Proč mě zklamaly nejnovější Hvězdné války

Eliška Šlesingrová

Autor: Eliška Šlesingrová
Datum

Hned v úvodu bych ráda doporučila všem příznivcům epizody VII., aby už dál nečetli. Čistě ve vlastním zájmu. Nové Star Wars pro mě byly hlubokým „WTF?“, o čemž by je číst jistě nebavilo…

Osobně věřím, že patřím k těm umírněným milovníkům hvězdné série, která si ke mně našla cestu už v mladším školním věku. Viděla jsem epizody chronologicky podle děje, nikoli podle data vzniku filmu. Tato skutečnost mi dost usnadnila postoj ve známém konfliktu fanoušků, který panuje mezi „starými“ a „novými“ díly. Mám ráda všech 6 epizod, každá je něčím výjimečná a zajímavá.

Z dnešního úhlu pohledu věřím, že kdybych se k Hvězdným válkám nedostala v dětství, později už by si do mé oblíbenosti cestu neprobily. Ačkoliv světelný meč je prostě úžasný pořád.

Díky mému vzestupnému sledování epizod jsem si prožila například Anakinův pád opravdu důkladně. No koho by napadlo, že se z toho roztomilého a šikovného kluka z jedničky, toho drzého arogantního týpka z dvojky a konečně normálního a relativně rozumného mladého muže z trojky, stane jedna z nejzápornějších postav vůbec? Ne, nečekala jsem to a polovinu III. epizody jsem naivně doufala v obrat k lepšímu. Samozřejmě, jakmile vyvraždil chrám plný malých Jediů, kteří mu věřili, mé naděje vzaly s konečnou platností za své. To je přesně ten moment, kdy si uvědomíte, že už to napravit prostě nejde. A potom veškeré pochybující myšlenky ještě ke všemu zalila žhavá láva… Z Anakina vyrobili plechovku a já byla jako malá holka fakt docela naštvaná. Na druhou stranu musím dneska uznat, že z toho vychází geniální nápad – vzít vyvoleného, hrdinu, prostě někoho naprosto kladného – a vytvořit z něj pomalu a nenápadně přes veškeré manipulace, čistého záporáka. To chce kuráž.

Star wars epizoda 7

Rozvádím tuto scénu také proto, že přesně podobné vysvětlení typu JAK  a PROČ  mi v nových Star Wars silně chybělo. Epizoda VII začíná a z šestky spokojená galaxie je na tom najednou zase strašně špatně, hlavní hrdinové se rozprchli a nové postavy jednají naprosto nelogicky. PROČ se Rey hned po výstupu z letounu objímá s Leiou, kterou vidí poprvé v životě? PROČ začali rekrutovat armádu z kradených kluků, když jim do této doby skvěle fungovaly klony? Navíc si s sebou tito noví stormtroopeři nesou psychickou ránu, protože museli prožít odtržení od rodiny. Opravdu velké překvapení, když se jednoho dne jeden z nich vzbouří… Já se spíše divila, že až tak pozdě…

Nevraživost mezi následovníky nejvyššího zla (které jsem dosud bohužel nepochopila, odkud jako povstalo? Oživený Palpatine, nebo snad někdo jiný? No fakt upřímně netuším), mi přišla celkem zbytečná. Nová smrtící zbraň je na chlup podobná Hvězdě smrti, akorát, pozor, vytvořili ji mnohem větší, takže zvládne zničit i víc planet najednou… Ovšem finta, jak ji zlikvidovat, zůstala úplně, ale trapně úplně stejná.

Za nelogický a podivný by se dal označit nejenom děj, nýbrž i chování hlavních postav. Nový záporný hrdina asi moc intelektu nepobral, protože si několikrát vybije zlost na palubových deskách a přístrojích k řízení lodě, na níž právě letí… Někdo by mu to asi měl vysvětlit….

Han Solo a Leia zase podivně balancují v otázce svého syna, o kterého se několik let nestarali. Odloučili se i sami sobě a až když je náhoda či osud svede opět dohromady, dojdou k názoru, že by měli synáčkovi asi domluvit…, takže pokud Han na jejich syna narazí, tak ať se ho pokusí přetáhnout na jejich stranu. Vyřešeno.

Úmrtí Hana Sola je vskutku teatrální kousek. Oni se tam také všichni pěkně slezou jako do divadla. Nahoře se objeví kužel světla, dopadající přímo na něho a jeho syna, zatímco Rey se svým kamarádem obsadí sedadla až v nejvyšší lóži. Všichni jsou na místech, hra může začít… a jeden neví, čemu se dřív smát.

Moc midichlorianů alias síly, se také dočkala své karikatury. Pokud jste si třeba mysleli, že k jejímu využití, musíte pohnout rukou, dívat se danému jedinci do očí a čekat výsledek pouze tehdy, pokud patří vaše oběť ke slabomyslným (viz epizoda I), budete vyvedeni z omylu. Rey ignoruje všechny výše zmíněná pravidla, a přesto jí to funguje jako na drátkách. Kde asi dělal Qui-Gon Jinn chybu?

Rey ovšem patří obecně ke geniálním zázrakům. Celý život žije poklidně v poušti, až dokud nenajde robota – co vám to připomíná? Inu, není nad starou dobrou poušť, všichni hrdinové z ní vždycky vzešli, tak proč rušit tradici? Navíc Rey nezná svou rodinu a čeká na ni… K dobrému musím zmínit, že mě bavil alespoň ten robotek, kterého zachránila.

A jak si vede Rey v boji? Stačí, když se její protivník zmíní o slově „síla“, ona zavře oči, pomyslí na ni – a ejhle! Hned získá neuvěřitelné schopnosti a hravě porazí protivníka s mnoholetým výcvikem od nejlepšího. Ale proč taky ne? VII. Epizoda nám krásně ukazuje, že prostě stačí vzít světelný meč do ruky a hned vám to půjde…Ani nemusíte být Jedi.

Skoro by mi připadalo logičtější, kdyby se následující díly zabývaly tím, jak se bude nový záporák vzdělávat a učit, aby porazil tuhle novou nezkušenou a už nyní nepřemožitelnou hrdinku…

Závěr celé epizody stojí neméně alespoň za zmínku. Rey přiletí po dlouhém boji do bezpečí, obejme se s Leiou, jak už jsem zmínila, a hned zase naskočí zpátky a letí hledat, kde se schovává Luke. Proč se taky zdržovat otázkami? Vždyť by to mohl být jen její otec…A vypadá to, že si Luke pro velký úspěch zopakoval životní linku mistra Yody.

Nemůžu si pomoct, ale silně mi připadá, že sedmička vykradla všechny předchozí díly, půjčila si, kde se dalo – a ještě to navrch vyrecyklovala. Proč taky přicházet s něčím novým? Za celý nekonečně dlouhý film jsem vypozorovala jen jeden jediný upgrade – světelnému meči přidali křížovou záštitu…

Star wars - epizoda 7

Zdroj obrázků: www.digitalspy.com 


Štítky:

, , , , ,