Studentské poetické okénko bere dech

Autor: Ondřej Kočerhan (Kēwènxīn)
Datum

Ráno, když jsi byla lačná po lásce, zaslechla jsi řev. Jemný jako polibek prvního slunečního paprsku. Až ti bude chybět, poslechni si stěny. Jen šílení muži pak kvílí na oázách vlastního vidění světa. Čím větší muž, tím hlouběji je potopený? „Ta slova jsou zaklapnutím dveří za iluzí lásky. (Milan Kundera: Nesmrtelnost)

Supi  

dýchám na dně

             ,

mám jej na všech

tvých oblíbených místech

                          ,

vyplivnuté srdce

na cestu skrytou

v červeném listí

vídám ve své hlavě

                  ,

přikládáš do mě

jako jsi mou přirozenost

pokládala do kouře bez ohně

                                               ,

slyším tě skrz řev

protékající modré krve

prolili jsme ji

spolu,

 ve zdech

            cítíš ji?

                    stále protéká


Štítky:

, , , , ,