Jednoznačně nejočekávanější film od Marvelu na rok 2018. Představuji vám Avengers: Infinity war. Nový snímek je plný akčních scén, u kterých se vám zježí chlupy na rukou. Plný vtipů, kdy se málem smíchy počuráte, ale nechybí ani scény, kdy vám ukápne nejedna slzička. Je výsledek stejně dobrý, ne-li lepší, než očekávání?

Příběh jedné lásky, jedné vášně, jedné krajiny. Tak zní podtitul romantického dramatu, které se odehrává ve 30. letech 19. století. Do vesnice přijíždí Baron de Caus, aby po svém otci převzal panství a spravoval blízké rybníky. Co když na Barona nečeká ve vesnici jen panství, ale i láska?

Když jsem se před necelými pěti lety setkala s úvodním dílem slavného Fakjů pane učiteli, převládlo ve mně prvotní přesvědčení, že jde jen o další komerční slátaninu s uměle protlačeným vtipem. Nicméně pak jsem film viděla a mé předsudky se těžce nepotvrdily. Ne, že by se jednalo zrovna o filozofický počin, ale i tak se Fakjů bravurně podařilo vybalancovat komediální prvky s občasnými pokusy o vážnější zamyšlení a jakýsi přesah. Vytvořil se tím originální směr, který diváka bavil doslova od začátku do konce, aniž by přitom moc „tlačil na pilu“. No a přesně to se v posledním díle této legendární řady vůbec, ale vůbec nepovedlo.

Pokud se poohlížíte po nějakém způsobu, jak kulturně strávit některý z nejbližších večerů, pak pro vás máme jeden zaručený tip. Třetího dubna se totiž v Olomouci opět odehraje filmová přehlídka V.Ř.E.D. Tento progresivní festival studentských filmů Univerzity Palackého se tento rok uskuteční už po čtrnácté a letos představí přes dvacet snímků vyprodukovaných právě studenty Univerzity Palackého.

Na plátna kin zrovna přichází jeden z nejočekávanějších filmů jara. Knižní předloha amerického spisovatele Ernesta Climea nyní ožívá v režii Stevena Spielberga. Připravte se, hra začíná.

Je všeobecně známý fakt, že v dnešní době roste počet soukromých škol a velmi stoupá jejich obliba. Mají však tyto instituce stejně kvalitní vzdělávací systém jako státní školy? Studenti v Berlíně mají jasno, tamější výuka je dokázala bez větších potíží připravit k nelehké státní maturitní zkoušce, kterou skládají písemně i ústně ze čtyř předmětů. Festival dokumentárních filmů Jeden svět se letos zaměřil na stěžejní téma – aktualizace systému, v tomto případě i toho školského. 

„Jaký to je pocit mít plnou skříňku vzorků slonů?“ „Přál bych si, aby tahle byla jediná.“ V rámci festivalu Jeden svět se ve středu v Divadle hudby promítal znepokojující film Poslední svého druhu. Snímek fotoreportérky Kate Brooks upozornil sál plný diváků na brzké vymření ohrožených druhů nosorožců a slonů.

Zapnuli jste někdy (omylem) televizi a koukali na takový ten druh seriálu, kde vás každá druhá věta štve nebo kde jednoduše nevěříte vlastním očím? Jako například když prohodí něco naprosto evidentního coby „wow efekt“, a ještě k tomu se po sobě dívají dlouhými významnými pohledy? Ano? A cítili jste se potom tak trošku… jako by vám něco rozežíralo mozek? Nevadí, existuje lepší řešení! A ještě se u toho pobavíte a trošku potrénujete kreativitu!

Cítili byste se bezpečněji při vědomí, že vás na každém kroku monitoruje policie? Nastává doba, kdy jsme na ulicích téměř nepřetržitě sledováni kamerami, na internetu je o nás věcí více, než o sobě sami víme, a odeslané esemesky si nečtou jen osoby, pro které byly určeny. Moderní technologie začínají být využívány k naší ochraně. Je ale tato ochrana na místě? A je to vlastně vůbec ochrana?