Vyhledávání

ROZHOVOR: EGEA pomáhá nedívat se na svět černobíle, říká L’uboš Rybnikár

EGEA je zkratka pro Evropskou geografickou asociaci založenou v roce 1987 studenty z Utrechtu, Barcelony a Varšavy. V současnosti působí po celé Evropě. Organizace sdružuje kolem pěti tisíc členů, kteří se zabývají především otázkou změny klimatu. Helena v Krabici přináší rozhovor s kontaktní osobou EGEA Olomouc Ľubošem Rybnikárem.   


Organizace EGEA spojuje studenty z různých zemí, jsou to především geografové? 

Ano, já jsem například z geoinformatiky. Jsou zde také lidé z turistiky a rozvojových studií, ale převážně to jsou geografové. Znám i jednoho člověka ze Švýcarska, který studuje lingvistiku a je členem EGEA.

Zdálo se mi, že se EGEA podobá Erasmu.

Je to něco na způsob Erasmu. O této organizaci jsem dozvěděl, když jsem byl na Erasmu ve Vratislavi v Polsku. Cestování mě vždy bavilo, stejně jako potkávání lidí se společnými zájmy.

Čím se ve skutečnosti zabývá geografie jako věda? Všechny země jsou již přece známy, tak co vlastně dělá geograf?

Dobrá otázka. Může se zdát, že je všechno objeveno, ale je potřeba hledat nové souvislosti. Svět se stále mění, máme tu aktuální problémy související s klimatickými změnami a vznikající enviromentální hrozby. Zohledňujeme i politickou situaci – protesty a revoluce.

Jak jsi do této organizace vstoupil?

Po návratu z Polska jsem šel na nábor nových členů v zimním semestru minulého roku. Stal jsem se poměrně aktivním členem a zúčastnil se velkého množství akcí. Teď jsem kontaktní osobou EGEA Olomouc. Mám na starostí newsletter – píšu články o událostech a zabývám se propagací. V tomto roce jsem se navíc stal regionálním asistentem pro Východ. Organizace se člení do čtyř oblastí: středomořské státy, severní Evropa, západní Evropa a východní Evropa.   

Jaké poslání má EGEA?

Poslání je tam dost, patří k nim rozšíření geografických vědomostí, odpoutání se od stereotypů a navazování kontaktů. Například já jsem Slovák a vím, že někteří Slováci mají předsudky vůči Maďarům. Díky organizaci jsem dostal možnost poznat velké množství Maďarů a zjistil jsem, že jsou to skvělí lidé, zvláště máme podobný smysl pro humor. Naše olomoucká entita nedávno zorganizovala výměnu s EGEA Luck, tedy s Ukrajinou. Zrovna minulý víkend jsem se vrátil z Lucku. Na Ukrajině jsem byl párkrát, ale tehdy jsem si všiml, že někteří z našich členů tam jeli s velkými předsudky. Mysleli si, že je to jen chudá rozvojová krajina, kde všude číhá válka a nebezpečí.

Co rozumíš pojmem geografické vědomosti?

Jsou to vědomosti o světě. Co si člověk nastuduje na univerzitě, to je jedna věc, ale jakmile pozná lidi z konkrétních států, sám uvidí, jak tam co vypadá. Pokud člověk dostává informace o světě jenom z médií, tak si může myslet, že v Německu jsou samí muslimové. Když jsem tam ale byl, nevšiml jsem si v tomto ohledu žádných problémů. EGEA pomáhá nedívat se na svět černobíle.

Dalo by se tedy říct, že se organizace zaměřuje na rozšiřování geografických a etnografických vědomostí.

Mě osobně zajímá humánní geografie, ale EGEA pomáhá rozšířit i vědomosti o fyzické geografii, například se organizují různé exkurze do přírody.

Jaké konkrétní otázky řeší vaše olomoucká entita?

Propagujeme geografii mezi ostatními studenty, radíme jim v začátcích studia a můžou se na nás obrátit s otázkami ohledně Erasmu, protože většina našich členů má dobré zkušenosti, co se týče studia v zahraničí. Chtěli bychom dělat mnohem víc, ale protože jsme malá entita, tak už nám na víc věcí nezbývá čas. Máme registrovaných kolem třiceti lidí, ale aktivních je méně.

Cestujete, poznáváte lidi, navazujete vztahy, vytváříte sítě kontaktů. Je to všechno?

V plánu je další příležitost, díky níž by bylo možné získat na léto pracovní stáž. Podle mě je také skvělé, že existují vědecké konference EGEA. Jedna z nich se konala v Německu a studenti mohli v jejím rámci prezentovat výsledky svých diplomových prací a výzkumů. Před začátkem zimního semestru jsem se zúčastnil Výročního kongresu v Loučné nad Desnou, kde byly také prezentovány výsledky studentských prací. Jedna studentka z Holandska například zkoumala pěstování avokáda v Jižní Americe, někdo jiný zase mapoval německé dialekty v Německu, Švýcarsku a v Rakousku.

Kdo by mohl být ideálním členem EGEA?

Ideální člen neexistuje. V této organizaci může každý nějakým způsobem rozvíjet to, na co má talent. Pokud si vzpomínám, na střední škole jsem psal ve školním časopise, a dokonce jsem byl chvíli jeho šéfredaktorem. Nyní píšu články pro EGEA Olomouc a EGEA Newsletter.   

foto: Daniela Kebertová,  Elena Rybnikárová, Jakub Kaplan

Maxim Zaitsev

Studuje Sociální pedagogiku na CMTF. Svůj čas věnuje hledaní smyslů všeho, a nic se nedeje když ten smysl nevidí.