Vyhledávání

V Olomouci se slamovalo o sto šest

Již podeváté se v Divadle hudby sešli nejlepší básníci z okolí, aby se utkali o prvenství v populární olomoucké Slam Poetry. Úterní regionální kolo slibovalo vítězi finanční odměnu 1000 korun a postup do celostátního básnického klání. Mezi účastníky byly i známé tváře jako například Jan Jílek, vítěz českého finále z roku 2008.

Po sedmé hodině postávaly před Divadlem hudby hloučky návštěvníků a ze všech stran se ozývalo, že je tu dneska nějak hodně lidí. O půl hodiny později už dlouhá fronta u pokladny zmizela v sále, který byl plně obsazen, a lahváče v rukou desítek diváků vypovídaly o neformálnosti celé akce.

Večerem provázel Bob Hýsek, překladatel a významná postava olomouckého kulturního života, který nejprve představil všech osm odvážlivců a poté vysvětlil pravidla slamu: Soutěžící má k dispozici mikrofon na 3 minuty, aby přesvědčil publikum o svém básnickém umu a osobním šarmu. Není povoleno používat žádné jiné rekvizity. Deset sekund před vypršením poslední minuty zazní gong, pokud umělec přetáhne 3 minuty a deset sekund, odečítají se mu body. Jedenáctičlenná porota, vybraná z diváků, hodnotí jednotlivé soutěžící v obou kolech čísly od 0 do 10. Na základě vylosovaných cifer se určí pořadí, přičemž jednička v prvním kole je automaticky osmičkou v kole následujícím.

Úvodní báseň přednesl host večera Pavel Gončarov, vítěz ostravského regionálního kola. S číslem jedna se představila Belgičanka Eline De Mey. Porotci hodnotili vysoce, přestože byl anglický přednes nevýhodou, ne každý totiž pochopil obsah jejího poetického výkonu. Jan Jílek jako vždy zaujal vystoupením propracovaným do posledního detailu. Slovní spojení „v kapli zapli Apply“ vyvolalo vlnu hurónského smíchu. Mara Kocián alias Bezák, podle Boba Hýska téměř zahraniční host z dalekého Slezska, dostal v prvním kole poměrně nízké hodnocení, ve druhém však své skóre vylepšil básní ve svém nářečí. Dan Kunz jako jeden z mála soutěžících na pódiu doopravdy improvizoval, neměl téměř nic připravené, i tak předvedl bravurní výkon, což diváci i porota náležitě ocenili. Karolína Růžová zabodovala básní o důchodcích v kupé a zaujala i svým hereckým výkonem. Kmet soutěže, Miki Marusjak,  šokoval jak příspěvkem se sexuálním podtextem v prvním kole („Lepší než holub na střeše, držet ptáka v ruce, ke své potěše“), tak básní věnovanou nedávno zesnulému Magorovi, na kterou si přál zhasnout světla. Jana Heinová přijela až ze Španělska a stejně jako Dan improvizovala, i když o něco méně zdařile. Mávla nad tím však rukou a posledním veršem poslala diváky, aby už šli na punč. Slovenský bratr Ivan Čipkár zůstal mnohými nepochopen, za svou poezií hraničící místy s prózou si hrdě stál a druhým dílem o lásce a nenávisti přítomné zaujal.

A jak to všechno dopadlo? Do brněnského finále, které se uskuteční v sobotu na Flédě, se proslamoval Honza Jílek. Obdržel od Boba tisícovku slavnostně stočenou do ruličky a olomouckému publiku jako díky přečetl rozpracovaný text Jak udržet spermíky a mít mimíka, který prý možná zazní v Brně. Druhé místo právem patřilo Danovi, třetí vybojovala Karolína.

O přestávce mezi jednotlivými koly vystoupily Olíhně, neboli Olivové líhně, podle slov Dana Kunze „takoví dorosti improvizační skupiny Olivy“. Jednalo se o jejich první veřejnou improvizaci a poprali se s ní výborně. Pětice herců předvádějící stroj na hnilobné maso otřásla bránicemi všech diváků. Jestli budou tímto tempem pokračovat, měly by se jich bát i samotné Olivy.

O olomouckém regionálním kole se říká, že patří k těm nejsilnějším. Letošní ročník tuto teorii potvrdil – maximum zábavy, minimum trapného ticha, vysoké bodové hodnocení poroty a spokojení návštěvníci. Jedinou, spíše úsměvnou, komplikací byl měnící se počet porotců. Jednou jich Bob napočítal deset, podruhé dvanáct, někdo prostě švindloval. Moderátor se ale nenechal rozhodit, sypal z rukávu vtípky a trefné komentáře a zval všechny přítomné, kteří chtějí posedět s účinkujícími, na pivo do nedaleké hospůdky.

[gallery link="file" orderby="rand"]