Vyhledávání

RECENZE: Tři dny v zabláceném květinovém ráji

Letos uběhne padesát let od festivalu Woodstock. Festivalu, při jehož zmínce se většině lidí vybaví obrázky nahých amerických hipíků obalených blátem. Italský novinář Ernesto Assante, který má na svém kontě i knihy jako Legendy rocku nebo biografii kapely U2, se proto loni chopil pera a rozhodl se veřejnosti knihou Woodstock ´69: Rocková revoluce dokázat, že Woodstock jako takový nebyl pouze o nahotě a blátě.


Sen, mýtus, přehánění, realita, legenda. To všechno byl Woodstock a ještě mnohem více. Tři srpnové dny a noci v roce 1969, které psaly historii v dějinách populární hudby. Nic nebylo dokonalé, pokazilo se vše, co se pokazit mohlo, většina návštěvníků v podstatě ani nic neslyšela, nebyl k dispozici dostatek jídla ani pití a vše ještě více komplikoval hustý déšť, který areál proměnil v jedno velké blátivé moře. V podstatě noční můra všech dnešních pořadatelů festivalů i jejich návštěvníků. Woodstock byl ale jiný, mládež si užívala svobodu, kterou jim hudba přinášela, a štěstí, které tam prožívali. Všechno bylo možné.

Kniha samotná je rozdělená do několika částí. Začátek je věnovaný umělcům z Beat Generation, kteří měli na vzniku kontrakultury svůj nemalý a nedocenitelný podíl. Čtenáři se nabízí pohled do všelijakých seancí a jiných koncertů, kterých se Beatnici a začínající hippies zúčastnili a které pořádali pro lidi.  Po úvodu do šedesátých let se konečně dostáváme k tomu, co v roce 1969 vyvrcholilo v městečku Bethel na pozemku jednoho farmáře, asi 70 kilometrů od původně zamýšleného Woodstocku, co by kamenem dohodil od New Yorku.

Následuje vcelku detailní, ve třetí osobě poutavě psaná pasáž, která se zabývá jednotlivými dny, zmiňuje všechny vystupující interprety, a to včetně playlistu, který pro statisícový dav zahráli. Nechybí ani jejich vyjádření, sdílení pocitů a nadšení, což opět dokresluje hippie charakter a pro čtenáře se tak událost stává ještě přístupnější. Každá kapitola je navíc protkána skvělými fotografiemi z průběhu celého festivalu, k nahlédnutí jsou i dobové letáčky, cedule, které byly umístěné v areálu, nebo jednotlivé vstupenky (mimochodem, lístek na všechny tři dny vyšel tehdy v předprodeji na 18 $, na místě bylo v plánu je prodávat po 8 $ na den, kvůli množství příchozích bylo ale nakonec vstupné zdarma). Právě dobové fotografie jsou tím nejlepším, co kniha nabízí. Ať už se jedná o záběry z publika, zákulisní momentky nebo fotografie focené přímo na pódiu, jednoduše vám vezmou dech. Knihu uzavírá kapitola, ve které devět interpretů plných sentimentu vzpomíná na své vystoupení na festivalu a sdílí se čtenáři své pocity a dojmy a to, jak Woodstock změnil jejich kariéru. Sami ale přiznávají, že jejich hudební dráha nebylo to jediné, co nabralo jiný směr. Woodstock totiž změnil úplně vše.

Ať už rádi posloucháte hudbu Janis Joplin nebo Jima Hendrixe, sympatizujete s volností a bezstarostností květinových dětí, cítíte se být fascinováni Beatnickou generací nebo čistě proto, že mezi vaše oblíbené filmy patří muzikál Hair, tahle kniha se vám bude líbit. Nedokáži vám říct, kolik nových informací vám přinese, sama jsem se s jinou publikací, která by Woodstock popisovala nesetkala. Troufám si ale tvrdit, že to vůbec nevadí, protože, jak již bylo zmíněno, fotky v téhle knize vám opravdu vydají za více než tisíc slov.

Všechny novinky a knihy vydané v nakladatelství Omega si můžete prohlédnout tady. Knihu Woodstock ´69: Rocková revoluce koupíte zde

Foto: Lucie Kratochvílová

Lucie Kratochvílová

Jsem studentka žurnalistiky a, překvapivě, redaktorka Heleny v krabici. Sleduju spoustu seriálů a svými problémy s prokrastinací se budu zabývat zítra. Úplatky neberu, ale pamatujte si, že nejradši mám Kapitána Morgana a Jelena.