V druhém díle seriálu o zahraničních studentech v Olomouci vám přinášíme rozhovor s Taťjánou Karhku, studentkou mezinárodního práva na Právnické fakultě. Taťjána nám v rozhovoru popsala, jak ji napadlo jet studovat zrovna do Olomouce a poví nám i o tom, jak se jí v Česku líbí a jaké má plány do budoucna.

V novém seriálu o zahraničních studentech v Olomouci začínáme s Lenkou Nagyovou, studentkou ruštiny na Filozofické fakultě. Lenka nám v rozhovoru popsala, proč se rozhodla vyrazit na dlouhou cestu až z východního Slovenska a poví nám i o tom, jak se jí v Česku líbí a jestli tady chce zůstat.

V minulém roce jsem s kamarádem cestoval pomocí autostopu a vlaku po severu Evropy. Jak se v dnešní době stopuje? Jaká dobrodružství jsme zažili? Kde jsme spali, když ne v pětihvězdičkovém hotelu? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte v následujících řádcích.

Moldavská republika je důležitým partnerem České republiky v bezprostředním sousedství Evropské unie. Má ale problémy v oblasti nedostatku vody, emigrace zejména mladé a vzdělané populace, stejně jako s rozsáhlou korupcí. Jedním z dalších faktorů, komplikujících rozvoj Moldavska, je také zamrzlý konflikt s oblastí na východě země, zvané Podněstří. Se spolužáky jsme se byly podívat, jak k vyřešení těchto problémů přispívají česko-moldavské rozvojové projekty.

Jak jsem se dostala ke studiu rozvoje a proč mě mé studium zavedlo také do Gruzie? Jaké jsou většinou představy Čechů o Gruzii? Proč tam české nevládky pomáhají ve formě rozvojových projektů? A také: co mě tam toto léto počas terénní exkurze mile (i nemile) překvapilo?

Kdo je sériový vrah? Jak asi přemýšlí? A je možné odhalit buňky budoucího sériového vraha již u dítěte v útlém věku? Na tyto a mnohé další otázky se pokusil PhDr. Andrej Drbohlav odpovědět v rámci své přednáškové tour Psychologie sériových vrahů. A prakticky každý odcházel s jinou patologickou poruchou osobnosti. Vyprodaná Olomouc nám v ničem nezabránila – my se vydaly do Ostravy.

Festivalová sobota se nesla v duchu chladného a deštivého počasí. To ale nikomu nezabránilo v přebíhání mezi jednotlivými promítacími místy. Deštník neměl skoro nikdo, takže po vstupu do kin všichni vypadali jako zmoklé slepice. No a co, jsme přece na „alternativním“ festivalu.

Snímek, který zahajoval celý festival a má několik repríz = dost dobrý film. Jednu z nich jsem si nemohla nechat ujít ani já. Takže po debatě v Inspiračním fóru mé kroky vedly do DKO, kde právě film s názvem Máme na víc začínal. Že vám název moc nepřiblížil, o co jde? Nezoufejte, vše bude vysvětleno.

Tenhle festival je věc, která Jihlavu změní v město alternativních batůžskářských nadšenců do dokumentů. Ulice jsou plné lidí, slyšíte smích i debaty na téma, jaký další film zhlédneme.