Menza: Ideální pokrm každého Čecha

Autor: Michal Bajnok
Datum

Občas se to prostě podaří. Člověk neví, kde mu hlava stojí, a ze samého učení, úkolů a obrážení hospod se prostě stane, že si zapomene objednat jídlo. A jelikož máme to nepříjemné, podzimní pondělí, určitě se nám nechce jíst za studena něco venku. O hladu taky být nechceme. Každý si najde své řešení. Uvaří si v kuchyňce na koleji, zajde do restaurace a podobně. Já, tvor líný, jsem situaci vyřešil jednoduše. Využil jsem alternativní možnost oběda v menze v podobě denní nabídky. A poměrně nadstandardně. I ta cena byla konec konců příjemná. Prostě klasický český oběd se vším všudy. 

Víkend byl divoký. Seděl jsem doma, ládoval se domácí sekanou a připravoval se na rozhovor se známým českým novinářem, cestujícím po světě jen na zdvižený palec. Do toho všeho ještě pár věcí kolem. Jednou z nich byla menza. Původní pokrm jsem sepsal, vyfotil, ale fotku jsem jaksi přetáhl do počítače na mém stole. Po příjezdu do Olomouce s údivem zjišťuji, že se sama nějakým zázrakem nepřenesla do notebooku, sloužícímu pro školní účely. Co teď? Nezbývalo než otevřít stránky menzy a na rychlo projet nabídku. Něco málo mě zaujalo, ale nebyl bych to já, kdybych u objednávání nedělal deset dalších věcí. Takže stránku opět zavírám s domněnkou zajištěné stravy. Samozřejmě jsem ji zapomněl objednat. Nevadí. Rok práce mě naučil řešit problémy za pochodu a menza mi podala pomocnou ruku. Dokonce víc, než jsem čekal. V denní nabídce se objevil Plzeňský vepřový guláš s houskovým knedlíkem a cibulí. Tohle vypadalo hodně dobře. Neváhal jsem tedy a vrhl se po něm.

img_20161107_130743

Denní nabídka: Plzeňský vepřový guláš, houskový knedlík, cibule

Když už jsem měl ten guláš, bylo by kacířské ho zapíjet vodou nebo čajem. Tak teda konečně pivo. Dominantní je vždycky maso. Začnu tedy jím. Velké vepřové kostky rozpadající se na jazyku. S masem spokojenost. Houskové knedlíky byly ty obvyklé, takže taky pohoda. Dokonce bez sušších konců. No a samotný guláš? Nasládlý, mírně ostřejší. Nic, co by mi vadilo. Samotné jídlo má sice v popisku cibuli, tu jsem ovšem oželel. Porci jsem spořádal rychlostí blesku. Jednak jsem měl hlad, a hlavně mi jídlo opravdu šmakovalo. I za ty peníze.

I z krizových situací občas bývá něco dobrého. Tentokrát guláš a pivo. Tradiční potrava tvora českého – co víc si přát. Nějak jsem ani nedoufal, že se mi naskytne takový pokrm. Spíš jsem kalkuloval s pizzou, kterou na rady ostatních zkoušet nechci, nebo se smaženým sýrem či hermelínem. Naštěstí všechno dobře dopadlo a teď můžu spokojeně sedět, hladit si břicho a čekat, až se kolem něj rozzáří svatozář. A peněženka je na tom taky dobře.

Plzeňský vepřový guláš, houskový knedlík, cibule, 34 Kč, konečná známka: 1


Štítky:

, , , , , , ,