Vyhledávání

Paroháč opět přiklusal do Olomouce.

Česká kapela Jelen, která nefunguje na hudební scéně ještě příliš dlouho, vystoupila v Olomouckém Uklubu. Zahráli své nejznámější písně, ale představili i neobroušenou novinku. Nenasytným divákům věnovali několik přídavků a za svou ochotu sklidili veliký potlesk.

IMG_2106  

Koncertu samotného Jelena předcházel speciální host, který doprovází kapelu na celé jejich šňůře. Je jím Kateřina Marie Tichá, která se částečně zasloužila o jejich příchod na hudební scénu. Káťa zpívala jako první a doprovázela ji tříčlenná kapela. Mě osobně vůbec nezaujala a ani mě nedostala do správné koncertové nálady. Předvedla pár sladkých písní s ne nijak nápaditým textem a při zpívání neustále pohazovala svými dlouhými vlasy. Ani její vystupování a komunikace s diváky se mi nelíbily. Musím ale říct, že u některých diváků jsem při jejím vystoupení pozorovala spokojenost, možná dokonce nadšení.

Po nepříliš povedeném začátku konečně přišel Jelen. Ten vtrhl na podium s obrovskou energií a velikým Vlčím srdcem. Před našima očima  začala  skvělá podívaná. Všech sedm částí Jelena prožívalo naplno každou píseň. I když mikrofony měli jen tři, tak všichni zpívali z plných plic a často po pódiu poskakovali, tančili, a to dokonce i synchronizovaně. A pokud zrovna nebyla píseň vhodná k tanci, tak se přátelsky chytili kolem ramen, a pokud jim v objetí bránili hudební nástroje, tak na sebe alespoň vesele mrkli.

 

Tímto vřelým přístupem sami k sobě i k publiku vytvořil Jelen přátelskou a pohodovou atmosféru. Přišli takoví, jací jsou, a hráli. Hráli pro nás a hráli hezky a my jsme byli vděční, že tam jsou, a věřím, že to bylo i naopak.

IMG_2121

Jako zpestření programu předvedli gladiátorský zápas mezi kytaristou Honzou a trumpetistou Sašou. Byl to čistě hudební souboj a nikdo při něm nebyl zraněn. Vlastně se ani nehrálo na to, kdo koho porazí, šlo jen o netradiční a zábavné ozvláštnění jejich vystoupení.

Koncert nabídl přehlídku hudebních nástrojů, takže určitě potěšil nejednoho muzikanta. Základem byly samozřejmě kytary, a to od klasické akustické přes dvanáctistrunné až po elektrické a basové. Jelen však hrál i na akordeon, housle či trumpetu a také na banjo, foukací harmoniku, a nesmím zapomenout na onen pověstný buben s parohy! U pár písní dokonce jeden ze členů kapely zahrál i na valchu, která pochází údajně od jeho babičky. Možná že právě tato pestrá škála nástrojů je jeden z důvodů, proč jelení hudba zní tak specificky a proč jí mnoho posluchačů rychle propadlo.

IMG_2117

Repertoár koncertu tvořily známé i oblíbené písně, které kapele vydobyly slávu, ale také jedna novinka. Jak zpěvák Jindra přiznal, ještě ji s kapelou neměli nazkoušenou, a proto ji zahrál a zazpíval on sám. Píseň nese pracovní název „Vánoční“ a fanoušci se na ni mohou těšit na novém albu.

Zazněly klasické hity jako Magdaléna, na hlasité vyžádání publika Jelen a také Co bylo dál?, singl, který Jelen nahráli s Janou Kirschner a který s nimi na koncertě odzpívala Kateřina Marie Tichá. A musím říct, že společně s kapelou se mi Káťa líbila mnohem více.

IMG_2129

Návštěvníci byli v širokém věkovém rozmezí. Našly se mezi nimi děti kolem 10 let, ale i padesátníci, což je ostatně důkaz o všestrannosti a univerzálnosti jelení tvorby. A ať už byli v kterémkoliv věku, tak se nechali strhnout energií a nasazením, které kapela přinesla. Přidání asi třech písní je podle mě až moc, ale možná mi to tak jen připadá, protože je to nezvyklé. Ale zase to ledacos ukazuje o jejich nezkaženém charakteru a lásce k fanouškům, a že když si je publikum žádá potleskem, tak se rádi vrátí. Pro mě je Jelen zkrátka a dobře správná česká kapela plná pohledných, srdečných a skromných mladých mužů. A jak už má Jelen ve zvyku se loučit: výkop a poklona.