Vyhledávání

Dalibor Tureček mluvil o vystěhovalectví v exilové literatuře

V posledním dubnovém týdnu proběhla další přednáška z cyklu povídání na téma migrace probíhající pod záštitou Sdružení profesorů Filozofické fakulty Univerzity Palackého Societas Cognitorum. Pozvání přijal profesor Dalibor Tureček z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Profesor Tureček promluvil o migrantech a stereotypech v české exilové literatuře v letech 1850 až 1875.

Dalibor Tureček všem posluchačům středeční přednášky vysvětlil, že migrace a problematika s ní spojená není pouze to, co se dočítáme v médiích. Ta ji mnohdy pojímají jako záležitost související s teroristy a jinými negativními skutečnostmi. Když jsem si tento kurz zapisovala, čekala jsem, že předmětem diskuze bude zejména aktuální téma tzv. uprchlické krize, která trápí Evropu. Příjemně mě ovšem překvapilo, že se o ní mluvilo minimálně a že se migrace a vystěhovalectví skloňovaly v nejrůznějších významech během rozdílných témat odborníků z rozličných oborů.

13161568_1236379059705671_1384693439_o

Host z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích přiblížil problematiku migrace zejména v literatuře, přečetl mnoho ukázek a uvedl velké množství titulů a textů, které se touto tematikou zabývají nebo se jí nějakým způsobem týkají. Hned na úvod zmínil českou hymnu Kde domov můj?, posléze pokračoval například fejetonem Jana Nerudy. „V tomto textu je velmi znatelné a viditelné napětí mezi slovy vy a oni,“ rozebral text Dalibor Tureček. Podle něj chtěla literatura v období mezi rokem 1850 a rokem 1875 hlavně ukázat a vyzdvihnout kvalitu Čechů, kteří byli v tehdejší době vnímání jen jako migranti.

V další části svojí přednášky se už věnoval konkrétním dílům, která jistým způsobem popisovala vystěhovalectví. Jedním z oněch děl byla například kniha z roku 1844, Vystěhovalci do Ameriky. „Tato publikace vyšla ještě v klidné době, takže její obsah, zpracování a styl jsou zatím neexpresivní. Později, asi okolo 40. let, začaly mít názvy titulů o vystěhovalectví ideologický, expresivní nádech,“ vysvětloval Tureček.

13161236_1236379446372299_1948475990_o

Pokud vás tyto tituly zajímají, pak uvádím několik knih z této doby, které profesor Tureček během svého povídání zmínil. Jedná se například o Tylovu hru Lesní panna aneb Cesta do Ameriky či fejetony Josefa Václava Sládka nebo už zmíněného Jana Nerudy.

Profesor Dalibor Tureček působí na Ústavu bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Specializuje se na dějiny české literatury 19. století, germanobohemistiku, metodologii literární vědy, folkloristiku a další. Zkoumal například fejetonistiku Jana Nerudy. Jako hostující profesor působil na Institutu slavistiky univerzity ve Vídni.