Vyhledávání

RECENZE: Fantastická zvířata? Scenáristický zločin

Po dvou letech konečně přichází do kin další film z kouzelnického světa J. K. Rowlingové Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny, který navazuje na úspěšný první díl. Jen z prvotních informací můžete očekávat další trhák – hvězdné obsazení, režie David Yates, který stál za všemi Potterovskými filmy od Harryho Pottera a Fénixova řádu, scénář napsaný autorkou samotné literární předlohy a rozpočet 200 miliónů amerických dolarů. Zdání však může klamat, a proto je lepší nejít na tento film s jakýmkoliv očekáváním.


Znovu sledujeme naši oblíbenou postavu Mloka Scamandera (Eddie Redmayne), kterého z nějakého zvláštního důvodu vybral sám všemocný Albus Brumbál (Jude Law), aby se vydal do Paříže a našel Credence (Ezra Miller), chlapce, který v sobě skrývá neobyčejnou sílu. Mlok ale není jediný, kdo by rád Credence našel, a tak se při svém hledání dostává do boje s Ministerstvem čar a kouzel a lidmi, kteří z pomsty usilují o Credencův život, a především s všemocným Grindelwaldem (Johnny Depp). Ten má svůj prohnaný plán, jak použít chlapcovu moc a podmanit si s ní svět obyčejných lidí. Při pátrání Mlok samozřejmě dostává pomoc od svých přátel z předchozího dílu a dočkáme se i malé milostné zápletky nebo rodinného dramatu.

Pokud vám tento popis děje přijde zmatený a přeplněný všemožnými postavami, jste na dobré cestě. Kromě hlavní čtveřice, záporáka Grindelwalda a dobráka Brumbála film doslova přetéká vedlejšími postavami. Rowlingová se zřejmě rozhodla použít co nejvíce jmen z čarodějnického světa, na která si vzpomněla, a tak zde potkáme například alchymistu Nicolase Flamela a zahlédneme i jeho Kámen mudrců, Voldemortova hada Nagini nebo profesorku McGonagallovou. Povědomě vám bude i znít jméno Lestrangeová, které je ve filmu propíráno víc než sám Grindelwald, ale moc se netěšte, o nenáviděnou Bellatrix se nejedná. Všechny tyto role jsou však pro příběh nedůležité a ve skutečnosti ho dost retardují. Filmový čas věnovaný Nagini by tvůrci daleko lépe využili, kdyby ho věnovali řešení vztahu Mloka a Tiny (Katherine Waterston). Místo Nicolase Flamela by se divák zase raději dozvěděl, co se děje s Queenie (Alison Sudol), nemluvě o postavě Letai Lestrangeové (Zoë Kraitz), ke které si divák má vytvořit emocionální vztah pomocí všemožných flashbacků do jejího dětství, odkud si nese spoustu ran. To bohužel nefunguje a tato postava, která má být jednou z největších hybatelů příběhu, vám bude jednoduše fuk. Přidejme ještě zástup Grindelwaldových stoupenců, jejichž ústředním úkolem je mlčet, zatímco Grindelwald vede monolog, nebo osamoceného mstitele s misí zabít Credence, na jehož jméno se během filmu zeptáte kamarádů třikrát.

Všechny tyto zbytečné odbočky potom ubírají čas hlavním postavám – Mlokovi a jeho pomocníkům nebo Grindelwadovi a Brumbálovi, o jejichž vztahu bychom se všichni rádi dozvěděli daleko víc. Ve výsledku ale není čas na nikoho jak z hlavních, tak z vedlejších charakterů, a tak snímek pouze nastolí spoustu zápletek, ani jednu však nevyřeší. A pokud se těšíte na velký kouzelnický souboj na konci, kterým vyvrcholí celý tento díl, můžete být zklamáni už předem.

Fantastická zvířata se pak řídí stejnou metodou, jako třeba trilogie Hobit nebo filmy Star Wars Story. Nacpěte scénář odkazy, postavami a událostmi, které fanoušci znají z předchozích úspěšných snímků, aby si stále připadali ve starém známém prostředí, v tomto případě aby si všichni řekli, že je to stále stejný svět, ve kterém čaroval Harry Potter. Tím však tvůrci ubírají z vlastní identity snímku a místo toho, aby se soustředili na jiné vlastnosti, které mohou být pro diváka nové a zajímavé, hrají na jistotu a drží se už osvědčených postupů.

Co však z filmu dělá zajímavou podívanou, jsou vizuální efekty, které se snad nikdy neokoukají – nová fantastická zvířata, šály zahalující celé město či nová kouzla. Od dob tříhlavého psa v zakázaném podlaží ušla kinematografie dlouhou cestu. Hudba Jamese Newtona Howarda vás také ničím nezklame, ale ani nenadchne. Hvězdné obsazení však slibuje výborné herecké výkony. Těch se nám dostává hlavně díky Johnnymu Deppovi a Judeu Lawovi, kteří svým rolím dodávají tu špetku tajemna, kvůli které poběžíme do kin i na další díl. Samozřejmě nemůžeme vynechat oscarového Eddieho Redmaynea, jenž své mumlání šeptem opravdu dovádí k dokonalosti každou rolí.

Ve výsledku jsou Fantastická zvířata: Grindenwaldovi zločiny podzimní, sentimentální podívaná, která zdědila oblečení Harryho Poterra, jen do jeho velikosti ještě nedorostla, ve skutečnosti se od minulého dílu zmenšila. Jak jsem tedy psal na začátku, je lepší nejít na tento film s žádným očekáváním.

 

Foto: Moviezone.cz, Centrumkultury.cz, Hradeczije.cz

Vojtěch Záhora

Piju a mluvím víc, než bych měl. Mám rád filmy, miluju kiwi a nesnáším, když někdo chodí pozdě.