Vyhledávání

Víno, čača, brandy? Nejen o tom je Gruzie

Jak jsem se dostala ke studiu rozvoje a proč mě mé studium zavedlo také do Gruzie? Jaké jsou většinou představy Čechů o Gruzii? Proč tam české nevládky pomáhají ve formě rozvojových projektů? A také: co mě tam toto léto počas terénní exkurze mile (i nemile) překvapilo?

Jsem holka z maloměsta, která se již v pubertě rozhodla, že se nechce starat jen o své hnízdo, ve kterém vyrostla. Je to už skoro deset let, co jsem poprvé navštívila tzv. rozvojovou zemi, Brazílii. Tam jsem poprvé byla svědkem toho, co je opravdová chudoba. A byl to šok. Bylo mi 15 let, do té doby mě štvalo, že má rodina nemá moc peněz a že si nemůžeme úplně vyskakovat. Když jsem ale přijela do Brazílie, hned první den mi sklaplo a začala jsem si uvědomovat, že si opravdu nemám doma v ČR na co stěžovat. Chudoba, ve které tam žije značná část obyvatelstva, je pro nás Evropany často nepředstavitelná. A to je na tom Brazílie oproti některým (opravdu rozvojovým) zemím Afriky či Asie ještě dobře. Zejména Češi jsou známí tím, že si jsou schopni stěžovat téměř na vše, a přitom bychom měli být nesmírně vděčni za to, v jaké zemi jsme se narodili a žijeme.

 

Cesta za studiem rozvoje

Cesta do Brazílie mi tedy hodně otevřela oči. Měla jsem ale chuť na víc – toužila jsem po tom dozvědět se, jak je možné, že na té samé planetě, jen v jiné zemi, se životní úroveň tolik liší. Co to způsobilo? Kdo za to může? Jaký je rozsah geograficky i místně? A v první řadě – můžu nějak přispět k lepším zítřkům v těchto zemích?

Na základě těchto myšlenek jsem se dostala ke studiu oboru Mezinárodní rozvojová studia (MRS) na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Obor je to opravdu velice zajímavý, jelikož propojuje studium geografie, ekologie, stejně jako sociologie, ekonomie, mezinárodních vztahů a dalších oborů, které pomáhají pochopit kontext rozvojových zemí. Studium nabádá k tomu, aby si student udržoval teoretický přehled v mezinárodním dění, stejně jako k aktivnímu zapojení skrze studium v zahraničí, stáž či práci v oboru.

S tímto záměrem také vyučující na naší katedře organizují terénní exkurze do rozvojových zemí, a to zejména do prioritních zemí Zahraniční rozvojové spolupráce ČR. Jednou z takových zemí je i Gruzie, především kvůli dlouholeté nadvládě Ruska a s tím spojené komunistické minulosti, navazující a přetrvávající křehké demokracii, zamrznutým konfliktům v pohraničí, problematickým vztahům s menšinami, stejně jako kvůli zastaralé infrastruktuře a využívané technologii. Právě do Gruzie jsem se se skupinou dalších studentů z MRS vydala letos v červnu. Navštívili jsme zejména projekty podpořené právě Českou rozvojovou agenturou (ČRA).

Co ví lidé v Česku o Gruzii

Jaké jsou většinou představy lidí o Gruzii? Upřímně těžko říct. Tato kavkazská země se nenachází v povědomí mnoha lidí v ČR, a to i přesto, že je čím dál tím víc navštěvováná turisty nejen z Evropy, ale i z celého světa.

Jedná se o jihokavkazskou zemi, sousedící z jedné strany s Ruskem a z druhé strany s Arménií, Ázerbájdžánem a Tureckem (se všemi státy má Gruzie problematické vztahy). Hlavním městem je Tbilisi, ale významná část obyvatelstva žije na vesnici. Gruzie má velmi komplikovanou, ale bohatou historii a barvitou kulturu. Samotnou mě tam překvapilo množství nádherných historických budov a kostelů (stejně jako množství kasin). Dále mě samozřejmě naprosto uchvátila příroda, zejména v horách, a také mě zaujala obrovská srdečnost a vstřícnost místních lidí.

Například politika je ale, stejně jako ve spoustě jiných zemí včetně naší republiky, relativně citlivé téma. Příkladem může být téma týkající se jedné z dominant Tbilisi – velmi zajímavé moderní stavby, postavené minulou vládou, se kterou současná vláda nesouhlasí natolik, až se rozhodla pro nevyužívání této stavby a uvažuje dokonce o jejím zbourání (ekonomická, stejně jako ekologická otázka je nasnadě). Jestli nevěříte, jeďte do Tbilisi a zeptejte se prvního člověka, kterého potkáte, co si o této stavbě a postoji politiků myslí. Stejně tak pobřeží Černého moře na západě země, zejména město Batumi, je plné kontroverzních staveb, stojících jako zhmotněný důkaz výrazných kontrastů, nacházejících se v této zemi.

Po dobu cestování po Gruzii jsme ale měli čas nejen na probírání vážnějších témat. Zejména když jsme se přesouvali z místa na místo lokálními prostředky hromadné dopravy, tzv. maršrutkami, měli jsme čas i na povídaní si s místními lidmi, dále na návštěvy center umění a zábavy, ochutnávání tradičního jídla a pití oblíbených místních nápojů – sladkých limonád a kompotů, ale také alkoholu: skvělého gruzínského vína, tvrdší čači nebo brandy. Ale to bylo samozřejmě jen mírné a okrajové zpestření exkurze.

Na vlastní oči vidět, jak v Gruzii pomáháme

Naším hlavním cílem bylo poznat na vlastní oči kontext a konkrétní příklady rozvojové spolupráce. Česká republika skrze ČRA aktuálně podporuje hlavně projekty v sektorech zemědělství a lesnictví, obecné ochrany životního prostředí, prevence katastrof a připravenosti na jejich řešení, sociální infrastruktury a služeb, zdravotnictví, veřejné správy a občanské společnosti. Olomoučtí studenti navštívili tři z těchto probíhajících projektů v regionech Kacheti, Tušetie, Imereti (přesněji okres Terjola), a to projekty realizované Člověkem v tísni – v oblasti podpory místních družstev ve farmaření (produkce mléčných výrobků, zmrzliny, syrů, ale také výroba vína a pěstovaní ovoce) – a také Charitou ČR – v oblasti posilnění venkovního turismu, zaměstnatelnosti lidí a sociálního podnikání (v podobě zpracování vlny a výroby suvenýrů).

V rámci exkurze jsme se setkali nejen s nevládkami jako realizátory projektů, ale i s příjemci pomoci – místními lidmi na vesnicích. Tento zážitek lidem studujícím a pracujícím v mém oboru často chybí, a proto je to tak cenná zkušenost. Dále jsme navštívili i významné světové organizace a instituce, jako je Rozvojový program OSN (UNDP), Delegace Evropské unie v Gruzii či Transparency International. Stejně tak jsme čerpali vědomosti a zkušenosti od zástupců menších organizací působících v Gruzii – Centrum strategického výzkumu a rozvoje v Gruzii (CSRDG), Kavkazský institut pro mír, demokracii a rozvoj (CIPDD) nebo Fond pro ženy-podnikatelky (FWE).

Za to, že jsem toto vše mohla poznat a na vlastní kůži zažít, jsem vděčná nejen Univerzitě Palackého a mé katedře (Katedře mezinárodních a environmentálních studií), ale hlavně České rozvojové agentuře, která naši terénní exkurzi významně podpořila.

 

Poznámka: Článek vznikl jako součást terénní exkurze do Gruzie a GRV projektu Rozvojová spolupráce na vlastní oči“, který byl podpořen Českou rozvojovou agenturou (ČRA).

Text a foto: Ludmila Pátá

Externí pracovník

Výplňový text, než si autor doplní info.