Menza: Chybovat je lidské, odpouštět božské

Autor: Michal Bajnok
Datum

Březen je tu a zanedlouho nám opět začne zkouškové. Jste rádi? Já taky ne. Přičte-li člověk k tomu všemu zlepšující se počasí, začíná pokulhávat motivace k učení  a o to víc se prohlubují deprese ze zkoušek, u kterých si už teď říkáte, že je nedáte, protože na všechno kašlete. Pokud ne, tak si můžete gratulovat. V opačném případě si můžeme potřást rukou. Nicméně je tu stále menza, která tu náladu občas napraví. A tentokrát se jí to opravdu povedlo.

Během Vánoc se mi přihodilo něco nemilého. Nějakým nedopatřením se můj organismus nachladil, přechodil to a ve finále vše přerostlo ve tři měsíce trvající kašel a podobné radosti s dýcháním. Jelikož jsem blbec a zdravotní potíže většinou řeším na poslední chvíli, nepřišlo mi to nijak podstatné. “Však ono to nějak přejde.” Minulou středu mě všechno nakonec doběhlo a zachvátilo ve velkém stylu. Takže mi přišlo vhodné to začít po čtvrt roce řešit. Pokud je člověk nemocen, moc chuti na jídlo nemá. Stejně to mám i já a nebýt minerálního pramenu Vincentka, patrně bych na menzu úplně zapomněl. Naštěstí se vše zlepšilo, a tak mohlo na poslední chvíli vzniknout toto hodnocení.

Při vstupu do menzy a prohlédnutí nabídky na obrazovce ve vestibulu jsem musel zamáčknout slzu. V tipech byl rostbeef, ale ne pro mě. Respektive pouze pro ty, kteří ho při pročítání nabídky nepřehlédli a objednali. Za blbost se platí. Co ovšem upoutalo moji pozornost, bylo kuřecí stehno na tandori s medem. Jednak kvůli zmínce o česneku ve složení a hlavně kvůli onomu zvláštnímu slovu. Z indické kuchyně moc znalostí nemám, ale že bylo napsáno špatně, jsem věděl hned. Chybělo totiž jedno “o”. Takže tandoori. Hned se mi vybavila veselá příhoda ze zimního semestru, kdy nám menza nabízela biftečky s whiski. Tentokrát jí ale můžeme odpustit.

17091372_1435721549812209_1312498733_o

Denní nabídka: Kuřecí stehno na tandori s medem (mouka hl., česnek, chilli), rýže

Paní u pokladny mi nabila ISIC a zeptala se, jakou budu chtít přílohu. Ke kuřeti se přeci jen hodí rýže. Vzal jsem talíř a usedl. Místo vody nebo slazené šťávy mi posloužila Vincentka. Zapíjet oběd touto minerální vodou není úplně gastronomický zážitek, ale co už.

Začnu u rýže, která byla dobrá. Fakt že jo. Ani suchá, ani rozvařená, ani se moc nelepila. Prostě akorát. Klidně bych ji mohl jíst samotnou. Následoval přeliv z koření. Česnek byste v něm asi nenašli, ale ostrost ano. Vše v pořádku, teď k masu. Kůžička nekřupala, což mě netrápilo, protože ji stejně nejím (vím, že je to na celém masu nejlepší část, ale nechytejte se za hlavu a raději si ještě jednou přečtěte titulek tohoto článku). Stehno v pořádku. Jak si tak jím, tak najednou zjišťuji, že kromě názvu je v pořádku naprosto vše. Chuť, konzistence i porce. Zmocnila se mě spokojenost a blaženost. Takhle jsem si představoval poslední jídlo týdne na akademické půdě. Jednoduché, dietní, zdravé a chutné.

I přes všechny blížící se deadliny, povinnosti a učivo může taková blbost rozzářit člověku den. Mít u sebe více finančních prostředků, možná bych si i přidal. Porce byla nešizená, ale víte sami, že po kuřecím a rýži člověku vyhládne dřív než by chtěl. Každopádně musím tentokrát jen chválit.

Kuřecí stehno na tandori s medem (mouka hl., česnek, chilli), rýže, 38 Kč, konečná známka: 1


Štítky:

, , , , , , ,