Vyhledávání

MFDF 2017: Z lásky nenávist

Dokument ze sekce České televize Z lásky nenávist mapuje příběhy pěti žen z České republiky. Dagmar, Jana, Lenka, Kateřina a Daria zažily to nejhorší. Násilí ze strany svého manžela. Znásilnění, psychické týrání i brutální fyzické tresty. Režisér Romuald Štěpán Rob přinesl autentické výpovědi žen, které divákům nahnaly slzy do očí.

Hrdinka Dagmar při natáčení

Všechny chtěly jen normálně žít

První ženou, která se rozhodla se svým příběhem vyjít na veřejnost je Kateřina (33) ze Zlínského kraje. Vdaná byla čtyři a půl roku a ve společném soužití čtrnáct let. K prvnímu napadení došlo, když čekala svého prvního syna Adama. „Odmítla jsem s ním spát, protože jsem se bála kvůli těhotenství. Tak mě hodil na postel a znásilnil,“ říká. Opakovalo se to několikrát. Kateřina extrémně zhubla, protože on jí chtěl dokonalou. S bývalým manželem nakonec měla ještě dvojčata. Agrese se jen zvyšovala. „Uklidni si toho spratka, nebo po něm zbude jen krvavý flek,“ vyhrožoval opakovaně. Nakonec se kvůli dětem odhodlala vyhledat pomoc. Po incidentu, kdy ji manžel análně znásilnil, několik dní krvácela a musela vyhledat lékaře. Tehdy si uvědomila, že se její život musí změnit. Násilné sklony zdědil po svém otci i syn.

Druhou hrdinkou je Lenka (41) z Jihomoravského kraje. Vdaná byla dvacet dva let a nyní je dva roky rozvedená. „Člověk si na ponižování zvykne,“ říká. Manžel jí opakovaně psychicky i fyzicky týral. Dokonce jí uprostřed noci budil a nutil ji přežehlovat kalhoty. „Jednou si k nám domu pozval kamarády, já šla raději spát. Později mě ale vzbudil silný smích a manželovy historky, jak si to rozdává s někým jiným.“ Kvůli svým dcerám se Lenka rozhodla zavolat do krizového centra a svůj život změnit. Dnes má normální partnerský vztah.

Jana (34) z Královéhradeckého kraje zažila týraní hned od dvou mužů. Poprvé byla vdaná tři roky a ve společném soužití pět let. Podruhé byla vdaná jeden rok. „V prvním manželstvím jsem šíleně zhubla. Cítila jsem se jako nicota. Chtěla jsem být pro svého manžela dokonalá.“ První manželství pro Janu skončilo z důvodu psychického týrání. Tehdy si myslela, že to nejhorší má za sebou. „Když jsem se vdala podruhé. Doufala jsem v klidný život.“ Druhý exmanžel ale nasadil i fyzické násilí. Janu opakovaně mlátil i v těhotenství. Když měla rodit, doktoři jí oznámili, že neslyší srdce. Jana pak porodila mrtvou dceru.

Milenka jen zírala, jak mě mlátí 

Dagmar (60) ze Středočeského kraje byla vdaná sedm let a ve společném soužití devět. Rozvedla se v roce 1989 a od té doby žije sama. „Vše vyvrcholilo tím, když si k nám domu manžel dovedl milenku. Naštvalo mě to a odporovala jsem. A to ho vytočilo. Začal mi mlátit hlavou o zeď. Křičela jsem, ať mi ta jeho milenka pomůže. Neudělala nic. Jen se vyžívala v tom, že já trpím.“ Tento vztah ji naprosto zničil. Stejně tak poznamenal i děti. Od té doby žije zabarikádovaná v domě na samotě.

Poslední odvážnou hrdinkou je Daria (42) z kraje Vysočina, která přijela i na samotné promítání. Vdaná byla devatenáct let. Její exmanžel působil jako bezvadný muž. Na veřejnosti elegán. Ale jen jak přišel domů, změnil se v tyrana. Darie trhal vlasy, zlomil jí nos a kvůli stresu měla i velké problémy s hlasem. „Jednou mě ve spodním prádle vyhodil na zahradu, poté zavřel do garáže a mlátil kolem mě železnou tyčí,“ říká. Rozvedla se po propuštění manžela z vazby.

Hrdinka Daria (vlevo) a režisér filmu Romuald Štěpán Rob

Dokument měl premiéru v červnu na ČT2 a za první půlrok šlo o jeden z nejsledovanějších snímků. Na České televizi běžel inzerát, kam se mohly zneužívané ženy přihlásit. „Ozvalo se nám 270 žen. Naším sítem byla naprostá zvuková a obrazová otevřenost. Nešlo nám o anonymní dokument. Nakonec jsme zúžili výběr na 40 žen, se všemi jsme se osobně setkali a nakonec vybrali těch pět nejsilnějších,“ řekl na závěrečné diskuzi režisér filmu Romuald Štěpán Rob. Dalším kritériem pro výběr byl i fakt, že agresoři byli za své činy odsouzeni. „Mám i dobré zprávy pro diváky. Nyní připravujeme druhý díl. Ten ovšem bude zamřen na zneužívané muže. Tak se můžete těšit,“ dodává na závěr Rob.

Dokument České televize se inspiroval například snímkem Šoa od Clauda Lanzmanna. Stejně jako v tomto snímku zde Rob využívá obrazu zaměřeného pouze na hrdinky filmu. Jejich příběhy jsou tak silné, že prakticky žádný jiný obraz není potřeba. Snímek má varovat před narůstajícím násilím a stejně tak má dodat odvahu ženám, které v něčem podobném uvízly.

Fotografie: Česká televize, Lucie Ješátková a Romuald Štěpán Rob 

Lucie Ješátková

Nesmírně zmatená žena bloudící Olomoucí. S lehkou formou maniodepresivní psychózy a neutuchající touhou po vínu.