Vyhledávání

MFDF 2017: Býk

Snímek, který byl součástí nesoutěžní sekce s názvem Ikona Lenin, vyvolal výrazný ohlas. Režisér Alexandr Sokurov ukázal v hraném dokumentu mocného Lenina při jeho posledních chvílích. Zmrzačený mrtvicí se marně snaží spočítat, kolik je 17x22, příklad, jež ho podle slov jeho lékaře přivede ku zdraví.

Sekce Ikona Lenin mapuje způsob filmového ztvárnění jedné z hlavních politických událostí 20. století, jejíž průběh v roce 1971 zanechal jen minimum autentických stop. Teprve Jevrejnovova inscenace Dobytí Zimního paláce toto téma otevřela. Snímek Býk (Taurus) se ale zaměřil na něco úplně jiného. Dokument Býk zajistil značný ohlas. Nejen proto, že autorem je slavný ruský režisér Alexandr Sokurov. Osobitý a mezinárodně proslulý dokumentarista ve své filmové analýze moci staví do popředí bezmoc umírajícího a infantilního vůdce. Ukázal tak něco naprosto jiného. Nevypráví přímo o revoluci, ale líčí hlavní smysl, totiž fanatický boj o moc.

Dokument začíná pohledem do ložnice bezmocného Lenina, který jen leží na posteli. Člověka, který změnil průběh dějin, si zahrál Leonid Mozgovoy a těžko ho mohl ztvárnit lépe. Naprostá autenticita a nemožná podoba herce a vůdce až nahání mráz na zádech. „Tady mě pořád někdo sleduje,“ šeptá Lenin. Film provází neustálý pocit napětí. Detailní záběry na všechny postavy, šílenost, která jim kouká z očí. Vladimír Iljič Lenin trávil své poslední dny (1924) v dače v Gorkách se svou manželkou Naděždou Krupskou. Zahrála si ji herečka Mariya Kuznetsova.

Všechny postavy s vůdcem manipulují a působí paranoidně. Lenin blouzní o tělesných trestech a nechává si předčítat o smrti Marxe. Iljič už není schopný přemýšlet, má zmrzačené tělo i mysl. Ústřední postavou dokumentu je i vůdcův lékař (Lev Yeliseyev), který mu sdělí, že se brzo uzdraví. „Stačí, když spočítáte 17x22, a budete z toho venku,“ dodává vůdci naději. Po zbytek dokumentu se tento motiv nepřestává opakovat.

 

V domě nebyl žádný telefon, žádná pošta, žádný kontakt s vnějším světem. Všichni kolem něj jen čekají, až zemře. Někteří s úlevou, někteří se strachem. „Jak si představuješ svůj život po mé smrti? Vyjde ještě slunce?,“ ptá se své ženy Lenin.

Ve druhé části filmu si Vladimír i Naděžda vyjeli do lesů a na louku, kde Lenin vzpomíná na svůj život. Vybavují se mu myšlenky na svůj statek na Volze nebo úvahy o tom, zda neměl mít děti. „Já už brzo umřu, protože nedokážu vynásobit 17x22. Za měsíc ani nepoznám, co vy jste zač.“ Zlomovou scénou je návštěva Josifa Stalina (Sergei Razhuk). Do domu přichází jako tygr hledající svou kořist. Jde jen o kontrolu Leninovy neschopnosti, nemoci a neškodnosti. Scéna zůstává v paměti i proto, že všichni víme, co přišlo poté.

Ke konci snímku a začátku vůdcovy smrti vrhá svůj pohled proti světlu slunce, na obličeji se mu objeví děsivý úsměv, jako by si konečně vzpomněl na něco příjemného ze svého života. Toto je film, ve kterém často využijete vlastní interpretaci. Dokument končí dlouhý záběrem na oblohu, která jen znázorňuje konec mocného předáka světového proletariátu.

Fotografie: MFDF Jihlava

Lucie Ješátková

Nesmírně zmatená žena bloudící Olomoucí. S lehkou formou maniodepresivní psychózy a neutuchající touhou po vínu.