Nálady Olomouce XXII. aneb Nejotravnější otázka v dospívání

Eliška Šlesingrová

Autor: Eliška Šlesingrová
Datum

Zasportovali jsme si (v minulém díle), tak co se přesunout na úplně jinou oblast: Nálady se tentokrát vrátí na okamžik do dětství. Pamatujete si, které slovní spojení vás v citlivém věku nejvíce vytáčelo, když na něj všichni kolem pořád naráželi a vyzvídali?

20170301_125332

Koho z nás ta otázka někdy minula?

Všichni jsme ji neustále a nepřetržitě slýchávali z různých stran. Začalo to vcelku nevinnou a ještě pohodovou větičkou typu: „Čím chceš být, až vyrosteš?“ Její tazatelé to vesměs nemysleli až tak vážně a ptali se více méně buď proto, aby se v duchu pousmáli, anebo aby někam poposunuli debatu od stokrát omletých témat. Předpokládalo se totiž, že odpověď přijde pokaždé trochu jiná, dětsky velkolepá a úplně nepromyšlená. A tak to má také být.

Mně se v hlavě automaticky vybaví citát z parodie Pár Pařmenů: „Když jsem byl malý, chtěl jsem být ovoce do Jogobelly.

Právě pro tu hravost a lehkost jsem se rozhodla zaměřit na toto období aktuální díl Nálad. Také proto, že může přinést zajímavý náhled na prvotní představu v kontrastu s konečnou volbou oboru. Anebo u někoho ne? Objevila jsem i případy, které to do puntíku trefily. Klobouk dolů.

Když se ještě vrátím k tomu vyptávání rodiny, známých a vlastně skoro každého, s kým naše minulé já zapředlo delší rozhovor, otázka budoucnosti se připomínala nonstop. Pokročil věk, tak do konce druhého stupně ZŠ, a zase začalo: „Už víš, co by tě do budoucna bavilo?“ Jenomže tehdy to takové legraci ani odlehčení nesloužilo. Vděčné konverzační téma sice ano, ale tentokrát již s vážným podtónem. Ti nerozhodní z nás si náročnou volbu jednoduše odložili a prodloužili si čas o celý gympl.

Ovšem pak to přispěchalo zas, nějak podezřele rychle. Dohnalo nás to v houstnoucí hrůze a děsu, když se ozvala ta slova: „A kam si podáš přihlášku?“ A tím „ozvala se slova“ nemyslím nutně z úst okolí, tuhle otázku už jsme si vlastně nejčastěji pokládali my sami. Podávat přihlášku. Ale kam? Kam? Kam?

Sama jsem strašně dlouho nevěděla, nakonec jsem se našla až v polovině třetího ročníku gymplu. Naštěstí. Bohužel znám ale i dost těch, kteří se hledají ještě pořád. Nedivím se. V okamžiku kdy MUSÍME vybírat, vlastníme příliš málo informací – o tom oboru i o nás samotných, zda to zvládneme a zda to opravdu chceme, zda si v té profesi dovedeme sami sebe představit…

Zastávám názor, že na nás společnost tlačí až příliš, abychom volili a vybírali v době, kdy absolutně nedokážeme posoudit dosah svého rozhodnutí a také to, zda nás opravdu BUDE naplňovat.

I proto se pohled do minulosti, na naše maličké a bezstarostně plánující já, může jevit jako zajímavé vodítko. Jako původní inspirace a důkaz, že nás ta otázka kdysi i bavila.

A jak reagovali respondenti tohoto dílu? Co jsem se dozvěděla? To už si přečtěte o kousek níže…

20170301_125229

(  ↑↓ Tentokrát mi učarovaly a fascinovaly mě bouřkové mraky. ↓↑ )

20170301_125239   20170301_125245

Nálady Olomouce XXII. – odpovědi (týden od 6. 3. do 12. 3. 2017) na otázky:

„Jakou máte dneska náladu – a proč?“

„Čím jste v dětství chtěli být? Měli jste nějakou představu?“

 

Klára, logopedie
  • „Můj den nezačal moc dobře kvůli testu, ale pak přišly další předměty a bylo to moc fajn. Třeba dramaterapie mě úplně pozitivně nabila.“
  • „Měla jsem hodně představ. Dlouho jsem chtěla být veterinářka, ale k tomu jsem asi neměla studijní předpoklady – nebavila mě chemie a fyzika. Pak jsem uvažovala nad žurnalistikou, právy, angličtinou…, a nakonec jsem skončila u té logopedie.“
Odpověď na předchozí vymyšlenou otázku z minulého dílu:
  • „Olomouc byla ani ne daleko, ani ne doma a věděla jsem, že se mi tady bude líbit. Je to krásné město a taky jsem tady měla kamarádky.“
Vymyšlená otázka pro dalšího respondenta:
  • „Líbí se vám ve vaší třídě – po stránce kolektivu?“

 

Honza, právo
  • „Špatnou. Pořád se musím učit.“
  • „Nevím, neměl jsem žádnou představu.“
Odpověď na předchozí vymyšlenou otázku:
  • „Tak průměrně.“
Vymyšlená otázka pro dalšího respondenta:
  • „Co bylo k obědu?“

 

Jirka, geografie
  • „Výbornou. Mám v sobě šest jedenáctek.“
  • Fotbalistou.“
Odpověď na předchozí vymyšlenou otázku:
  • „K obědu jsem měl špagety s houbovou omáčkou.“
Vymyšlená otázka pro dalšího respondenta:
  • „Co by sis dal nejraději k jídlu?“

 

Zuzana, sociologie a kulturní antropologie
  • „Docela dobrou, ale jsem teď celkem unavená, protože jsem přišla z brigády.“
  • Xenou.“
Odpověď na předchozí vymyšlenou otázku:
  • „Veganskou pizzu.“
Vymyšlená otázka pro dalšího respondenta:
  • „Co vidíš jako smysl života?“

 

Kika, všeobecné lékařství
  • „Super. Úterok je za mnou.“
  • „Ako malá som chcela byť špionka. Pak veterinarka, potom doktorka, pak som nevedela.“
Odpověď na předchozí vymyšlenou otázku:
  • „Pomáhať ľuďom. Aj vzhľadom k tomu, že som chcela byť tá doktorka-“
Vymyšlená otázka pro dalšího respondenta:
  • „Čo byste poradili svojmu 8 ročnému ja?“

 

Erika, všeobecné lékařství
  • „Fájn, vychytaly jsme dobrou prófku, takže sme odtiaľ vyšli vysmátí.“
  • „Chcela som mať sieť hotelov po celom svete.“
Odpověď na předchozí vymyšlenou otázku:
  • „Buď sama sebou a nauč se po taliansky.“
Vymyšlená otázka pro dalšího respondenta:
  • „Čo budeš robiť 7. 3. 2027?“

 

Kristýna, všeobecné lékařství
  • „Super. Tak nevím, já mám asi všeobecně dobrou náladu.“
  • „To se postupně měnilo. Napřed lékařkou, potom učitelkou a pak zase lékařkou.
Odpověď na předchozí vymyšlenou otázku:
  • „Já budu šťastná.“
Vymyšlená otázka pro dalšího respondenta (objeví se v příštím díle):
  • „Kdybyste mohli změnit jednu jakoukoliv věc, jaká by to byla?“

 

Zdroj obrázků: Soukromý archiv autorky článku

Štítky:

, , , , , , , , , , , , , ,