Studentské poetické okénko sedí na baru

Autor: Ondřej Kočerhan (Kēwènxīn)
Datum

Když potřebuji něco hledat, jdu většinou za bar. „Jednu sklenku whiskey prosím“. Pak si uvědomím, že kdo hledá, je vlastně ztracený. Mám to celou dobu před sebou, přímo před nosem. Hodím se sklenicí a pochopím. Až odtečou poslední kapky, pak to teprve uvidím. Už nemusím hledat, dávno jsem našel. Dávno to mám tady, v sobě.

Na baru_ Nikola Orlitová

Rozbil jsem sklenici

na baru,

kde jsme spolu žili.

Kapky se rozlévaly

do srdce,

trhaly tep.

Střepy spolu

dávno nemluví,

podvědomí slepí.

Myšlenky

odtékaly výstřihem,

přes

křehkost dutin

do kontrastu tekutin,

slévaly život

hladový po mém srdci,

které už dávno,

dávno nepije.

„Dolije-li, přísahám, nebudu rozbíjet sklenky.“


Štítky:

, , , , , ,