Vyhledávání

Menza: Stroganov v plamenech

Opět s radostí připomínám, že se blíží ono temné období. Proto občas není na škodu vypnout u jídla nebo u nějakého čtení. Třeba u jídla v menze a čtení o jídle v menze. Dnes totiž lehce opráším učebnici historie a své vzpomínky na střední školu. Hrdě se totiž přiznám, že jsem následující jídlo nikdy neměl. I přes to, že je v našich gastronomických podnicích poměrně rozšířené. Menza mi tím pádem připravila premiéru. Povedla se?

Onen den mi přichystal hned několik překvapení. V první řadě pozitivní zprávu od vyučujícího jazyka, kterého jsem se sklopenýma ušima prosil o náhradní úkol za nadstandardní absenci, abych nemusel předmět opakovat. Dále překvapení v podobě mé spolužačky, která se na pár dnů vrátila z Erasmu v Portugalsku do Olomouce. Abych se vyhnul evergreenu „nic nestíhám“, začal jsem opravdu makat – to u mě znamená jeden večer sedět do tří hodin v noci u tvorby prezentace. Přiznám se ale, že mi to ušetřilo nemálo času, takže mi ho mohla vyplnit návštěva menzy. Za tu dobu, co tyto recenze píšu, vybírám jídla spíše podle názvu, na kterém pak článek postavím. V tomto případě se nejednalo o výjimku. Zaujal mě totiž hovězí Stroganov, který, jak je uvedeno výše, mé chuťové pohárky nikdy neokusily. Takže premiéra.

Jelikož se považuji za opatrného a ne příliš často riskujícího člověka – jelikož se mi to málokdy vyplatilo – zjišťoval jsem si o jídle nějaké informace na internetech. Pokrm je původem z Ruska a byl oblíbený především mezi vyššími vrstvami společnosti. Co se ruské historie týče, sahají mé znalosti pouze k období říjnové revoluce. Což je velmi příhodné, protože právě po bolševické revoluci se jídlo vlivem migrace rozšířilo do celého světa. Alespoň podle Wikipedie. Podle starodávného receptu se celý pokrm dokonce poléval vodkou nebo koňakem a následně zapálil. Zde se dostáváme k časům mého působení na gastronomické škole, kde se mi povedlo také pár pokrmů zapálit. Nikoliv však nedopatřením, nýbrž při praktickém vyučování, kde jsme se učili flambovat. Řeknu vám, že se jedná o poměrně zábavnou činnost, dokud svému pomocníkovi (odborně commis de range) nepodpálíte obočí. Tím bych téma svých schopností flambování ukončil. Nerad do toho moc zabrušuji. Pojďme tedy k jídlu.

Musím přiznat, že na fotografii z Wikipedie vypadalo jídlo poněkud lákavěji než na té mé. Ale to jen tak pro detail. Ke Stroganovu se mají podávat opečené brambory. Děkuji menze za to, že se držela této tradice a nenabídla možnost volného výběru přílohy. Na druhou stranu mi tam jaksi chyběla rajčata. Ta by totiž měl pokrm obsahovat v podobě protlaku. Pro krajní gastronomické barbary postačí kečup. Zde ale jaksi nebyl, minimálně v chuti. Nevadí. Poměr masa a hub byl dosti nevyvážený. Kousíčky hovězího byly opravdu KOUSÍČKY, kdežto hub bylo ve směsi požehnaně. Tohle by se asi stávat nemělo. Dost jsem se bál, že jídlo nedojím právě kvůli velkému množství hub a smetany. Tuto chuťovou kombinaci opravdu nemám rád. Naštěstí ale vše vyřešil tymián, kterého bylo ve směsi také nemálo. Navíc se výborně hodil k opékaným bramborám. Ty se daly jíst i samotné.

Minule jsem mírně doufal v nějaký pokrm, který budu moct zpranýřovat. To se mi vesměs nepovedlo. Jediná věc, kterou bych zde vytkl, byl nepoměr masa a hub, jinak vše v naprostém pořádku.

Hovězí Stroganov (tymián, smetana, žampiony, mouka hl.), opékané brambory, 55 Kč, konečná známka: 2

Michal Bajnok

Cimrmanovský přízrak hrající si na novináře. Jsem nepříjemný, údajně kulhám a rád štvu lidi. Občas mě potkáte při nočních procházkách Olomoucí nebo v menze, kde si fotím talíř.