Minulý týden ve středu se konala předposlední přednáška z cyklu o migraci Sdružení profesorů Filozofické fakulty Societas Cognitorum. Tentokrát se jednalo o umělecký příspěvek k problematice migrace a vystěhovalectví. Profesor Ladislav Daniel hovořil o afro-euro-asijských kořenech civilizace ve Šternberském paláci.
Profesor Ladislav Daniel ve své přednášce představil nejen historii Šternberského paláce, mluvil zejména o jeho současném vzhledu, a to o interiéru i exteriéru. Zmínil se také o okolí paláce. „Na architektuře lze krásně vidět vynalézavost, jelikož je vystavěn na velmi stísněné parcele,“ popisoval profesor Daniel umístění a vzhled paláce. Posluchači společně s profesorem v roli průvodce putovali po jednotlivých zajímavých místech paláce. Ladislav Daniel měl ke každému z nich vždy připravený komentář. Publikum se tak cítilo jako ve skutečném Šternberském paláci.
Dozvěděli jsme se zajímavosti nejen o samotné budově, ale také o malbách a celkové výzdobě interiéru. Kdo by řekl, že se za jednotlivými malbami, symboly a obrazy skrývá tolik historie a příběhů. „Výzdoba prostorů nám může prozradit, co se v místnostech původně nacházelo,“ vysvětloval Daniel. Součástí mnoha nástěnných maleb je symbol tzv. Šternberské hvězdy. „Malovaná Šternberská hvězda znázorňuje oslavu Šternberského rodu. Hvězdu můžeme vidět například v čínském kabinetu. Přítomnost hvězdy v orientálním kabinetu není obvyklé, můžeme ji tedy chápat jako metaforu náboženské hvězdy, která se zjevila třem králům na cestě do Betléma,“ vyprávěl.
Profesor Ladislav Daniel je historik umění, nositel státního vyznamenání prezidenta Italské republiky a člen Harvardovy univerzity ve Florencii. V minulosti pracoval jako ředitel Národní galerie v Praze. Od roku 2001 do roku 2013 byl vedoucím Katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2015 je emeritním profesorem oblasti dějin výtvarného umění. Mimo jiné působil rovněž jako kurátor Arcidiecézního muzea v Olomouci. Na zkrácený pracovní úvazek pracuje na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Foto: Kateřina Čajanková; Wikipedia