Vyhledávání

ROZHOVOR: Češi se identifikují s Izraelci, potřebujeme bojovat za svobodu a nezávislost, říká Izraelský velvyslanec v ČR Daniel Meron


Ve středu 9. června proběhl online přenos debaty, do které byl pozván velvyslanec Státu Izrael Daniel Meron a judaistka Eva Kalousová. Debata se věnovala česko-izraelským vztahům, regionální židovské otázce a modernímu Izraeli. Nejen na tato témata jsem se ptala v rozhovoru s panem velvyslancem. Proč je důležité si připomínat události Holocaustu? Z jakého důvodu jsou si naše země blízké? A jak se změní izraelsko-palestinské vztahy po vzniku nové koalice v Izraeli?

Daniel Meron v minulosti zastával post náměstka ředitele divize OSN a mezinárodních organizací v Jeruzalémě. Později pokračoval na izraelskou ambasádu ve Washingtonu, kde pracoval jako zmocněnec pro záležitosti Kongresu, dále i v Norsku a na Kypru sloužil jako zástupce velvyslance Státu Izrael. Po svém návratu do Izraele začal pracovat jako poradce zahraničně-politických záležitostí prezidenta Ezera Weizmana. Od 15. března 2017 působí jako velvyslanec Státu Izrael v České republice.


1. Pane Merone, jaké jsou podle Vás nejatraktivnější destinace v České republice pro izraelské turisty? Jsou to hlavně místa rezonující židovskou historií?

Je to právě kombinace židovské historie či architektury, která je atraktivní pro izraelské turisty. Většina z nich navštíví hlavní město, ale méně znají místa jako Český ráj, Šumavu nebo Jeseníky, které jsou spíše pro milovníky přírody a krajiny. Lákadlem je i bohatá židovská historie České republiky, turisté mohou zavítat do synagog či na židovský hřbitov. Před několika lety se otevřelo muzeum tzv. „10 Stars“, které zastřešuje zrenovované synagogy například v Krnově, Úštěku či v Plzni. Jedno ze zajímavých turistických míst je i obec Loštice, kde žila židovská komunita.

2. Dnešní diskuse se odehrávala v Centru česko-izraelských inovací a partnerství, které mělo nedávno slavnostní otevření. Na jaké oblasti se bude Centrum zaměřovat a jak tento projekt vůbec vznikl?

Projekt začal díky iniciativě ředitelů Pavla Smutného z Česko-izraelské smíšené obchodní komory (ČISOK) a Josefa Tesaříka z Moravské vysoké školy v Olomouci. Dále bude spolupracovat i s Univerzitou Palackého a Fakultní nemocnicí Olomouc. Hlavním zaměřením je zdravotní péče a inovace, ty jsou v dnešní době relevantní jak v České republice, tak v Izraeli. Věřím, že ve spolupráci s českou vládou se tento projekt stane centrem v medicínském oboru.

3. Před dvěma lety jste se podílel na položení kamenů zmizelých tzv. „Stolpersteinů“ před dům židovské rodiny Lindenbaumových zde v Olomouci, které nám mají připomínat oběti nacismu z dob druhé světové války. Proč je podle Vás důležité si tyto historické milníky připomínat?

Podle mě je nejdůležitější se o událostech Holocaustu bavit a vzdělávat se o nich ve školách. Chtěl bych citovat jednoho z významných expertů na tuto oblast a tím je profesor Yehuda Bauer, který se narodil v Praze roku 1926. „Nemůžeme jen tiše sedět, musíme se vzdělávat, zkoumat, prohlubovat své znalosti toho, co se stalo v dobách Holocaustu a předejít tomu, aby se takové věci opakovaly.“ Rád bych viděl české studenty, aby se učili o útrapách druhé světové války – jako zabití 6 milionů Židů a 80 tisíc českých Židů německými nacisty – a také bych jim doporučil navštívení koncentračního tábora Terezín v ČR a Auschwitz v Polsku.

4. Je poměrně zřetelné, že česko-izraelské vztahy jsou výjimečné. Můžeme zmínit již rok 1927, kdy tehdejší prezident Československa T.G. Masaryk navštívil mandátní stát Palestiny. Proč jsou si naše země tak blízké?

Jak jste již zmínila, dalo by říci, že tyto vztahy začaly právě s návštěvou T. G. Masaryka. Ten věřil, že Židé mohou mít svůj vlastní stát a identitu a to pokračovalo i s jeho synem Janem Masarykem, československým ministrem zahraničí, který podpořil export zbraní do Izraele v jejich boji za nezávislost. Myslím si, že Češi jsou schopni se identifikovat s Izraelci i z toho důvodu, že taktéž museli bojovat za svobodu a budoucnost. Izrael je v srdci našeho světa, je to demokratická země a věřím, že Češi rozumí tomu, proč potřebujeme bojovat za svou svobodu a nezávislost.

5. Po 12 letech vlády premiéra Benjamina Netanjahua zde bude nová koalice, ve které již nebude figurovat. Naftali Bennett za pravicovou nacionalistickou stranu Jamina se stane předsedou vlády na dva roky a poté by měl být nahrazen centristou Jair Lapidem. Změní se nějakým způsobem situace mezi Izraelci a Palestinci? Ptám se proto, že Bennett je znám pro své radikálnější myšlenky (přesněji odmítá vytvoření palestinského státu), na druhou stranu Lapid je pro založení státu Palestina pod několika podmínkami – například vytvoření židovských osad na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě.

Můj názor je na to takový, že Bennett i Lapid mají podobné postoje. Problém je v tom, že na straně Palestiny není schopný a silný lídr. Palestinci odmítli mírové dohody navržené předchozími předsedy vlád Ehudem Olmertem a Ehudem Barakem a stejná reakce byla i ze strany palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, který odmítl se sejít s premiérem Netanjahuem. Musí se najít někdo, kdo bude mít zájem na řešení toho konfliktu, poté se můžeme o tom problému bavit. Nebude to jednoduché, ale myslím si, že právě Naftali Bennett, nový premiér Izraele, chce mír a bude připraven na diskuzi.

6. Jaké jsou nejbližší plány v rámci česko-izraelské spolupráce? Na co se můžeme těšit?

Pracujeme na několika dalších projektech v oblasti zdravotnictví a inovací, mohu zmínit například spolupráci se Škoda Auto a dalšími českými firmami v oblasti digitálních technologií, kybernetiky či vodního hospodářství.

zdroj fotografií: Lidovky.cz, es.icej.org

 

Markéta Matyášová

Chtěla bych mít nadlidské schopnosti multiministra Havlíčka - mluvit hodiny o ničem a využívat teleport s minimální dávkou spánku. Sorry jako.