Vyhledávání

Velikonoce – kouzelný svátek i komerční fraška

Velikonoce jsou křesťanský svátek, který oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V současnosti se Velikonocím přidává také komerční rozměr – je to svátek plný čokoládových zajíčků, kraslic a předražených ozdob s motivy kuřátek a kachňátek. Jak ale změna ročního období a s tím spojené Velikonoce probíhají ve skutečnosti? Opravdu lidé vítají příchod jara, detoxikují své organismy a přijímají se takoví, jací v nitru jsou?

„Kolikátého dneska je? Třetího února, že? Tak už je to tady,“ hlásím doma každoročně. „Co už je tady?“ pokaždé se zmateně ptá maminka. „No přeci Velikonoce – v obchoďáku už visí girlandy s kachničkami, uprostřed trůní velikonoční zajíc ve vajíčku o rozměrech bytu 1+kk a všechny obchody se předhánějí v nabídce sladkostí s půl procentem čokolády,“ odpovídám.

A mám pravdu.

Nicméně ani mé opovržení principem velikonočních lidových tradic nestačí a stejně jsem vtažena do rozjetého vlaku. Čas uplyne jako voda a rázem je Zelený čtvrtek. Doma nastává kolektivní panika – nemáme nic nachystáno. Z komor a sklepů se proto vytahuje velikonoční věnec na dveře pošramocený loňským sněhem (ano, na Velikonoce totiž obvykle sněží), dále také pozůstatky ozdobných kraslic (více než půlka SAMA popraskala) a kouzelné artefakty s jarní tematikou, které jsme s bratry vyrobili v průběhu základní školy.

Do interiéru našeho domu se proto dostanou šišatá vejce z keramiky s nápisem „Velykonočni vajca“, prastará váza s proutky, na které se pověsí popraskané kraslice s poznámkou: „Náhodou… Není to tak špatné… Tady se to trošku… Omotá mechem a stužkou… No… Dáme to dozadu ke gauči!“ Zároveň vyplave na povrch, že nikdo nekoupil vajíčka ani sladkosti pro koledníky. Takže se ještě pospíchá do obchodu, ze kterého se stal dům hrůzy. Na metru čtverečním se mačká 65,4 člověka. Řady jsou nekonečné, protože jedou dvě pokladny.

Potom už přichází na řadu pečení koláčů a beránků a také barvení vajíček, po kterém zůstanou barevné ruce i tátovi, který do kuchyně zabloudil pouze díky změti girland, peříček, zajíčkových ozdob a papírových kraslic, které visí na každém rohu jako pavučiny.

A další den už čekají na ženskou část populace jen radosti a slasti. Vstávají před šestou, protože někteří koledníci by přece mohli přijít brzy (kdepak, ti spí do devíti), potom se v průběhu dopoledne nechají opakovaně zbít, ještě ty sadisty podarují domácí slivovicí a kupovanými čokoládovými figurkami – buchty ani ručně barvená vajíčka nikoho nezajímají.

Ženám tedy nezbývá nic jiného než udělat vajíčkovou pomazánku, vajíčkovou tlačenku, plněná vejce, vajíčkový salát a společně s buchtami, koláči, koláčky a beránky to všechno sníst. V rámci detoxu to zapijí zbytkem slivovice, v rámci přijetí sebe sama se pochválí, jak dobře to zvládly, a nakonec si oddychnou, že znovu je to čeká až za rok.

Tak krásné Velikonoce!

 

Fotografie: Kateřina Svobodová