Vyhledávání

Na kole projel Ameriku, aby upozornil na represi Číny

V prvním čísle Heleny jsme pro Vás uveřejnili rozhovor s Jiřím Chlebníčkem. Studentem UP, který v rámci projektu Ride2Freedom projel na kole Ameriku, aby spolu s dalšími upozornil na hrůzné praktiky v Číně. Z rozhovoru jsme do tisku kvůli obsahu vybrali jen ty nejdůležitější odpovědi. Na webu však máme mnohem více prostoru, a tak vám přinášíme celý rozhovor o Falun Gong, Ride2Freedom s Jiřím Chlebníčkem. 

Jiří Chlebníček se narodil  na jižní Moravě. Dnes bydlí v Lesnici v Olomouckém kraji a studuje posledním rokem obor Regionální geografie na Přírodovědecké fakultě UP. V současné době se vrátil z USA, kde se podílel na projektu Ride2Freedom, podporuje však i jiné smysluplné projekty.  Jeho největším koníčkem je mentální a duševní rozvoj metodou Falun Gong

Jorg_1198_SLC_s

Co je Ride2Freedom?

Náplní Ride2Freedom byla jízda na kole přes celé USA z Los Angeles do Washingtonu, D. C. v délce 4500 kilometrů. Hlavními účastníky byli zejména mladí lidé v průměrném věku 16 let. Do projektu se zapojilo celkem 14 různých zemí světa s 26 jezdci. Hlavní ideou projektu bylo upozornit společnost na osiřelé děti, které přišly o své rodiče, jež byli stoupenci meditační praxe Falun Gong v Číně. 

Kde jste poprvé narazil na projekt Ride2freedom a co Vás přimělo se k němu připojit?

Už si zpětně nevybavím, kde přesně, ale o projektu jsem se dozvěděl na internetu tuto zimu.  Projekt mě zaujal proto, že se věnuji kultivační praxi Falun Gong. Cílem této akce je zejména zvýšení povědomí o pronásledování lidí, kteří se této praxi věnují, čínským komunistickým režimem. Kampaň je zaměřena hlavně na děti, které osiřely v důsledku této perzekuce. Druhým faktorem mého zájmu je moje sportovní minulost, kdysi jsem se na soutěžní úrovni věnoval horskému kolu. Právě proto mi přišla tato kombinace tak geniální!

Proč projekt upozorňuje právě na Čínu a její praktiky?

Je pravdou, že když se podíváme na dění v dnešním světě, tak různé problémy najdeme snad všude. Čína je specifická v tom, že se jedná o světovou velmoc, o které se mluví čím dál tím více, a do našich životů se tato země dennodenně projevuje. Potíž je v tom, že se v souvislosti s touto zemi mluví často o ekonomice, ale tak nějak se zapomíná na důležitější záležitosti. Lidé mají povědomí, že to tam není v otázce lidských práv v pořádku, ať se bavíme o Tibeťanech, křesťanech či Ujgurech, ale bohužel není až tak známa genocida, která zde již 16 let probíhá na desítkách milionů praktikujících Falun Gongu. Metody tohoto pronásledování jsou nápadně podobné praktikám nacistického Německa a i společenský rozsah je ohromný, když uvážíme, že v roce 1999 se Falun Gongu věnovalo až 100 mil. lidí, některé odhady zmiňují až 4 miliony zavražděných lidí.

Co je vlastně Falun Gong?

Falun Gong nebo též Falun Dafa je starobylá kultivační praxe mysli a těla založená na buddhisticko-taoistických základech. Obsahuje pět meditačních cvičení, které vedou k lepšímu zdraví, energii a vnitřnímu klidu. Součástí této praxe je i učení, při kterém člověk následuje hodnoty pravdivosti, soucitu a snášenlivosti a snaží si tak neustále zlepšovat charakter – k tomu slouží kniha Zhuan Falun, která člověka v průběhu kultivace provází.  Mně osobně pomohl Falun Gong si srovnat v hlavě základní životní otázky a priority. Cítím také vnitřní sílu a stabilitu, ale samozřejmě pořád je co zlepšovat. 

Co přesně jste měl za úkol v rámci týmu?

Původně jsem ani nevěřil, že bych tuto akci mohl přímo absolvovat, protože tento projekt byl určen primárně lidem do cca 20 let. Velkou roli však sehrála moje cyklistická minulost, a tak jsem jezdil s mlaďochy v pelotonu jako dozor na silnicích. Zároveň mám i zkušenosti s technickým servisem kol, tak se tyto schopnosti týmu také hodily. V průběhu jízdy vyplynula situace, že by bylo dobré, abych se také stal členem mladého týmu a mohl tak reprezentovat Českou republiku na oficiálních akcích. Nejprve jsem z toho byl trochu v rozpacích, ale nakonec jsem za tuto možnost byl opravdu rád. Bylo pro mě opravdu ctí vystupovat s naší vlajkou. Musel jsem však myslet na to, abych se před každou akcí oholil a tolik mezi ostatními nevyčuhoval. (smích)

Reprezentant CR Jiri Chlebnicek na konferenci u OSN v New Yorku_autor_Edward Dye

Trénoval jste před cestou?

Abych se přiznal, tak jsem nenajezdil na kole skoro nic, když nepočítám jízdu do vedlejší dědiny na oběd k babičce. Nicméně dělám cvičení z Falun Gongu a přestože to nemá s fyzickým tréninkem moc společného, tak mi cvičení přináší dobrou fyzickou kondici a výkonnost. Vlastně se cítím mnohem lépe, než když jsem jenom trénoval.

Peloton v cele s hlavnim koordinatorem projektu Keithem Warem_autor_Chris Jasurek

Jaké zkušenosti jste si z cesty odnesl?

Těch zkušeností je ohromné množství. Asi nejdůležitější pro mě bylo pravidlo, že když se rozhodnu do něčeho jít, tak tomu mám věřit a nepolevovat v tom, jen tak se dá dojít k cíli. Zároveň jsem tam pocítil sílu týmového myšlení a spolupráce. Právě ve skupině lidí se dá dosáhnout velkých věcí a překonat různé překážky, pokud drží pohromadě.  Zbavil jsem se i různých vnitřních strachů, které mě v životě svazovaly.

Na projektu jste spolupracoval jako jediný zástupce z České Republiky, dostalo se Vám podpory?

Ano, dostalo. Velmi mile mě právě domácí podpora překvapila! Lidé pozitivně reagovali na příspěvky na sociálních sítích. Na cestě jsem dostal podporu od českých ambasád v USA z New Yorku a Washingtonu D.C. a také z ambasády OSN. Rád jsem také za podporu z radnice města Šumperk, kde jsem 20 let bydlel. Největší překvapení pro mě však bylo po návratu, kdy o reportáž z akce projevila zájem různá média. Mnoho lidí mi zároveň říkalo, že se o mé účasti na Ride2Freedom dozvědělo a šířili tak informace dále. Samozřejmě jsem i velmi vděčný za zájem z Univerzity Palackého. Z mého pohledu je skvělé, že se již tolik lidí mohlo dozvědět o poselství, které tato akce nese.

Byla Ride2Freedom úspěšná?

Hlavním cílem bylo informovat společnost o probíhajícím pronásledování a situaci osiřelých dětí. Troufám si říct, že jsme tento úkol v široké míře naplnili. Na naší cestě jsme se přímo potkali s tisícovkami lidí, oslovili politiky různých úrovní a dostali se do zájmu poboček majoritních televizních stanic jako CBS, ABC a NBC a také některých TV talkshow. Na svou akci nás pozval například Jesse Jackson, což je druhý nejznámější černošský Američan po Barracku Obamovi. Zde jsme měli příležitost vedle této osobnosti představit projekt na pódiu. Věřím tomu, že reálně se o Ride2Freedom a jeho misi mohly dovědět miliony lidí.

Co považujete za největší úspěch celé akce?

Největším úspěchem bylo to, že jsme vůbec odstartovali, protože byla akce ještě dva týdny před svým začátkem ohrožena z nedostatku financí a lidských zdrojů. Hlavní koordinátor akce chtěl jízdu přesunout na příští rok. Mlaďoši se nicméně shodli na tom, že se má vyrazit letos, což akceptoval i koordinátor s tím, že se jde úplně do neznáma jen s vírou, že snad nějakou cestu pro uskutečnění najdeme. A to se nakonec podařilo, protože s naším rozhodnutím se věci daly do pohybu a my tak mohli vyrazit. V začátcích po zakoupení základních věcí však například nezbyly peníze na stany, a tak jsme spali v Mohavské poušti jen pod širákem. Jak se však povědomí o akci rozšiřovalo, začaly chodit i sponzorské dary a kromě stanů jsme si mohli někdy dovolit i spaní v motelech.

Jste čerstvý absolvent Univerzity Palackého, co bylo Vaším oborem?

Abych se přiznal, tak mi ještě chybí odevzdat diplomovou práci. Tady bych měl na charakteru pořádně zapracovat. Každopádně studuji magisterský obor na Přírodovědecké fakultě – Regionální geografie. Geografie je dobrá v tom, že dá člověku do života obecný rozhled a naučí ho přemýšlet v širších souvislostech a perspektivách. V Ride2Freedom jsou mapy a navigace jedním ze stěžejních prvků organizace, a tak jsem rád, že zde využiji znalosti z oboru Geografie-geoinformatika, který jsem studoval v rámci bakalářského studia. Myslím, že je zde na místě poděkovat (nejen) kantorům, kteří se mnou měli trpělivost. 

Setkal jste se po čas cesty s někým, kdo Vám na dlouho utkvěl v paměti?

Mnohé reakce, setkání s lidmi byla velmi srdečná a příjemná. Hodně lidí nám i ze své vůle darovalo materiální věci či peníze. Nejvíce vzpomínám asi na Philadelphii, kde jsme v centru zastavili s týmovým autobusem a pelotonem zrovna u značky s odkazem na Tomáše Gariggue Masaryka. O to víc mě potěšilo, že jsem pár minut nato potkal prvního Čecha v USA, který mě sám oslovil, protože jsem měl na zádech českou vlajku. Toto by člověk sám nevymyslel, takové příběhy píše osud.

Ride2Freedom v New Yorku_autor_Edward Dye

Museli jste v průběhu řešit nějaké problémy, případně setkal jste se s něčím negativním?

Různých situací jsme museli řešit dennodenně spousty, ale nejstěžejnějším byly problémy plynoucí z různých pohledů na věci, kdy párkrát ty situace byly docela vyhrocené. Důležité však bylo, že se každý snažil problém vyřešit a tak nás společné překonání těchto těžkostí posunulo dále a věci se celkově zlepšily. Vzpomněl jsem si na pověst o Svatoplukovi a jeho třech synech, kterým na dřevěných prutech ukazoval, jak je důležité držet spolu. Kdyby náš tým nebyl sjednocený, tak na naší cestě skončíme hned druhým dnem, kdy jsme museli řešit vážnou situaci.

Budete se problematice Číny věnovat i dále?

Na základě úspěchu projektu už je nyní v přípravách rok 2016 – v Evropě, takže se tady máme na co těšit. 

foto: oficiální fotografie od Jiřího Chlebníčka

Hana Jínová

"Vedoucí" online vydání Heleny v krabici. Ztracený žurnalista, sakrastický historik, overthinker a nadšený milovník zvířat. Jako hlavní životní motto prezentuje "Peču, tedy jsem", pravda je ovšem jiná a dalo by se říct spíše, že má víc štěstí, jak rozumu. Což dokazuje i její bakalářský titul.