Volby, volby, volby aneb jak se žije v Americké kampani

Kristina Jochmannová

Autor: Kristina Jochmannová
Datum

Volby, volby, volby… Jsou všude. V televizi, v reklamách na Youtube, na Facebooku, internetu, plakátech, letáčcích, v sylabu předmětů na tento volební den, jako výzdoba ve škole. Všude. A přesto si nikdo netroufá předvídat, jak to vlastně všechno dopadne.

img_20161108_232322

Moravian College, Pa.; zdroj: Kristina Jochmannová

Internet se plní analýzami a vtípky o tom, jak ani jedna z možností není ideální. Jako by se zapomínalo na jednu skutečnost… Někdo z kandidátů, a to za republikány Trump, libertariány Johnson, byť s minimální šancí na úspěch nebo demokraty Clintonová, stejně musí být a bude zvolen. Že výběr není zrovna nejlepší si uvědomují sami Američani, kteří kvůli tomu svádí vnitřní souboj jestli a koho jít volit. „Vím, že bych měla jít volit, ale vážně se mi nechce, protože se mi není sympatický ani jeden z kandidátů a volit kandidáty třetí strany je nebezpečné. Ale vím, že je mojí povinností jít volit, takže nejspíš půjdu,” řekla Kayleigh Ficarra, 19letá studentka Moravian College, Pa.

Podobný názor má i Alexis Buck, studentka druhého ročníku: „Sympatičtější, i když jen mírně, je mi asi Clintonová, a to zejména kvůli tomu, proti komu stojí. Trump je ofenzivní, arogantní, a přestože Clintonová není ideální volbou, Trump si říká cokoli ho zrovna napadne, je rasistický, xenofobní a sexistický.”

Problémem při určování pravděpodobného vítězství je už samotný systém amerických voleb. První část sice spočívá v přímé volbě, ale jen v rámci každého státu. Na základě výsledku se přistupuje k další fázi. Podle počtu obyvatel získá daný stát určitý počet hlasů a právě tyto hlasy nakonec o všem rozhodnou. Pennsylvanie, kde právě jsem, je považována za jeden ze států, které celé volby nejenom že výrazně ovlivní, ale možná i určí vítěze. Osobně neznám nikoho, kdo by volil Trumpa. V jiném společenském okruhu je však pravděpodobně někdo, kdo zase nezná žádného voliče Clintonové. Je tak extrémně náročné dělat nějaké závěry před tím, než budou zveřejněny výsledky v jednotlivých státech (časy zveřejnění se liší na základě různých časových pásem).

I přes to, že se předzahrádky domů hemží cedulemi vyjadřujícími volební preference obyvatel, není mnohdy jasné, jaké budou výsledky jednotlivých okresů, natož pak států, či snad celé Ameriky.

„Pokaždé, když teď jedu domů, je to takové hořkosladké. V okolí kde bydlím je očividně plno podporovatelů Trumpa, i mezi lidmi, které znám celý život. A to je dost depresivní. Obzvlášť když si uvědomím, s jakými názory veřejně sympatizují,” řekla Megan Deaven, 19.

Přestože napětí narůstalo přímo úměrně zkracující se době do voleb, od dnešního rána panuje spíše smířená atmosféra… Spousta lidí už odvolila a teď nezabývá než čekat a doufat, že zítra bude vše v pořádku a normální.

Nebudu lhát, kampaň mi rozhodně chybět nebude (i když při hromadném sledování prezidentských duelů organizovaných univerzitou už chyběl snad jen popcorn k tomu, aby se daly označit za „nejlepší” americkou komedii posledních let) a stejně jako plno Američanů se i já těším na to, až o volbách všude neuvidím upoutávky a když nedej bože vyjdu na ulici (jeden z amerických extrémních sportů je chůze pěšky), nebudu náboráři přemlouvána k tomu, abych se zaregistrovala k volbám. Což o to, volit bych šla, názor mám jasný, ale vždycky, když už se téměř nechám umluvit, zklame nás všechny má státní příslušnost.

img_20161108_232403

Společenská místnost, kde se promítaly průběžné výsledky, Moravian College; zdroj: Kristina Jochmannová

Sledování průběžných výsledků začalo. Ve společenské místnosti se promítá živé vysílání průběhu voleb na velkém plátně už od dopoledne, kampus se hemží studenty hrdě nosících nálepku I voted” viditelně přilepenou na hrudi, ruce, tváři, kdekoli. Jídlo zadarmo, ovoce, cookies, horká čokoláda, zeleninové obložené mísy, sýry i teplé jídlo. Celý kampus je vyzdobený červeno-modře v republikánsko-demokratských barvách, výzvy k tomu, aby studenti šli volit, jsou na každém rohu. Přímo v kampusu je dokonce vytvořeno volební místo pro dojíždějící studenty. Teď, když už je hlasování ukončeno ve většině států a hlasy se sčítají, společenská místnost je celkem plná a hučí to v ní jako v úlu. Tleskání a povzbuzující výkřiky poukazují na to, že v dalším ze států vyhrál studenty preferovaný kandidát. Zklamané a nevěřícné povzdechy se ozvou naopak tehdy, když vyhraje ten druhý. Dokonce občas dojde k mírné slovní potyčce. To když se blízko sebe objeví voliči opozitních stran.

img_20161108_211935

Průběžné sledování voleb, zdroj: Kristina Jochmannová

Výsledky jsou hodně těsné, bez ohledu na to, zda zrovna vyhrává Trump nebo Clintonová. Podle překvapených reakcí výsledky zdaleka nejsou tak jednoznačné, jak mnozí čekali. Atmosféra se střídá jako na houpačce. Občas převládají nadějeplné, povzbudivé a motivační rozhovory, o chvíli později stejní lidé podléhají téměř depresi. Z řečí, které ještě včera byly považovány za dobré vtipy teď začíná trnout úsměv na rtech.  V reakci na narůstající hlasy voličů ve prospěch Trumpa začínají studenti původem z jiné země mluvit o balení kufrů a cestě „domů” (jedním z nejvýraznějších bodů jeho předvolebního programu byla právě protiimigrační opatření). Pořád ještě s mírným pobavením v hlase, ale výrazně smutnějším výrazem v očích.

14915481_10154652621071779_6857741272838773189_n

zdroj: facebook, by Vivian Mary

Z budovy jsme museli odejít ještě před finálním ukončení sčítání. I tak už ale byly výsledky téměř na dosah, sečteno bylo téměř 90% hlasů a zbylé se blížily k závěru. Radostnou (?) novinu jsem se tak dozvěděla při čištění zubů, těsně před spaním, před třetí ráno místního času. Novým prezidentem USA se stal, ve velmi těsných volbách, Donald Trump, zosobnění Zemana a Babiše dohromady. Gratuluji Ameriko, vzali jste si od nás skvělý příklad.


Štítky:

, , , ,