Vyhledávání

RECENZE: Mrnka ukazuje Miladu ve světle bojovnice i obyčejné ženy

Příběh jedné z nejvýznamnějších žen české historie se konečně dostává na plátna kinosálů. Po filmech Masaryk, Anthropoid či Hořící keř si národní kinematografie připisuje pomyslné „splněno“ u další důležité kapitoly. Nebylo to však pro režisérský debut Davida Mrnky příliš velké sousto?

Osobně zastávám názor, že příběh Milady Horákové by měl znát každý člověk s dokončeným základním vzděláním. Její jméno nesou ulice, náměstí nebo právě i školy. S tím podle mě původně počítal i samotný režisér Mrnka. Bohužel si ale myslím, že kdybych šla nyní do ulic a ptala se stylem oblíbené večerní show, od mnoha lidí se dočkám obracení očí v sloup či strohého „Nevím.“ Proto si neodpustím drobné dějepisné okénko.

Doktorka Milada Horáková se zapsala do české historie zejména jako bojovnice za práva žen a jako symbol boje za ideály. Po práci pro Červený kříž a aktivní účasti v dalších organizacích byla odvedena do koncentračního tábora Terezín. Po osvobození se až do 50. let aktivně angažovala v české politice, kdy se stala obětí vykonstruovaného procesu komunistické strany, za který zaplatila cenou nejvyšší.

Samotný příběh začíná pohledem do roku 1990, kdy se setkáváme s dcerou Milady – Janou, ztvárněnou již jako paní v letech. Už v tento moment může retrospektivní pohled nepozorného diváka zmást, když se střihem přenášíme do historie. Zde musím říct, že pokud příběh doktorky Horákové neznáte, film vám jej bohužel nepředříká. Uvidíte sice jednotlivé kapitoly jejího života, informační common sense však schází. Jednotlivé záběry se v rychlém sledu střídají, rok za rokem odděluje rozetmívací efekt jako z Movie Makeru, v pozornosti diváka drží pouze mihnutí aktuálního letopočtu v rohu obrazovky. Na plusech nepřidají ani zmatené flashbacky a vycpávkové scény zakomponované do hlavní dějové linky. Několikrát se vám tak během filmu stane, že budete na plátno hledět celí zmatení, když se nakonec vše vyklube jinak, než jste předpokládali.

Ačkoliv je Milada kapitolou české historie, film je prvotně točen pro zahraniční distribuci pod záštitou megalomanské filmotéky Netflix. Proto můžete film vidět v českých kinech i v původním anglickém znění, které je mnoha kritiky vytýkáno pro přízvuk typické čengliš. Český dabing působí zpočátku kostrbatě, když vašim oblíbeným hercům pronesená slova „nesedí do pusy“. Po pár minutách však tento fakt přestáváte vnímat a svou pozornost přesouváte na jiné aspekty filmu.

Co se však snímku nesmí upřít, je brilantní produkce. Ta veškeré nedostatky převyšuje, a dělá tak z Milady neskutečnou podívanou hodnou uznání. Martin Štrba na postu kameramana odvedl skvělou práci, oceňuji zejména záběry pořízené dronem či videa stylizovaná do vzhledu historického záběru – například imitace Gottwaldova slavného projevu v únoru 1948 v podání Jiřího Vyorálka.

Hlavní z celého snímku je však atmosféra, ke které přispívají kromě výborné kamery, kostýmů a rekvizit i samotné herecké výkony. Pokud se však těšíte na herecký výkon Anny Geislerové, musím vás zklamat. Oblíbené herečce je věnována v součtu sotva pětiminutová stopáž v závěru soudního procesu. Vedle toho však Ayelet Zurerová v hlavní roli ztvárňuje doktorku Horákovou jako inteligentní ženu se smyslem pro spravedlnost i pro rodinu. Na plátně působí odhodlaně a vtiskává postavě Milady auru opravdové bojovnice, která si však v soukromí zachovává lidskou tvář starostmi o osud svých nejbližších. Největší stopu ve vás však zanechá závěrečná část spojená s procesem vyslýchání, věznění a mučení komunisty, kteří se v očích diváka i v příběhu samotném ukazují ještě bezcitnější než nacisté, o čemž vypovídá i scéna, kdy hrdinku chtějí ve vězení navštívit její sestra s dcerou: „Proč ji nemůžeme vidět? I nacisté nás za ní pustili!“ či úplný závěr, kdy se Milada Horáková před popravou loučí s rodinou.

Nebudu vám lhát, v závěru nezůstaly oči suché. I když by mnoho věcí mohlo být provedeno jinak, David Mrnka vytvořil skvělý film, na který by měli jít bez výjimky všichni (nejen) školou povinní. A závěrečný aplaus v kinosále mi tento názor jenom potvrdil.

Hodnocení – 

Za lístky na projekci děkujeme Premiere Cinemas, kde si film o doktorce Horákové můžete vychutnat v tyto termíny.

Zdroj fotografií: 2media.cz

Katka Holubová

Milovnice Pusheen kočiček, starých foťáků a zakrslých králíčků, žijící si svůj #žurnalajf. Nepohrdne dobrým koncertem, vychlazeným ciderem či stabilo fixíky. Občas trochu uzlíček nervů, ve výsledku však holka do nepohody. ♥