Menza: Italská odpolední rychlovka

Autor: Michal Bajnok
Datum

Kdybyste to nevěděli, máme necelou polovinu března. Což znamená, že za chvíli přijde duben, hned po něm květen a máme zkouškové. Každopádně Olomouc začíná konečně ožívat. Koncerty, výstavy, divadla a spousta možností, jak vypnout a nemyslet jen na vyučující, ze kterých máte vítr. Jestli ovšem ožívá menza, je téma do pranice. Sinusoida je zpět a po minulém nadšení z indické kuchyně přichází opět mírné zklamání z té italské. A když k tomu přičtu další špatný název…

Nějak na tu naši menzu začínám zapomínat. Letní semestr je divočejší, než se čekalo, a vzhledem k tomu, že jsem opustil koleje a bydlím na bytě, kde se vaří o sto šest, odpadá nutnost ji navštěvovat. To si tak potom ke konci týdne vzpomenu na závazek pro Helenu a lovím z poslední nabídky jídlo, které mi přijde nejzajímavější. Minulý týden se sice objevil pokrm s názvem Farářovo tajemství, ale jak se znám, patrně by se článek nemohl vydat, a pokud ano, musel bych se s univerzitou rozloučit. Uznejte sami, mít na akademické půdě problémy kvůli provokativní a nábožensky nekorektní publikaci inspirované obědem v menze, by bylo krajně nemoudré. Proto jsem raději sáhl po jídle, které zasytí a není na něm co pokazit. Ano, špagety. Konkrétně špagety con Polloe Panna. Opět se projevilo mé hnidopišství a nedůvěra, takže jsem googlil název. Con Pollo E Panna. Jak říká marxistický filosof Slavoj Žižek, známý též jako Zlazloj Zlizlek, „Correct me if I am wrong, but I think I’m right, at least according to Wikipedia, where I checked.“ Na wiki pokrm nenajdete, ale Google postačí. Mimochodem, nechci nijak podceňovat váš selský rozum, ale jste si vědomi toho, že použití této věty na vysoké škole je zárukou jednosměrné jízdenky do akademických pekel? To jen tak na okraj.

dav

Tipy menzy: Špagety con Polloe Panna (šunka, smetana, muškát ořech, parmazán)

Vychází-li den tak, jak má, potom se u mě standardní doba obědu pohybuje někde kolem páté večer. Zrovna jsem se vracel z cesty a pořádné jídlo by přišlo vhod. Hlavně když k tomu přičtu tahání batohu s kořalkou na kolaudaci. Člověka to unaví. U výdeje se po přiložení ISIC karty navíc přidal i smutek. Těstovin bylo sice požehnaně, ale sýrový přeliv vypadal opravdu nevábně. U stolu s jídlem a opět bez vody (Vincentka došla) mi probleskla hlavou myšlenka, jestli se do toho mám vážně pouštět. Spolubydlící smažil hamburgery a tohle mi za to fakt nestálo. Každopádně jsem tomu ještě dal šanci. Mou pozornost upoutalo menší „klubko“ nedovařených a poměrně tvrdých špaget. Tohle není dobrý. Parmezán taky nic moc, ale tady člověk nic extra čekat nemůže. Kvalitní stojí přeci jen víc. V přelivu se mísila chuť slané a kyselé. Druh šunky se mi nejevil nijak povědomý, ale o tradiční Junior se, naštěstí, nejednalo. Utěšoval jsem se, že to snad nebude tak hrozné. A taky nebylo. Celková porce byla dostačující a po promíchání všeho na talíři jídlo i chutnalo a zasytilo. Takže celkem pohoda.

S obavami to asi příště nebudu tak přehánět. Každopádně bych menze doporučil, aby si na názvech dala více záležet, a pokud jídlo vypadá tak, jak vypadá, nepoužívala cizí jazyk. Pokrm je sice vábný, ale originál vypadá rozhodně jinak. Pokud si dobře vzpomínám na normy teplé kuchyně používané na střední škole, tak třeba boloňské špagety měly být obyčejné, do měkka uvařené špagety přelité kečupem a posypané nastrouhanou šunkou a sýrem. Nehodnotíme tu však vzhled nebo název, nýbrž kvalitu jídla. Ta nebyla úplně stoprocentní, ale ani nízká. Řekl bych, že pro studenta vysoké školy je tenhle pokrm dostačující.

Špagety con Polloe Panna (šunka, smetana, muškát ořech, parmazán), 37 Kč, konečná známka: 2-

Štítky:

, , , , ,