POZVÁNKA: Moravské divadlo Olomouc poprvé uvede Řecké pašije

Kristina Jochmannová

Autor: Kristina Jochmannová
Datum

Jan Antonín Pitínský se vrací na místo činu; po úspěšné inscenaci Pád Antikrista režíruje vrcholné operní dílo Bohuslava Martinů Řecké pašije. Náročné dílo jak po hudební, tak herecké stránce, které klade velké nároky na sólisty, ale především na sbor, bude mít premiéru v pátek 24. února v 19 hodin, druhá premiéra pak proběhne v sobotu 25. února ve stejný čas.

Opera vypráví příběh o obyvatelích řecké vesnice, do které v průběhu velikonočních pašijových her přijdou žádat o azyl uprchlíci z jiné vesnice, která byla zničena nájezdem Turků. Kromě motivu uprchlictví se však rozvíjí i děj popisující osud ovčáka Manolise, který se identifikuje s rolí Ježíše a ve vesnici tak najednou není nic tak, jak bylo dřív. „Když jsem se dozvěděl, že budu hrát Manolise a tedy potažmo i Ježíše, vyvstaly mi na mysli dvě otázky: „Co je víc, než hrát Ježíše Krista?“ ale také „Kdo z nás je hoden ho hrát?“, řekl ke své roli Jakub Rousek, který si v předchozím Pitínského představení zahrál ústřední roli Antikrista, tedy naprosto protikladnou postavu. Na uvedení Řeckých pašijí, dle svých slov jedné z nejkrásnějších českých oper, se už však těší a této příležitosti si neskutečně váží.

Bez názvuj

zdroj: Moravské divadlo Olomouc

„Denně slyšíme o lidech, kteří opouštějí svou zem, slyšíme názory politiků a prezidentů na tento celosvětový problém. Ukazuje se, jak jsou Kazantzakisův román a libreto Bohuslava Martinů nadčasové. Právě díky své aktuálnosti je inscenace silná a může diváka zaujmout,“ dodala Radoslava Mičová.

Řecké pašije však do programu spadají zejména díky své vhodné dramaturgické koncepci – přibližně každé dva roky bude do programu zasazeno neobyčejné dílo, které však může být divácky náročné, uvedl Miloslav Oswald, umělecký šéf souboru opery a operety Moravského divadla Olomouc. V minulosti to byl například již výše zmíněný Pád Antikrista, tentokrát půjde o Pašije.

Náročnost díla je nepopiratelná, přesto, že jde podle dirigenta Petra Šumníka, který má na starost i kompletní hudební nastudování, o esenci toho nejlepšího z tvorby Bohuslava Martinů. Hudbě přiznává vliv byzantské hudby, balkánské lidové hudby a dle jeho názoru je řecký nádech hudby zřejmý i pro běžného posluchače. Obrovský nárok je kladen na operní sbor. „Jsou zde dvě početné skupiny, každá má v příběhu naprosto odlišný charakter a svou speciální úlohu,“ upřesnil Šumník. Dva smíšené sbory jsou doplněny i sborem dětským a pro dostatečné obsazení do nich byli přijímáni i externí zpěváci.

zdroj: Moravské divadlo Olomouc

zdroj: Moravské divadlo Olomouc

Řecké pašije Bohuslava Martinů vznikly podle knižní předlohy Kristus znovu ukřižovaný od řeckého spisovatele Nikolase Kazantzakise, přestože chtěl původně zhudebnit jiný Kazantzakisův román – Řek Zorba. Téma uprchlíků reflektující současnou situaci však bylo palčivým i pro Martinů, který byl nucen opustit svou vlast a před nacisty emigrovat do USA. Rezonance ústředních témat dědictví křesťanských ctností člověka a jeho povinnost vůči lidstvu Martinů zaujala snad ještě více. S velkou vervou se pustil do práce, a zatímco byl v kontaktu s autorem románu, sám napsal i libreto. V Londýně však operu, na které pracoval tři roky, odmítli a Martinů se místo jejího krácení a úprav rozhodl raději celé dílo přepracovat. Vznikla tak zhuštěná curyšská verze, kterou uvede i Moravské divadlo Olomouc. „Při zkouškách jsem i zkrácené verzi přišel na chuť a nakonec jsem si verzi, kde jsou jasně dané charaktery postav, které se nemusí průběžně rozvíjet, moc užil,“ řekl na tiskové konferenci Jan Antonín Pitínský, režisér, dramatik a prozaik a několikanásobný držitel Ceny Alfréda Radoka.

Naposledy byla tvorba Bohuslava Martinů uvedena v roce 1990, kdy měla premiéru jeho opera Divadlo za bránou. Do Olomouce se tak jeho hudba vrací po dvaceti sedmi letech, po kterých se v Moravském divadle Olomouc Řecké pašije dočkají své historicky první premiéry.

Bohuslav Martinů ŘECKÉ PAŠIJE Překlad: Eva Bezděková Hudební nastudování: Petr Šumník Dirigenti: Petr Šumník, Tomáš Hanák Režie: Jan Antonín Pitínský Sbormistr: Lubomíra Hellová Scéna: Milan Nytra Kostýmy: Jana Preková Asistent režie: Petr Hloužek Hudební příprava: Milada Jedličková, Lucie Kaucká Obsazení: Grigoris: David Szendiuch / Oleg Korotkov, j. h. Fotis: Jiří Přibyl / Michal Kubečka, j. h. Patriarcheas: Vladimír Třebický Ladas (mluvená role): Václav Bahník / Jaroslav Krejčí Michelis (+ celý part Andonise): Ondřej Doležal / Milan Vlček Konstandis: Martin Štolba / Jakub Tolaš, j. h. Janakos: Petr Martínek / Peter Svetlík, j. h. Manolios: Jakub Rousek / Milan Vlček Nikolios: Lucie Janderková / Iva Ryzová, j. h. Panaitis: Václav Málek, j. h. Kateřina: Radoslava Mičová / Barbora Polášková Lenio: Elena Gazdíková / Lea Vítková Stará žena: Magda Málková / Zdeňka Mollíková Despinio: Barbara Sabella / Lucie Kordová Starý muž: Vladislav Zápražný    

Štítky:

, , , , , , ,