Vyhledávání

DOBROVOLNICTVÍ: Jak se stát dobrovolníkem snadno a rychle

Sedmnáctý listopad s sebou přináší další, již třetí, díl seriálu o dobrovolnictví. V předchozích článcích jste se dočetli, co to vůbec dobrovolnictví je a jak se tady objevilo, a taky mé první zkušenosti s ním. Dnes se zaměřím přímo na vás. V tomto článku si totiž ukážeme, jak se stát dobrovolníkem.


          

Stát se dobrovolníkem je jednodušší, než jste si možná mysleli. Zvláště na naší univerzitě. Na nástěnkách, stolcích nebo parapetech si můžete všimnout spousty letáčků a nabídek k dobrovolnictví v nejrůznějších organizacích. Takže stačí otevřít oči a dobrovolnictví si vás najde samo. Pokud jste ale na nic takového nenarazili, můžete se k tomu dostat jinými cestami. Jedním z lepších a hlavně nejpohodlnějších způsobů je, že vám o něm někdo řekne. Váš kamarád sám dělá dobrovolníka v nějaké organizaci, povypráví vám o tom, svým nadšením vás strhne a vy už víte, do čeho jdete. Pokud jste ovšem dobrodružnější povahy, není nic jednoduššího než si zadat do vyhledávače nabídky dobrovolnictví a příslušné město a už vám vyjede nepřeberné množství nabídek.

Tady bych chtěla zmínit server Dobrovolnik.cz, který sdružuje organizace z celé České republiky. Samozřejmě tu nejsou všechny existující organizace, ale pouze ty, které se sami zaregistrují. Můžete si najít dobrovolnictví podle typu práce, preferencí nebo místa bydliště. Také tam najdete rozdělení na jednorázové a dlouhodobé dobrovolnictví. Dále na jejich stránkách naleznete nejrůznější aktuality ze světa neziskové činnosti. Tyto stránky neslouží jen pro dobrovolníky, ale také pro organizace (jedna záložka se věnuje např. vedení dobrovolníků). A nakonec pokud máte nějaké otázky, najeďte na záložku nejčastější dotazy, kde se jistě dozvíte vše, co potřebujete.

Pokud ale už máte představu, kde byste chtěli pomáhat, máte napůl vyhráno. Stačí se osobně zeptat. Pokud jste však stydliví, můžete použít snad nejjednodušší způsob kontaktování organizace, a to podívat se na jejich webové stránky, kde jistě už najdete záložku s názvem Stát se dobrovolníkem.

Organizaci jsme si našli a dokonce ji kontaktovali. A co dál? Teď přichází na řadu komunikace. Nejčastěji budete komunikovat s koordinátorem dobrovolníků. Další krok, který vás může čekat, bude osobní schůzka. Schůzky se ovšem nemusíte vůbec bát. Jen se podělíte o svou motivaci nebo pohnutky, proč jste si vybrali to, co jste si vybrali. A hlavně se tu dozvíte všechny potřebné informace. Koordinátor je tu totiž z velké části právě pro vás. Zeptejte se na vše, čemu nerozumíte nebo si tím nejste jisti. Tady v Olomouci jsou koordinátoři často zvyklí na studenty, takže počítají se všemi možnostmi, které se mohou stát: od náročného zkouškového přes změnu rozvrhu až po nechuť k danému dobrovolnictví.

A co byste vlastně měli splňovat, pokud chcete být dobrovolník? Nic zvláštního. Hlavně chuť učit se novým věcem, vyhradit si nějaký volný čas, být přátelský a komunikativní. Komunikace v oblasti dobrovolnictví je dle mého názoru nejdůležitější. Může se totiž stát, že jste si dobrovolnictví představovali jinak nebo vám do toho něco vlezlo a vy nemůžete přijít. Neděste se. Stačí zvednout telefon a zavolat koordinátorovi, se kterým se určitě domluvíte. Jak jsem zmínila výše, jsou připraveni na vše. A když vy budete jednat férově a včas, jistě vám vyhoví.

V dalších dílech vám postupně představím Dobrovolnické centrum UP a dobrovolnické organizace v Olomouci. Pokud máte zájem, nebojte, v dalších dílech budu ještě konkrétnější.

 

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Nikola Havránková

Nová studentka dramaterapie a zároveň budoucí učitelka českého jazyka, která je ve volném čase zapálenou dobrovolnicí, milovnicí aperolu, knih a surikat.