Vyhledávání

Menza: Když si kat(o) šlehne

Přesouvám se zpět do výdejny v ulici 17. listopadu. Ani nevím, co mě tam zaválo, když by mi v tuto chvíli přišlo rozumnější zvolit ulici Křížkovského. Změnil jsem také jídlo, takže už se nemusíte bát popisu knedlíků. Vrátím se ale i k rozboru názvu pokrmu, který mi opět trochu nesedí. Pojmenování nicméně není vše a na kvalitě jídla se to nijak neprojevilo. Takže čtěte, moji milí.

Katův šleh z vepřového masa

Měl jsem těžký týden. O víkendu u nás na jihu proběhly hody, jejichž následky si umí představit každý, kdo je zažil. Tím pádem se stalo, že jsem onemocněl. Respektive se mi vrátila chřipka, která se týden před tím jevila jako lehké nachlazení. Jinými slovy jsem opět na paracetamolu a podobných dobrotách. Proto se mi ani nechtělo do velké menzy. Šlapat v tomto větrném počasí Olomoucí není nic, co by prospělo zdraví. Naštěstí je tu poměrně jednoduchá síť městské hromadné dopravy a ta mi pomohla tento struggle překonat. K nové nemoci bych rád připočítal i nové boty, pořízené též minulý týden. V obchodě se jevily jako pohodlné, po pár hodinách chůze se bohužel začaly projevovat nedostatky, které mi způsobily ošklivé boláky na kotnících. A jelikož tu nemám jiné boty, jsem odsouzen kulhat. Takže až ve městě potkáte vysokého mladíka v šedém kabátu, který kulhá na pravou nohu, nesmějte se mu. Může se totiž stát, že po vás ty boty hodí a ani mu to nebude vadit.

Pravděpodobně jsem si toho při poslední návštěvě menzy nevšiml, ale v nabídce jídel je opět pizza. Nyní s inovativním výdejem. Postup je téměř stejný. Objednáte, dostanete lístek, ale místo křiku personálu výdejny čekáte na pípnutí obrazovky, kde se zobrazí vaše číslo. Prostě jako na úřadě. Já si ale vzal svůj katův šleh a šel se pohodlně usadit. Nyní se dostáváme do části, kdy budu rozebírat název. V minulém článku o guláši Petra Voka jsem se věnoval původu guláše a proč je vůbec Petra Voka. Inu, dnes tu máme trošku ambivalentní katův šleh. Příznivci české hiphopové scény už asi vědí, na co narážím. V první řadě je zde otázka, kde se vzal onen kat a co původně šlehal. Maso se šlehat nedá (minimálně ne způsobem, jakým šleháme smetanu). A takový Adam Svatoš z Prago Union je určitě také v rozpacích, když vidí v menu nápis „Katův šleh“. Pro ty, kteří se stále nechytají, bych jen uvedl, že jedna z přezdívek Adama Svatoše je Kato. Nyní můžete skloňovat. Proto bych lobboval za změnu názvu. Například „popravčího sek“. Nebo něco podobně dementního. Ale pojďme k jídlu.

Opět se omlouvám za fotku, ale okno holt vrhalo na stůl stín, jaký vrhalo. A taky jsem líný a nechtělo se mi přesednout. Tak si můžete představit, že se jedná o nějakou gastronapodobeninu Jin a Jang. Pití na fotce nevidíte, ale rozhodl jsem se pro čaj. Paní v lékárně říkala, že bych ho měl pít. Tak piju. Jak můžete sami vidět, porce byla opravdu dostatečná. Hodně rýže, hodně masové směsi s velkým množstvím pórku. To já možu. Jako praktický člověk jsem si vše smíchal dohromady, ať to vypadá, jak to vypadá. A chutnalo. Maso bylo vepřové, ale i tak velmi jemné. Směs mírně pikantní, ale alespoň to člověku rozproudí krev a v tomto nelibém počasí zahřeje. No a velké plus za povedenou rýži. Správně sypká, vláčná a slaná. Tak to mám rád. Prozatím mohu říci, že jsem s jídlem v nové menze spokojen. Anebo mi jen klesly nároky, kdo ví. Každopádně mě jídlo správně nasytilo a šmakovalo mi. A vo tom to je.

Katův šleh z vepřového masa (lečo, pórek), rýže, 37 Kč, konečná známka: 1

Michal Bajnok

Cimrmanovský přízrak hrající si na novináře. Jsem nepříjemný, údajně kulhám a rád štvu lidi. Občas mě potkáte při nočních procházkách Olomoucí nebo v menze, kde si fotím talíř.