Vyhledávání

REPORTÁŽ: Není to jen o Praze. Regionální žurnalistika je základem té celostátní

V rámci Týdne (reflexe) médií a popkultury proběhla na Filozofické fakultě řada panelových diskuzí. V první středeční debatě si pozornost publika získali Jakub Mikel z MF Dnes Olomouc, Radek Wiglasz, který působí jako vedoucí redaktor ostravského vysílání České televize, a Martin Dostál, editor z Českého rozhlasu Olomouc. A Helena v krabici nemohla chybět.

Vedoucí katedry Petr Ordág (vpravo) vítá Martina Dostála (vlevo)

 pořadí druhá debata s názvem Regionální žurnalistika v době oligarchizace médií přilákala nejen studenty univerzity. Moderování se ujal zástupce vedoucího katedry, magistr Karel Páral, a pokládal účastníkům otázky, které přiblížily nejen každodenní práci regionálního novináře, ale také důležitost odvětví. „Regionální žurnalistika je základní součást žurnalistiky, která je někdy méně vidět, ale bez níž by tento náš novinářský život v České republice nemohl fungovat,“ vysvětluje pro začátek.

Na místo určení jsem se dostavila jen pár minut před začátkem a jen stěží jsem našla neobsazenou židli. Volno bylo už jen v neoblíbené první řadě. K mému překvapení byla účast hojná. Možná v tom měli prsty vyučující, kteří na diskuzi nahnali své studenty „dobrovolně povinně“, ale mezi studentskými tvářemi se mihly i neznáme, což tuto domněnku zcela vyvrací.

Mezi diskutovaná témata patřila problematika novinářské práce v regionu. Ta by se měla udržovat na vysoké úrovni, protože pokrývá spoustu míst, kam se celostátní sféra vůbec nedostane. „Regionální žurnalistika má zásadní smysl. Ačkoliv se toho v Praze děje nejvíc a jsou tam velké instituce, republika není jenom o hlavním městě a je potřeba kvalitní novinařinu i v regionech. Kdyby nebyla, byly by regiony hozeny přes palubu. V Praze, při vší úctě, nemají přehled o ostatních regionech a jak to tam funguje,“ komentuje Martin Dostál. Dalším zmiňovaným problémem byl i fakt, že schopní novináři často směřují spíše do větších metropolí, kde si mohou vydělat lepší peníze.

Z dalších odpovědí jsme se mohli dozvědět, jak funguje spojení mezi regiony a Prahou, či jak spolu regiony spolupracují mezi sebou. Největší kritika se snášela na hlavní město, či jiné velké metropole, odkud je regionální novinařina často opomíjena a přitom má i své výhody. „Praha je bublina a zbytek republiky berou jinak. Regionální žurnalistika má tu výhodu, že redaktoři se dostanou i za lidmi, pražští řeší parlament, vládu a další velké instituce. Navíc například v České televizi je to tak, že pokud pracujete v regionu, máte vyšší šanci se dostat k práci redaktora dříve než v Praze, kde třeba dva roky nosíte jen kazety a pomáháte. Když jsem přišel do Ostravy, tak jsem již třetí týden točil svou první reportáž,“ vypráví své zážitky Radek Wiglasz.

Zleva: Radek Wiglasz (ČT) a Jakub Mikel (MF Dnes)

Ke konci akce se hosté ještě zabývali rostoucím trendem tiskových mluvčí. „Tiskovými mluvčími se stávají bývalí novináři, kteří vědí jak na to, chtějí mít komunikaci pod kontrolou a moc dobře vědí, že novináři dokáží z úředníku či politiků dostat i věci přes čáru,“ přispěl do debaty Karel Páral. Zatímco dříve bylo mnohem jednodušší vyzpovídat úředníka či politika, dnes komunikace s nimi probíhá většinou přes tyto zástupce. Vše podtrhnul výrok Radka Wiglasze: „Stává se, že tiskoví mluvčí řeknou, že vám nedají odpověď. Přestanou vás zvát na tiskovky a vybírají si média, se kterými komunikují. Je to čím dál častější. Třeba u soukromých firem to dokážu pochopit, ale u státních institucí nebo firmy je to na pováženou.“

Po hodině přišel čas na dotazy z řad publika. Překvapilo mě, že se i na poněkud nelehké téma našly bystré a chytré otázky. Dotazy ještě na chvíli prodloužily čas strávený s hosty. Nakonec jsme se s nimi rozloučili velkým potleskem. 

Z diskuze jsem odcházela nadšená a trochu překvapená. Ačkoliv jsem zpočátku mnoho neočekávala, dostala se ke mně řada podnětů, o kterých mě nikdy předtím nenapadlo přemýšlet. Až po akci jsem si uvědomila, jak moc důležití regionální novináři jsou. Kdyby se někdy v budoucnu konala podobná akce, určitě si ji nenechám ujít a doporučila bych ji i dalším lidem, neboť média nejsou jen záležitostí novinářů.

Zdroj fotografií: Sára Kolomazníková

Eliška Bejrová

Zatím studuju, ale kdo ví, jak dlouho mi to vydrží.