Vyhledávání

Menza: Pizza Dana Nekonečného?

Zpočátku vše vypadalo na obyčejný den. Obléknu se, zajdu se najíst, pak na přednášku a domů. Den předem jsem si za jistých pochybností vybral po dlouhé době pizzu. Očekávaje dobrý oběd a poklidný zbytek dne, vykročil jsem do výdejny v ulici 17. listopadu. A to byl přesně ten kámen úrazu.

Začátkem týdne dorazil do Olomouce sníh. Neopovažuji se odhadovat, jaké počasí je ve chvíli, kdy tyto řádky čtete. Osobně doufám, že nesněží. Chladné počasí nám ale zpříjemní všudypřítomné vlezlé stánky s punčem a celkově dotěrná předvánoční atmosféra. S nadcházejícími svátky se blíží i zápočty (neodpustil jsem si to, sorry). Tím pádem i konec činnosti Heleny v tomto semestru. Recenzí jídel z menzy tedy ubývá a vy v tuto chvíli čtete jednu z posledních. Já doufal, že jedna z mých posledních návštěv menzy bude stát za to, ale chybička se jaksi vloudila. Nějak mě nenapadlo, co si dát k jídlu. Mezi hotovkami byl vepřový vrabec a knedlíky. Těch bylo letos docela dost, takže ne. Guláš s houbami? Po minulém týdnu houby vidět nemusím. Rýžový nákyp nejím, kuřecí stehno není ničím zajímavé a poslední jídlo už došlo. V minutkách byl kuřecí a vepřový steak a jeden vepřový řízek v lupínkách. Takže krizová možnost v podobě balkánské pizzy se špenátem.

U schodů menzy 17. listopadu jsem potkal bývalého spolubydlícího z Václavek. Řekl, že mi rád udělá společnost, a tak jsme vykročili pro jídlo. Během krátké cesty se mi pochlubil, že si dal onen vepřový řízek v lupínkách, který velikostí připomínal sloní ucho. Zde začaly převládat mé pochyby ohledně volby jídla. Po krátké debatě o pivu, Masarykovi a současné vládní situaci zablikalo na tabuli číslo 32 a já vyrazil pro onu pohromu. Proč? Při pohledu na pizzu nešlo rozeznat, jestli se opravdu jedná o pizzu, valašský frgál, nebo o Dana Nekonečného. Nevím, co zaměstnanci menzy provedli s těstem, ale buď pizzu z trouby vytáhly předčasně, nebo ho nejprve smažili jako langoš. Bylo totiž nasáklé olejem. První vrstvu tvořil balkánský sýr, příjemně slaný. Zbytek tvořila směs rozteklého sýra cihla, směsi sterilované kukuřice a špenátu s bazalkou, která v chuti tak trochu nebyla. Kolega vedle si stěžoval, že mu to připomíná právě ten frgál, ze kterého ve finále vznikla nepovedená buchta. Po dvou kouscích jsem byl donucen jít pro papírové ubrousky a olej z pizzy vysušovat. Tohle byl opravdu krok vedle.

Pizzu jsem si v menze kdysi dávno dával. Pokud mě paměť nešálí, jednalo se o kuřecí pizzu, která mi zachutnala. Tohle ale opravdu ne, prosím. Po obědě mě čekala přednáška, které jsem se musel zúčastnit. Nezbývala mi totiž absence. Holt se mi někdy nechtělo. To se také ukázalo jako chyba, protože z toho oleje, co mi plaval v břiše, mě popadla neskutečná chuť na pivo. Zčásti také proto, abych trochu ulevil svému zažívání. Čili pizze se asi zase nějakou dobu vyhnu.

Pizza balkánská se špenátem (listový špenát, smetana, sýr cihla, sýr balkánský, steril. kukuřice, bazalka), 54 Kč, konečná známka: 4

 

FOTO: Michal Bajnok

Michal Bajnok

Cimrmanovský přízrak hrající si na novináře. Jsem nepříjemný, údajně kulhám a rád štvu lidi. Občas mě potkáte při nočních procházkách Olomoucí nebo v menze, kde si fotím talíř.