Vyhledávání

Karel Plíhal vyrazil na podzimní Vzduchoprázdniny

„Pojal jsem myšlenku skvělou, budu sám sobě předkapelou…“  Těmito slovy zahájil Karel Plíhal své olomoucké vystoupení. Český zpěvák, kytarista a především znamenitý textař zavítal druhou říjnovou středu do zdejšího U-klubu. V jednoduchosti je krása – tak by se dal Karel Plíhal popsat, alespoň co se aranžmá koncertu týče. Každý, kdo umělce zná, ví, že si nepotrpí na žádné zvláštní efekty či jiné vyumělkované zbytečnosti. Což ostatně platí i pro jeho tvorbu. Před začátkem vystoupení stály na pódiu pouze dvě kytary, mikrofon a židle. Krátce po osmé hodině večer vystoupil Plíhal zpoza tmavých závěsů a pronesl úvodní báseň, kterou publikum ocenilo upřímným smíchem. Umělec na začátek koncertu také neopomněl zdůraznit, že si nepřeje, aby ho při vystoupení někdo fotil. Poté už zahrál první akordy, které patřily písni Amnestie.

KarelPlihal8„Vnikl mi do bytu orangutan, ukrad mi vařič na propan-butan. Čeho se člověk dnes nedožije? V ZOO je od rána amnestie.“

 V sále panovala příjemná a přátelská atmosféra. Všem přítomným bylo hned od začátku jasné, že zvolili výborný způsob, jak strávit středeční večer. Písničky byly prokládány Plíhalovými originálními básněmi, které spolu vždy více či méně souvisely. A byly to právě jeho básně plné slovních hříček a legrácek, které vyvolaly v hledišti nesčetněkrát během večera salvy smíchu a bouřlivý potlesk. Někdy použil inteligentní humor, jindy až spontánně jednoduchý. Jak sám poznamenal po eroticky zaměřené básni Lenka: „Program má velké výkyvy, jen si tak mapuju terén, kam až mě pustíte.“

„Každej den bojuju se schízou, končí to, zpravidla, remízou.“

Nevěnoval se však pouze tématům žertovným, naopak. Stejně jak dokázal publikum bravurně rozesmát, tak i dojmout či donutit k zamyšlení. Karel Plíhal je zkrátka mistrem slova, s každým veršem dokáže objevit další a další krásy češtiny. S jazykem si hraje, doslova se s ním mazlí. Na citlivou strunu zahrál s písněmi Levitační či Nezestárlas, nechyběla ani jedna z nejznámějších Sedí topič u piána. Slova k sobě skládá tak, že nachází jejich nové významy, dává vyniknout libozvučnosti češtiny. „Jste skvělé publikum, jen tak vás nepustím,“ řekl se svým šibalským úsměvem, když ho po koncertě aplaus v sále už podruhé donutil k přídavku. Jako poslední zazněla skladba V kině.

Koncert se odehrál v rámci turné s albem Vzduchoprázdniny. Čerstvý držitel ceny Anděl, kterou získal právě za tuto desku, během série podzimních koncertů poctí svou návštěvou několik desítek českých a moravských měst. Takže jestli jste ho nestihli v Olomouci, máte až do prosince možnost navštívit některé z jeho dalších vystoupení. Plíhal je zkrátka sázka na jistotu.

Autor: Kristýna Dušková