Vyhledávání

ROZHOVOR: Rozšiřujeme se a personálně rosteme, říká Lucia Pastieriková

Ředitelka Centra podpory studentů se specifickými potřebami Lucia Pastieriková sdělila, čím se zabývá CPSSP a co mají v plánu do budoucna. Centrum poskytuje komplexní odborný poradenský, technický a terapeutický servis studentům na všech fakultách Univerzity Palackého.

Centrum podpory studentů se specifickými potřebami existuje od roku 1996. Co se od té doby změnilo?

Původně to bylo Centrum pomoci handicapovaným na pedagogické fakultě při katedře speciální pedagogiky, nebyla to celouniverzitní jednotka. Primárně centrum zajišťovalo servis studentům na pedagogické fakultě a spolupracovalo s Centrem aplikovaných pohybových aktivit na fakultě tělesné kultury. Od roku 2012 je to celouniverzitní zařízení. První věc, která se změnila od vzniku centra, je financovaní. Do roku 2012 ministerstvo školství podporovalo studenty se specifickými potřebami, ale ve formě projektů. Nebyly příspěvky na pokrytí zvýšených nákladů spojených s poskytováním služeb studentům se specifickými potřebami, jako je tomu teď. Po roce 2012 univerzity mohou žádat o příspěvek, pokud garantují to, že mají personál a organizační zajištění služeb. Je to asi nejzásadnější změna. Zlepšuje se kvalita pracovníků, máme možnost je posílat na školení, také vedeme projektovou činnost, která nám velice pomáhá.

Předpokládám dobře, že se s každým rokem zvyšuje počet studentů se specifickými potřebami?

V roce 2012 jsme měli 56 studentů se specifickými potřebami, teď v říjnu 2019 jich máme 313. Za sedm let se počet zvýšil o více než 250 studentů. Servisní služby využívají studenti s různými obtížemi – zrakovým postižením, sluchovým, tělesným a tak dále. 

Máte dobrovolníky, kteří se zabývají asistencí?

Co se týká personálu, nemáme dobrovolníky v plném slova smyslu. Pokud nějaký student chce být asistentem, tak jej proškolíme a postaráme se o to, aby za odvedenou práci získal stipendium, nebo je s ním uzavřena dohoda. Myslíme si, že pokud student dostává nějakou mzdu, tak bude přistupovat ke svým povinnostem zodpovědněji. Nechci říct, že by studenti – dobrovolníci – nevykonávali svou práci nezodpovědně.

Pomáháte studentům i s uplatněním?

Primárně zajišťujeme servis související bezprostředně se studiem. Následný servis – po absolvování studia – nezajišťujeme. Měli jsme i snahu nějakým způsobem připravit absolventy do praxe, aby měli například kompetence jak vést rozhovor, připravit si životopis apod. Připravili jsme projekt, ale bohužel nevyšel, tak k jeho realizaci nedošlo. Máme však databázi studentů, v případě, že se nám ozvou nějací zaměstnavatelé, kteří by chtěli zaměstnat člověka se zdravotním postižením, tak studentům tuto nabídku posíláme. Ale vysloveně s absolventy nepracujeme.

Máte nějaké zajímavé příklady toho, jak Centrum pomohlo jednotlivým studentům začít plnohodnotný život?

Je to spíše otázka k těm samotným studentům. Každoročně provádíme evaluaci v průběhu letních prázdnin, kdy zjišťujeme, do jaké míry jsou studenti spokojení s našimi službami a zda mají nějaké návrhy na zlepšení. Oni nám píšou, do jaké míry jsou spokojeni, jak se jim podařilo pomocí centra studium zvládnout, ale je to anonymní. Proto nevím, kdo to byl, s jakým postižením. Míváme ale i jinou zpětnou vazbu – z osobních setkání, odkud víme, že studenti jsou za služby, které jim poskytujeme, vděční.

Jaké máte plány ohledně budoucnosti centra?

Stále se rozšiřujeme a personálně rosteme. Pokud je student přijatý na jednu z fakult, máme povinnost zajistit mu naše služby. Velmi často zaměstnáváme tlumočníky a asistenty. V některých oblastech se inspirujeme od ostatních center. Dříve jsme nedělali titulky pro videa a nebylo běžné, že by vyučující dával neslyšícímu materiály na videu. Teď je to zaběhnuté. Zlepšujeme digitální zdroje, vytvořili jsme knihovnu, v jejímž rámci je sekce pro uživatele se specifickými nároky, kde jsou digitalizované materiály. Máme 3D tiskárny a snažíme se připravovat pro studenty třeba pracovní materiály, haptické mapy. Pokud má student nějakou potřebu, anebo studuje obor, který jsme ještě neřešili, je to pokaždé v nějakém smyslu výzva, protože se vždy snažíme zpřístupnit i to prostředí. Ještě je novinka, že jsme začali vytvářet podpůrné skupiny pro studenty s poruchami autistického spektra. Plánujeme zorganizovat diskuze, které by pomáhaly studentům se sluchovým postižením anebo psychickým onemocněním. Studenti sami přicházejí s nápady. Třeba někdo chce sdělit, jaké je to žít s depresí. Začali jsme řešit elektronickou přístupnost. Například STAG je nepřístupný pro člověka se zrakovým postižením, nezapíše se na zkoušky, neudělá si rozvrh. Informace pro studenty se sluchovým postižením tlumočíme do českého znakového jazyka, například studijní řád atd. Výzvou jsou ještě zahraniční mobility studentů. Spolupracujeme se zahraničním oddělením a rektorátem. Nedávno se vrátila studentka se zrakovým postižením, měli jsme studenty s omezením hybnosti ve Finsku, Anglii, Belgii, Španělsku. Zpracováváme a aktualizujeme metodiky díky projektové činnosti, chceme natáčet videa, například jak komunikovat se studentem, který má narušenou komunikační schopnost, což by mohlo být užitečné pro pedagogy i spolužáky.

Foto: Martin Višňa

Maxim Zaitsev

Studuje Sociální pedagogiku na CMTF. Svůj čas věnuje hledaní smyslů všeho, a nic se nedeje když ten smysl nevidí.