Vyhledávání

Zůstane Konfuciův institut v Olomouci? Nejsme bezpečnostní hrozba, říká jeho ředitel

Konfuciovy instituty jsou v západním akademickém světě v současné době hojně diskutované téma. Napjaté vztahy s Čínskou lidovou republikou, pod jejíž ministerstvo školství tyto instituce s oficiálním cílem propagovat čínský jazyk a kulturu spadají, cenzura a špionáž na některých pobočkách přivedly k debatě o pokračování jediné moravské pobočky, která sídlí pod křídly olomoucké Univerzity Palackého.

V Olomouci se tak možná uskuteční mírnější verze scénáře, který už proběhl na univerzitách v Lyonu, Stuttgartu nebo Chicagu: akademičtí senátoři druhé nejstarší české univerzity sice nechtějí tamní Konfuciův institut zrušit, chtějí však KI od univerzity organizačně oddělit.

Český ředitel pobočky Kosina však tvrdí, že by instituce v rámci univerzity měla fungovat dál, protože podle něj poskytuje službu regionu a veřejnosti. „KI poskytuje jazykové vzdělání, které by jinak širší veřejnosti a studentům bylo zřejmě pouze obtížně dostupné, přibližuje tradiční kulturu a umožňuje skládání mezinárodních zkoušek z čínského jazyka,“ uvádí v odpovědi na e-mailový dotaz.

Tradiční kulturou má Kosina na mysli lekce kaligrafie, čínské malby či Taiji (bojové umění). V minulosti byly KI kritizovány za nedostatečnou reflexi potlačování opozice a represí v hodinách, během kterých se o „lidských právech nemluví“.

Na debatě o budoucnosti institutu se zaštiťuje faktem, že probíhá výměna studentů, kterou by změny mohly narušit. „Máme 13 stipendistů, kteří se učí česky,“ uvádí ve své prezentaci a nechává pokračovat video s čínskou studentkou, která popisuje její oblíbené české jídlo.

„Samotný čínský jazyk je pro studenty již ze své podstaty poměrně obtížný, výuka je zaměřena na jazykové jevy a výslovnost. Osobně si nevybavuji, že by se problematika lidských práv probírala na hodinách jiných jazyků, které jsem absolvoval – angličtina, němčina, francouzština, španělština; nemyslím si však, že by to bylo z toho důvodu, že by někdo chtěl něco utajovat či se do něčeho vměšovat; zvládnutí cizího jazyka je pro mnohé poměrně náročný osobní projekt a témata typu lidských práv spadají dle mého do kategorie vyžadující značnou plynulost v daném cizím jazyce,“ reaguje Kosina.

Kosina vnímá otázku globálních lidských práv jako velmi závažnou a je podle něj nutné o tématu neustále diskutovat. I proto podle svých slov nechávají na facebookovém profilu institutu kritické příspěvky.

V odpovědi na možnou špionáž, kterou však v souvislosti s institutem placeným Čínou již zažila například Svobodná univerzita Brusel, která spolupráci s KI ukončila a její ředitel má zakázán vstup do země, je skeptický sinolog Martin Kříž. „Opravdové špionážní aktivity jsou většině normálních lidí známé spíše z hollywoodských filmů. Něco takového v praxi si většina z nás nedovede vůbec představit,“ říká.

Na (nejen) Konfuciovy instituty jako bezpečnostní problém nejspíš mezi řádky naráží aktuální výročný zpráva BIS za rok 2020. „Z pohledu možných ekonomických škod a ztráty know-how jsou nejrizikovější čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí, vůči kterým čínské zpravodajské služby intenzivně budují nejen informační, ale také vlivové přístupy“, zmiňuje rozvědka. 

Bývalého ředitele KI Davida Uhera podle jeho slov nezajímá, co dělají Konfuciovy akademie mimo Českou republiku. „Myslím si, že my sinologové obecně chápeme fungování čínské společnosti. Kdo to nechápe, není pro mě sinolog.“ Uher se mimo jiné domnívá, že „není právě strategické odmítat podporu výuky jazyka, který je tolik odlišný od našeho, a to i v případě, že Čínská lidová republika nebude naším přítelem“.

Bezpečnostní hrozbou není KI ani podle současného manažera Kosiny. „Nemám žádné informace o tom, že by KI představoval nějakou bezpečnostní hrozbu,“ uvádí v reakci na dotazy Heleny v krabici. Zmiňuje také, že nezažil žádné zasahování do akademických svobod z čínské strany a pokud by se k něčemu takovému schylovalo, informoval by o tom vedení univerzity.

O Číně, čínské společnosti a životě v zemi po léta referoval novinář Tomáš Etzler. Ani ten si nemyslí, že by v Olomouci bylo hnízdo špionů, nesouhlasí však s tím, že KI patří k „šiřitelům čínského komunistického vlivu a ideologie“.

Akademická obec se neshodne

Institut na olomouckém vysokém učení funguje od roku 2007, při diskuzi na Filozofické fakultě, jejíž budovy využívá, tak několikrát zazněl dotaz, proč je zrovna nyní vhodný čas vyvolávat diskuze o změně spolupráce. „Spolupracujeme s Čínou, která za těch 14 let zažila velké změny, z lidskoprávního hlediska k horšímu,“ odpovídá sociolog Martin Fafejta. „KI nemá být organizační součástí UPOL,“ říká. Upozorňuje také na fakt, že v Německu tamní KI zasahovaly do akademických svobod, když na univerzitách v Hannoveru a v Duisburg-Essenu zakázaly čtení z biografie čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Vedoucí katedry asijských studií František Kratochvíl uvádí kontext: „Na těchto univerzitách v podstatě outsorcovali výuku čínštiny a sinologie, takže docházelo ke střetu zájmů. Je nutné mít oddělené kompetence a jednat s čínskou stranou jako rovný s rovným. Tohle ale u nás nehrozí,“ ujišťuje. Domnívá se, že by KI měl zůstat ve stejném stavu jako dosud a argumentuje tím, vyučující na katedře nezajímá politika, ale odlišné jazyky a kultury. „Kromě toho je na naší katedře více podobných institutů, které nikdo ze špionáže nepodezírá,“ upozorňuje.

Na nutnost vnímat politické a kulturní změny, které v poslední době v nejlidnatější zemi světa proběhly, upozorňuje i „žurnalista“ Petr Orság. „Poslední rok ukázal, že musíme hájit západní hodnoty. Konfuciův institut musí z univerzity odejít, externí spolupráce by však měla pokračovat,“ zamýšlí se.

Osamostatněme se, říkají někteří

„Velký akademický senát vyzval Filozofickou fakultu, aby toto téma probrala, rozhodovat však bude vedení univerzity,“ sděluje doktorand historie a akademický senátor Michal Nguyen. Vysvětluje, že mu nevadí existence KI, ale - podobně jako ostatním – fakt, že je KI součástí organizační struktury UP a má tak přístup do interních systémů. Tuto debatu otevřely fakultní i velký senát už před téměř dvěma lety v době, kdy vypukly nepokoje v Hong Kongu a světem rezonovaly zprávy o útlaku Ujgurů.

Jaké jsou vlastně důvody, proč jsou někteří akademici proti setrvání současného stavu a chtějí se od možného čínského vlivu osamostatnit, objasňuje Michal Nguyen: „Čína není demokratický režim. Jde nám o symboly – a může být pod hlavičkou Univerzity Palackého institut částečně placený nedemokratickou zemí? Spolupracujme s KI i nadále – ale externě. U všech ostatních institutů to tak funguje.“

S Nguyenem nesouhlasí Kratochvíl, podle nějž symboly znázorňují hodnoty, které jsou však pevné a ani potenciální „nedemokratická výuka“ by je neměla změnit. Navrhuje však jako symbol přijmout ujgurské nebo hongkongské studenty. To by ostatně nebylo novinkou, univerzita už v minulosti přijmula tureckého profesora, který utekl po represích prezidenta Erdogana, nabídla stipendia běloruským studentům a na začátku listopadu přijel na pozvání bývalého rektora Millera také běloruský profesor Žlutka, kterého Lukašenkův režim několik dní věznil a následně přišel o práci na Běloruské státní univerzitě i v Běloruské akademii věd.


Turecký profesor Gökhan Bacik, který uprchl před režimem prezidenta Erdogana. Zdroj: Hlídací pes

Zůstaňme, bude to lepší pro studenty

Přestože se vztahy mezi západní světem a Čínou vykrystalizovaly do podoby, kdy je Čína velkým terčem kritiky, na univerzitě jako svobodné instituci existují i hlasy o setrvání. Hlavním důvodem, proč by podle některých členů akademické obce měl KI zůstat v současném stavu, tj. setrvat v rámci univerzity, je argument, kterým se zaštitují český i čínský ředitel institutu.

Od pohledu mladíček, ve skutečnosti čínský ředitel, tvrdí, že Konfuciův institut = Čína. Rovnítko však neexistuje mezi KI a Čínskou lidovou republikou, podle obou ředitelů je tohle nutné odlišovat. „KI je pouze institutem s prvky Číny, není však symbolem ČLR a nereprezentuje Čínu jako zemi, ale jako kulturu,“ tvrdí muž v obleku, který je ředitelem v Olomouci od roku 2018 a který už v minulosti pracoval na KI v Malajsii a Německu.

Katedrou, se kterou KI intenzivně spolupracuje, je KEMS – katedra ekonomických a manažerských studií. Zástupkyně jejího vedoucího Jaroslava Kubátová je pro setrvání současného stavu, chce tedy, aby institut zůstal v organizační struktuře univerzity. „Pokud by KI nebyl součástí univerzity ale stal by se externím subjektem, mohla by spolupráce pokračovat stejně komfortně jako dosud?“, ptá se. Čína a tradiční čínská konfuciovská kultura je podle ní velmi inspirativní.


Setkání sinologů, český ředitel KI Kosina třetí zleva, čínský ředitel pátý zleva. Zdroj: KI

Rozhodne rektor a vedení univerzity

Debatu o budoucnosti Konfuciově institutu v Olomouci rozhodne vedení univerzity snad brzy. „Univerzita má uzavřenou a stále platnou smlouvu s čínskou stranou, o formě další spolupráce budeme jednat během příštího roku, kdy by mělo být rozhodnuto,“ zní poměrně stručná odpověď rektora Martina Procházky na dotazy Heleny v krabici. Z přístupu vedení univerzity je jasné, že chce za každou cenu zůstat neutrální, každé hodnocení nebo vyjádření na téma Konfuciových institutů je poměrně stručné.

Děkan Filozofické fakulty, kde KI sídlí, je ve vyjádření také poměrně smířlivý: „Konfuciových institutů existuje po celé Evropě velmi mnoho, tak bychom se mohli poučit od jiných zemí, jak vycházejí se zemí, která nemá úplně stejné pojetí demokracie jako my. Měli bychom hledat spíš cesty, jak tyto mezinárodní smlouvy podporovat. Jestli má KI problém, ať se to vyřeší, ale neničme možnost našim studentům jezdit studovat jazyk – ten jazyk za to nemůže,“ myslí si profesor slavistiky, který končí své volební období (a s nímž Helena v krabici přinese rozhovor v nejbližší době).

Zvedne vedení Konfuciova institutu hozenou rukavici a zaslouží se o to, aby do Olomouce mohli bezpečně přijet studenti z míst, kde se bojuje o lidská práva? Přijedou mladí Ujgurové, studenti z Hongkongu či Taiwanu?

zdroj: BIS, TibetResearch, Hlídací pes, konfucius.upol.cz

Jaroslav Synčák

Student ruštiny na FF v Olomouci, absolvent programu Erasmus+ na Durham University ve Velké Británii. Mezinárodní vztahy, Erasmus a fotbal - to je moje.