Nálady Olomouce XXVI. aneb Když do divadla, tak na co?

Eliška Šlesingrová

Autor: Eliška Šlesingrová
Datum

Připadá vám to jako těžká, či lehká otázka? Zdá se vám, že se z divadla pozvolna stává přežitek, jakási skomírající hvězda, nebo si naopak myslíte, že dokáže stále nabídnout víc než jiné možnosti? A máte ve škále různých typů představení své favority, nebo si pod večerem v divadle představíte spíše promarněný čas?

20170410_135315

A když už do divadla vyrazit, tak na co? Možná jste si někdy takovou či obdobnou otázku položili. Inu, jednoznačná odpověď na ni nebude existovat, dokud se všechny vkusy a preference lidí nesjednotí. Ano, čili nikdy. (Asi jako světový mír.)

Nicméně to neznamená, že bych vám nenabídla žádnou, pokusím se alespoň shrnout to, jak to cítím já. Divadlo mě baví, vždycky mě bavilo, ale ne vždycky jsem z něj odcházela spokojená. Jednou jsem dokonce prchla v polovině představení a nedávno se objevilo velké pokušení to zopakovat. Bohužel jsem ale vytrvala a vypila si pohár absolutní nudy až do dna. Ne, třeba takový Hostinec u kamenného stolu (Národní divadlo moravskoslezské), nebo Ruskou zavařeninu (Aréna) fakt doporučit nemůžu.

Naopak se mi v Ostravě moc líbil Evžen Oněgin, 1984 a Lakomec (Divadlo Petra Bezruče), Habaďůra či Jak je důležité míti Filipa (Národní divadlo moravskoslezské).

V Olomouci jsem otestovala (zatím) jenom Moravské divadlo, a proto můžu posoudit jenom to. Z tamních činoher pro mě zatím jednoznačně vede humorně a rozverně laděná Emma, potom Robin Hood se středověko-moderními vtípky a tak úplně špatně se neumístil ani Sluha dvou pánů, ačkoliv v porovnání s pražskou variantou dosahuje pouhého průměru. Nicméně se nedokážu zbavit pocitu, že se Moravskému divadlu mnohem více daří třeba takové balety než činohry. Balet mě zde ještě nikdy nezklamal a poslední novověká Dáma s kaméliemi a originálním Chopinovým doprovodem mě naprosto okouzlila. Moc se povedl ale i takový Sen noci svatojánské. Pro příznivce oper v kombinaci s baletem se zde hraje Rusalka; a v budoucnu bych chtěla otestovat ještě Dona Quijota.

Balet si mě získal zejména proto, že dokáže vyjádřit hluboký příběh, aniž by k tomu použil jediné slovo. To mě fascinuje stejně jako souhra hudby a pohybu. Hodně se to ukázalo i na skvělých Třech mušketýrech (Národní divadlo moravskoslezské), kde všechny souboje působily neuvěřitelně přesvědčivě… a děj hrozně rychle ubíhal.

Naopak se neřadím mezi příznivce oper či operet. Nikdy to vážné zpívání nevydržím dlouho a ani moc netoužím po opaku…

Letos poprvé jsem se odhodlala vyzkoušet muzikál, a to Rebeku (Národní divadlo moravskoslezské), která v mých očích (i uších) nastavila pomyslnou laťku hodně vysoko. Tvůrci se drželi přesně podle knížky (zase moje oblíbená Daphne du Maurier) a dokonale vše vystihli. Prostě úžasný zážitek, doteď mi zní hlavní refrén v hlavě…

Sama za sebe bych obecně řekla, že co se týče činoher, preferuju spíše komedie s bohatou zápletkou a nenuceným, pokud možno i nepředvídatelným humorem. Miluju, když mě hra do sebe vtáhne a dějovými linkami překvapuje. Ne že by mi tragédie nedokázaly nabídnout stejný zážitek, tam oceňuju ten přísun podnětů k dalšímu přemítání a uvažování „co by, kdyby“, ale spíš jde o to, že ve mně poté zanechají silný depresivní pocit. Rádoby neškodný pocit, který má ovšem vysoké datum trvanlivosti. Tak třeba u takové Pěny dní (Aréna) se to se mnou příznačně a ironicky táhlo i několik dní…

Zajímavé může být i propojení obou těchto žánrů do tragikomedie, kde u mě zatím vede fenomenální kousek jménem Můj romantický příběh (Divadlo Petra Bezruče), který se v první polovině ladí do stránky humoru, zatímco v té druhé nabízí hořkost poznání; a celkově si originálně hraje s tím, jak odlišný může být pohled každého z nás na úplně stejnou situaci… a s onou názvovou romantikou toho ve výsledku příliš společného nenajdeme…

Tímto bodem bych asi celou tu obsáhlou sbírku subjektivně zajímavých a oblíbených titulů ukončila. Tak třeba se něco osvědčí, až si jednou řeknete: „Na co zajít do divadla?“

A protože se mi v tom tématu zalíbilo, ráda bych docílila jakéhosi sladění a v neposlední řadě by mě také zajímalo srovnání, tak se příští týden podíváme, jak si v očích studentů stojí fenomén jménem kino. Alespoň to respondenty naladí na blížící se festival AFO

20170405_160203

( ↑ Žluté macešky – podzimní práce, která hned na jaře potěší… ↑ ↓  A těžko usoudit, která barevná varianta vypadá pěkněji. Obecně macešky mám tak nějak podvědomě spojené s Alenkou v říši divů…↓ )

20170405_1602375

Nálady Olomouce XXVI. – odpovědi (týden od 10. 4. do 16. 4. 2017) na otázky:

„Jakou máte dneska náladu – a proč?“

„Chodíte rádi do divadla? Pokud ano, tak na co?“

 

Aďa, japonština a angličtina
  • „Som unavená, ale celkom spokojná.“
  • „Tu som ještě nebola, ráda by som chodila, ale finance sú trošku problém. Ale chcela by som na muzikál do Londýna.“
Odpověď na předchozí vymyšlenou otázku z minulého dílu:
  • „Historie druhé světové války. Kvůli tomu, že mě to zajímalo a taky jsem potřebovala vědět pohyby armád.“
Vymyšlená otázka pro dalšího respondenta:
  • „Jaký je váš nejoblíbenější nápoj z automatu?“

 

Veronika, klasický zpěv
  • „Já mám náladu vcelku dobrou, s občasnýma výkyvama, ale to je proto, že mám takovou impulzivní povahu.“
  • Jenom na operu nebo ještě i na muzikály.“
Odpověď na předchozí vymyšlenou otázku z minulého dílu:
  • „Moccacino.“
Vymyšlená otázka pro dalšího respondenta:
  • „Jak nejlépe (čím) může začít den?“

 

Vendula, klasický zpěv
  • „Dneska to moc nejde.“
  • Ano, studuju zpěv, takže mě baví opera, opereta.“
Odpověď na předchozí vymyšlenou otázku z minulého dílu:
  • „Když se usměješ ještě v posteli, to ti potom naladí celý den.“
Vymyšlená otázka pro dalšího respondenta:
  • „Chodíte do ZOO?“

 

Jirka, obchodní studia
  • „Už byla i lepší. Jsem po nedávném rozchodu, zdravotně nic moc a ještě je blbé počasí.“
  • „Upřímně, mockrát jsem nechodil, nebyl jsem k tomu veden, ale šel jsem teď na předčítání v divadle – a to bylo fajn, to se mi líbilo. Asi mě nejvíc baví činohra – komedie.“
Odpověď na předchozí vymyšlenou otázku z minulého dílu:
  • „Do ZOO moc často ne. Jen tak orientačně, asi jednou za rok.“
Vymyšlená otázka pro dalšího respondenta:
  • „Jaká je vaše nejšťastnější vzpomínka?“

 

Katka, angličtina a český jazyk
  • „Vynikající, protože ji mám vždycky.“
  • „Mockrát jsem nebyla, tak nemám co hodnotit, ale ráda chodím na přenosy oper v kině. Asi se mi nejvíc líbil Modrovousův hrad, ten byl hodně originální – kostýmy, kulisy a byl v maďarštině, ale znělo to krásně.“
Odpověď na předchozí vymyšlenou otázku z minulého dílu:
  • „Nevím, to je hodně těžké. Asi když jsme se byli s přítelem koupat na Dalešické přehradě. Byli jsme na obrovské dlouhé pláži sami, měli jsme ji celou jenom pro sebe a to bylo fakt pěkné. Člověk si mohl piknikovat, jak chtěl.“
Vymyšlená otázka pro dalšího respondenta:
  • „Jaký předmět jste si na škole nejvíce užili?“

 

Hana, uměnovědy
  • „Dneska mám fajn náladu, protože jsem se moc neflákala. A probíhající jaro pro mě navíc znamená práci na zahradě, konečně méně oblečení a květiny.“
  • Ano, nejraději na činohru nebo muzikál. Tragédie i komedie mám ráda asi vyváženě.“
Odpověď na předchozí vymyšlenou otázku:
  • „Kdybych to měla zohlednit i se střední, tak angličtinu.“
Vymyšlená otázka pro dalšího respondenta (objeví se v příštím díle):
  • „O jakém tématu byste si nejraději přečetli další knihu?”

 

Zdroj obrázků: Soukromý archiv autorky článku

Štítky:

, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,