Vyhledávání

Krásy mlhavé Olomouce

Je mlhavo, sychravo a zima. Zima, která se vkrade a jako magnet drží všude tam, kde vycítí možnost převahy. Na bicyklu tu převahu prostě má. Řeka Morava je pokryta závojem mlhy, ve kterém se v dáli nenápadně ztrácí. Mlha poodkrývá jen tolik, kolik sama dovolí. Její přítomnost nedává prostor pochybám, že by snad nebyla královnou situace.

Z bílého mraku nad řekou se začnou tiše vynořovat skifaři. Chvíli se zahledím, když slyším hulákání. „Nepovoluj, nepovoluj!“ V autorovi pokřiků odtuším trenéra, který jede na závodničce podél břehu, paralelně se svými veslujícími svěřenci. Kluci dřou, jak můžou, na úsměvy nezbývá čas. V té (ne)přízni počasí možná ani chuť. Po pár chvílích zase mizí v mlhavém nekonečnu. Zanedlouho se mi tatáž úsměvná scenérie nabídne znovu, to když se vrací. 

DSC_0294_670

Křehnou mi ruce, nad prsty křečovitě svírajícími řídítka ztrácím kontrolu, fialoví a bělají. Záměr vydat se podél řeky Moravy až za Černovír, a ještě dál, se po téměř hodinovém mrznutí vytrácí zároveň s teplem. Vzpomínka na teplo domova mi káže otočit se čelem vzad. Na to samozřejmě mé teplomilné a ne příliš oblečené já slyší.

Stavím na mostě poblíž ruského kostela, jak přezdívám onomu zdobenému pravoslavnému chrámu sv. Gorazda. Na druhé straně řeky tuším blízkost jedné vřelé kavárny. Z pozice na protějším břehu to v jejích oknech zeje podezřelým přítmím. S trochou vzdoru se tam vydávám. Přece nemůžou mít teď, ve chvíli největší potřeby i natěšení, zavřeno.

DSC_0303

DSC_0298

Z blízka mi jemné světlo za oknem i cedulka Open radostně napoví, že je má vidina tepla a dobré kávy blízko svému naplnění. Vítají mě rozžhavená kamna, charakteristická útulnost i majitelčin úsměv. Vybírám si místo v rohu a nečekaně hluboko se bořím do křesla, které měkké, v kombinaci s okolní atmosférou, nutně vnukne myšlenku domova. Je to dávno, co jsem tady byla naposledy, ale až nyní, s podzimní mlhou za okny, to na mě dýchá v celé své kráse. Není mnoho míst, kde vám do posledního puntíku naservírují to, co ve svém názvu proklamují. Vítejte v Druhém domově

DSC_0307_670

DSC_0322_670

Je to jako ostrov klidu, míru a té největší pohody v tom všem shonu pomíjivého světa. Chce se vám jen sedět a jediný pohyb přicházející vhod je ten, který vám roztáhne úsměv od ucha k uchu. Pod symbolikou hesla „All you need is love“, visícího na stěně nad mou hlavou, mi na stole se vší jednoduchostí přistane gurmánský zážitek. Krása a elegantnost ztělesněné do podoby Caffé Latté. Já nevím, jak to jinak říct, ono je to zkrátka celé dělané s láskou. A je to moc příjemné. 

Bez názvu 1

DSC_0340_670

Zatímco jsem si vychutnávala odpoledne nad doušky kávy, na Olomouc se snesl soumrak. Mlha zůstala a ve svitu pouličních lamp teď v ulicích vykresluje místy až mystickou atmosféru historickéhoměsta. 

DSC_0347_670

DSC_0348

Zabydlela se i na nádvoří knihovny ve Zbrojnici. 

DSC_0384_670

DSC_0395

Ta večerní, do tajemna laděná nálada, zve k pozastavení všude, kudy projíždím. Lidé kolem mě se spěchem proplouvají a mě napadá, jestli se někdy bezděčně zastaví a v duchu se nechají inspirovat vznešeností, kterou Olomouc dýchá. 

DSC_0406_3

DSC_0427_2

DSC_0452

 

 
Druhý domov
Nábřeží 11
779 00 Olomouc
 
Foto: Veronika Krejčí