficiálně spadá pod Moldavskou republiku, de facto ale od pádu Sovětského svazu funguje jako nezávislá země. Má vlastní vládu, zákony, úřední jazyk a vlastní měnu. Zároveň se v Podněstří nedá platit kartou. Nejedná se totiž o mezinárodně neuznaný stát, tak jeho měna nemůže být navázána na mezinárodní bankovní systém. V roce 1992 dokonce mezi Moldavskem a Podněstřím vypukla válka, žádné výrazné změny ale nepřinesla.

Bližší informace a zajímavosti k zamyšlení o Podněsterské republice nám poskytla po dobu naší exkurze místní aktivistka Constanta. Je Moldavská rodačka, která část svého života žila v zahraničí, ale poté se do Moldavska vrátila s cílem podpořit mladou generaci a směřování země. Díky svým životním zkušenostem mi Constanta mohla poskytnout bohaté informace jak o Moldavsku, tak o výše zmíněném Podněstří.

Aktivistka Constanta

Cenný zdroj informací – místní aktivistka Constanta

Zejména v 90. letech se o fungování Podněsterské republiky z finančního hlediska staralo Rusko. Když se ale Rusko ocitlo v ekonomické krizi, podporu Podněstří omezilo. A tak například za elektřinu a plyn spotřebované v Podněsteří (zvané také Transnistrie), za které dříve platilo Rusko, dnes platí Moldavsko. A to i přesto, že s fungováním Podněstří nesouhlasí.

Sociální systém dříve také platilo Rusko, dnes pravděpodobně v Podněstří žádný nefunguje. Ekonomické a sociální podmínky této oblasti tak obecně nejsou velmi příznivé. Země Evropské unie sice začali v Podněstří budovat továrny pro jejich byznysy, s cílem získat levnou pracovní sílu pro výrobu svých výrobků. Zároveň ale toto území a její správu EU neuznává. Jedná se tedy z její strany o velmi povrchní přístup.

Constanta přiznala, že je zvláštní mluvit s jejími kamarády z Podněstří, protože se zdá, jakoby jim chyběla identita. Mají moldavský pas, ale necítí se Moldavany. Stejně tak se ale necítí jako Rusové. Cítí se jako Transnistřané, byť taková země neexistuje. Neustále přejíždí mezi hlavním městem Transnistrie – Tiraspolem a Kišiněvem, aby si vydělali peníze nebo získali vzdělání.

V každé skupince kamarádů jeden špion

Dalším zhoršením života v Podněstří je i omezená svoboda slova. Lidé se nemohou svobodně projevovat. Kdykoliv se někde sejde skupinka lidí, vždy je mezi nimi jeden špion. Všichni samozřejmě vědí, kdo to je, a tak si jednoduše musí dávat pozor na jazyk a hlídat se, co kde a komu říkají.

Možnosti v oblastech práce i vzdělání jsou v Podněstří velmi omezené. Constanta ale sama přiznává, že ani v samotném Moldavsku život není snadný. „Jen pět z třiatřiceti mých spolužáků z univerzity zůstalo po studiu v Moldavsku. Emigrace je jedním z největších problémů Moldavska, kterému chybí nástroje na to, aby udrželo lidi v jejich rodné zemi. Hlavními důvody jsou špatné zdravotnictví, politická situace, stejně jako špatná infrastruktura, která lidi vyčerpává. Každý měsíc se některý z mých přátel kvůli těmto důvodům odstěhuje.“

Constanta se také nejdříve odstěhovala, po několika letech se ale do země vrátila a začala dělat prospěšné aktivity pro společnost. I přes vše výše zmíněné je Moldavsko velmi perspektivní zemí plnou perspektivních lidí. Jsme rádi, že i komunitní organizování, vzdělávaní, podporu zaměstnání a podnikání, a dobrou správu věcí veřejných podporuje ve svých projektech i naše Česká republika.

Poznámka: Článek vznikl jako součást terénní exkurze KRES do Moldavska a GRV projektu „Rozvojová spolupráce na vlastní oči“, který byl podpořen Českou rozvojovou agenturou (ČRA).

Text: Ludmila Pátá, foto: Zuzana Daubnerová a Veronika Miklíková