Vyhledávání

AFO 2019: Albatros opět čeří vody problematiky plastů

Sál Vlastivědného muzea už znám dobře. Tentokrát ale přicházím včas a u vchodu stihnu ještě vzít hlasovací lístek, díky kterému můžu rozhodnout o ceně diváků. V rámci programové sekce Mezinárodní soutěž se na festivalu právě představuje snímek Albatros.


Režisér Chris Jordan původně v roce 2008 plánoval pouze několikasnímkový projekt. Jakmile ovšem s týmem uspořádali výpravu na atol Midway, který je největším hnízdištěm albatrosů, smutná realita je zaujala natolik, že vznikl skoro stominutový snímek. Film plný vznešených bílých okřídlenců rozdělili tvůrci pomyslně na dvě části.

V první části pozorujeme život albatrosů od vylíhnutí, přes starost rodičů o mládě, až po osamostatnění. Zjišťuji třeba fakt, že mládě se z vajíčka líhne dva dny, kdy mu rodiče nesmějí pomoct, protože ptáče se díky vlastní snaze učí odolnosti. Zajímavé je také krmení, kdy matka odletí na několik dní hledat potravu na širé moře, zatímco mládě na ni čeká u břehu. Po příletu mu nasbíranou potravu dává z vlastního zobáku do toho jeho. Tím také častokrát matka nevědomky riskuje, protože při sbírání potravy z hladiny moře může do zobáku nabrat také lehké plasty plovoucí na povrchu.

Druhá část filmu se zaměřuje právě na nebezpečí uhynutí albatrosů kvůli sběru potravy z moře a činnosti člověka. Jakmile se na hladině objeví víčko z PET lahve, albatros není schopen rozpoznat, že nejde o potravu, protože důvěřuje svým instinktům a oceánu. Pokud zůstane i tento drobný plast v žaludcích ptáků, vede to k jejich pomalé smrti. To zobrazuje snímek především častými fotografiemi mrtvých albatrosů a jejich otevřenými žaludky plnými plastu.

Celkově film zdůrazňuje nejen inteligenci, ale i krásu albatrosů. Naproti tomu stojí apel na nás, lidi znečišťující vody plastovým odpadem. Ve snímku jde také dobře vidět smutek tvůrců filmu nad uhynulými zvířaty. Určitě to není film pro slabší povahy, na druhou stranu se v sále několikrát ozval i smích. Z místa nakonec odcházím rozhořčená nad dnešní situací, zároveň se mi ale líbilo, že tvůrci ukázali problematiku plastů na konkrétním životě jednoho druhu.

Foto: afo.cz

Lýdie Hájovská

Studentka pavědního oboru Žurnalistika na Univerzitě Palackého. Kromě Heleny v krabici činná také na serveru DobryZpravy.cz. Svou upřímnost a tvrdohlavost někteří (k její nelibosti) zaměňují za drzost. Směje se i vtipům, které ostatním vtipné nepřipadají.