Vyhledávání

Menza: Zase ten zlý Brusel

Blíží se to, na co jsme se všichni těšili. Za pár dnů nám začne zápočtový týden a enormní nával depresí. Já se vyloženě těším, neboť mi hrozí vyhazov ze školy. Pokud se na stránkách Heleny už neobjeví moje recenze menzy, víte, jak jsem dopadl. Takže si užijte čtení mého posledního oběda tohoto semestru. Snad vás bude bavit více, než mě bavilo samotné jídlo.

Bruselská kapsa z vepřového masa smažená

Jak už se mě drží má tradice, zase jsem zašel na oběd na poslední chvíli. Jelikož nám zavřeli velkou menzu, nezbývalo nic jiného než výdejna v ulici Křížkovského. Kvůli časové tísni jsem do útrob výdejny zavítal hned po otevření, tedy v jedenáct hodin. Příjemně se mi povedlo skloubit snídani s obědem. Také to, že nebyla nikde ani noha. Co se výběru jídla týče, všude jinde byla v nabídce poměrně nezáživná jídla jako řízek, špagety a podobně. Nehledě na to, že v rámci úspor času a pracovní síly se nabídka ztenčila na tři pokrmy. To zas tak nevadilo, jelikož výdejna Křížkovského nabídla jídlo s opravdu lákavým názvem. Pro část naší společnosti možná i pohoršujícím. A jelikož mi kolega kdysi řekl krásné rčení „z ho*na bič neupleteš“, šel jsem po něm. Ostatně se onen název promítá i v titulku. Tím samozřejmě netvrdím, že bych byl vůči Evropské unii jakkoliv skeptický. Jen jsem využil metodu takzvaného clickbaitu. Jestli to nějaké oči přitáhne, je otázka. Každopádně bruselskákapsa z vepřového masa mi ležela na talíři a já byl připraven hodnotit. Jen jsem jaksi nevěděl co.

Maso mi vydal známý zaměstnanec menzy a já se pohodlně usadil do téměř prázdné jídelny. Jak sami vidíte na fotografii, porce byla pro jedlíka jako já opravdu malá. Bál jsem se, že po hodině a něco dostanu zase hlad. Přílohu mi zajistily brambory, také poněkud neslané a nemastné. Nicméně mohu říct, že chuťově byla rolka vydařená. Chutí mi trošku připomínala vepřové kotlety, které připravuje moje máma. Pravděpodobně tou slaninou a cibulkou uvnitř. Oběd jsem ale nedojedl. Jednak kvůli časové tísni, neboť mi do čtvrt hodiny měla začít přednáška, a především mě jaksi přešel hlad a vůbec i chuť na jídlo. Sám nevím, čím to bylo. Také by se dalo říct, že se jednalo o druhý nejrychlejší oběd. První byl shodou okolností také v tomto semestru u oné vepřové panenky.

Dámy a pánové, vezmu to hopem. Jídlo pro dnešek známkovat nebudu. Ne proto, že by byla malá porce nebo že by mi nechutnalo. Prostě to nechám jen tak plavat. A ještě jednou, pokud zde už neuvidíte moji recenzi, tak na mě vzpomínejte v dobrém, coby na rýpavého pseudogurmána. Takže kolegové, hodně štěstí u zkoušek, pevné nervy, dost kafe a pokud možno hezké léto.

 

Michal Bajnok

Kulinářská pseudoelita z gastronomické školy, která se živí kompletací plastových oken a v budoucnu snad novinařinou. Jídlo, pivo, nervy, prázdná peněženka, vojenský kabát a profesionální zevl. Těší mě.