SERIÁL: Americkej deník 21. díl

Tomáš Odstrčil

Autor: Tomáš Odstrčil
Datum

Milí čtenáři, jak už jste si možná všimli, blíží se konec semestru. To však není jediný konec, který je na spadnutí. Dnešní díl je zároveň i posledním dílem Americkýho deníku. Musím zatlačit slzu, protože to byla parádní jízda a já vám děkuji, že jste ji skrze Helenu v krabici podstoupili se mnou. Snad se vám cesty tří troubů z Hradce Králové líbily a třeba se k nim budete i rádi vracet.

Původně jsme měli v plánu opět kempovat zadarmo (tzn. přijet v noci a ráno odjet), ale místní rangeři nám udělali čáru přes rozpočet. Na auto nám totiž stejně nakonec přilepili lísteček s prostým požadavkem Prosím zaplaťte. Naštěstí jsme zjistili, že cena jedné noci v kempu činí pouhých 14$. Jedinýmy body v dnešním programu bylo dojet na další krásnou vyhlídku Glacier point, srovnatelnou s Moro Rock ze Sequoi, jen mnohem dostupnější (na Glacier point vede dokonce i stezka pro vozíčkáře), a následně pokořit Four mile trail. Tato „čtyřmílová cesta“ vedla z vrcholku Glacieru až dolů do údolí k řece Merced a ve skutečnosti měřila 4,6 míle. Jedním směrem.

DSC05063

Protože jsme tvrdý chlapáci, rozhodli jsme se tu cestu podstoupit celou. Pro ty z vás, kdo počítají pomaleji, je to v přepočtu 14,7 kilometrů horskou cestičkou. Rada pro všechny blázny, co se rozhodnou podstoupit to samé – vezměte si s sebou dostatek vody, protože dole u řeky si vodu nedoplníte. Pro tu si musíte ujít o další kilometr navíc, což jsme zjistili až zpětně. Na internetu je trasa dolů obtížnostně hodnocena jako 4/10, kdežto nahoru je to už 7/10. Na trasu zpět nám pro čtyři kluky zbyly pouhé dva litry vody. Když si k tomu přidáte 7,5 kilometrů dlouhou štreku s kilometrovým převýšením, namícháte poměrně nebezpečný koktejl. Přes to všechno to ale stejně stálo za to. Čekaly nás tak krásné vyhlídky na údolí a stěny okolních hor, až z nich přecházel zrak. A když z údolí pohlédnete nahoru, na místo odkud jste slezli, pro slušné slovo byste šli daleko.

DSC05077

Cestu nahoru raději popisovat nebudu, protože se mi dělá mdlo, jen co si na ni jenom vzpomenu. Zásoby vody jsme si rozfázovali tak, aby nám vydržely co nejdéle (a my taky), a při každé zastávce jsme si dali jen jeden, dva loky. není divu, že jsme po tomto náročném výšlapu zpět ke Glacier pointu strávili deset minut u fontánek s pitnou vodou zavlažováním našich vyprahlých těl. Po krátkém odpočinku nás už čekala jen cesta do Santa Cruz a přespání na parkovišti u McDonaldu.

DSC05080

Pro předposlední den našeho cestování jsme měli v plánu hned několik věcí. Netušili jsme však, že nám program zhatí počasí. Vyvalení se na pláži v surfařském středisku jménem Santa Cruz nám přišlo v prudkém dešti trochu nemístné, a proto jsme se vydali zpět do San Francisca na Golden Gate bridge. Když jsme ale dojeli na místo, zjistili jsme, že počasí se změnilo jen v tom, že k dešti přibyla mlha.

Z Golden gatu bycho tím pádem neměli zase vůbec nic, a tak poslední volba, na kterou počasí nemělo žádný vliv, padla na poslední nákupy v místních outletech. Byl to přeci jen náš předposlední den ve státech, a ještě jsme neměli nakoupeny všechny dárky. Rozhodli jsme se pro Gilroy Premium Outlets v San José. Najdete zde asi 145 obchodů s luxusním zbožím a díky velkým slevám loňského sortimentu tady velmi snadno utratíte obrovské částky. I když nakupování ani jeden z nás příliš neholduje, strávili jsme v obchodech nakonec mnohem více hodin, než jsme si zpětně ochotni přiznat.

DSC05094

DSC05133
Naší poslední povinností bylo pokusit se vrátit zboží, které bychom nemohli vzít do letadla, zpátky do Walmartu. Lednička, lopata, stan, vařič… Tohle všechno jsme chtěli vrátit, jen abychom nemuseli tyhle věci vyhazovat. Překvapilo nás, jak lehce to prošlo. Prodavačky si věci ani neprohlédly a rovnou nám vydaly peníze. Protože jsme chtěli domů ještě nějaké peníze dovézt, rozhodli jsme se naposled přespat na parkovišti.

Další den ráno jsem se rozhodl vyzkoušet, jak daleko se dá s vracením zboží ve Walmartu zajít. Vzal jsem proto plechovku fazolí a bez účtenky, či jiného dokladu o koupi jsem vyrazil do obchodu. Zpátky k autu jsem se vrátil bez plechovky fazolí a s 1,5$ v kapse.

Počasí se posledního dne trochu umoudřilo a během našeho volného dopoledne jsme přeci jen vyrazili na Golden Gate, který byl sice stále v mlze, ale už ne tolik jako včera. Ještě vyhlídka na Alcatraz, rychlý oběd v In-n-Out Burgeru, a pak už hurá na letiště.

DSC05160

DSC05164

Auto jsme museli vrátit o půl jedné, ale letadlo nám letělo až ve tři čtvrtě na jedenáct večer. Čekání jsme si krátili, jak to jen šlo. Hraním na kytaru, sledováním filmů, čtením knížek… a samozřejmě psaním tohoto deníku. Po nekonečných devíti hodinách jsme se dostali na palubu letadla mířícího do Washingtonu, odkud nás čekal přímý let do Moskvy a pak už jen zastávka poslední. Domov.

 

DSC04788


Štítky:

, ,