Lekce hanáčtiny zdarma aneb jak mít hlavu jako balón

Barbora Adamová

Autor: Barbora Adamová
Datum

Možná jste tam někdy také seděli. Možná jste o tom slyšeli jen z vyprávění nebo celý ten cirkus zažili ze strany voliče. Být členem volební komise na vesnici není opravdu žádný med. Vždyť to máš dobře placené, ozvou se okamžitě hlasy všech závistivců. Tyto peníze jsou ale těžce vydělané. Počítá se absolutní psychické vyčerpání jako práce, ne? A mohla bych si nárokovat újmu na zdravém rozumu jako pracovní úraz?


Letošní složení komise se od toho minulého moc nelišilo. Jak se říká, dobří holubi se vracejí a ti nejlepší zůstávají rovnou u koryta. Šedesátník a zarytý komunista Laďa, Obecní přicmrdávačka (aka děvčica z óřadu) Jana, oblastní sportovní novinář Pepík, vysloužilý zemědělec Karel a rozšafná Hanačka a dispečerka taxislužby Jarka. Šestým členem komise volebního okrsku č. 3 jsem se stala já. Nemusím asi zdůrazňovat, že věkový průměr jsem kazila minimálně o 25 let.

Sešli jsme se v malé místnosti vytápěné dvěma přímotopy. Ještěže jsme v hasičské zbrojnici, pomyslela jsem si při pohledu na stav obou zařízení. V nynějších chladných dnech nám ale hasičárna poskytla relativně příjemné prostředí. Pominu-li fakt, že na záchod jsme museli chodit do jiné budovy. „Wi-fi nečekej,“ upozorňovala mě naše starostka na schůzi. Fajn, alespoň toho hodně přečtu, myslela jsem si.

Jak jsem se zmýlila. Hanáci byli vždy hluční. Co se ale dělo tady, to jsem ještě nezažila. Základní pravidlo rozhovoru „Počkám, až ten druhý domluví a pak mu něco odpovím“ se zde naprosto neuplatňovalo. Kdo chtěl něco říct, musel být prostě víc slyšet než ostatní. Jen tak měl naději. A mně všechny naděje na poklidné a tiché dny nad knihou pohasly.

My mladí jsme opravdu zvyklí žít v naší bublině ticha. Pointu příběhu si řekneme ve zkratce během 10 minut, bez zbytečných detailů a vypravěčských obratů. A pak šup, sluchátka na uši. Nechte však 5 starších dospělých dva dny zavřené v jedné místnosti a budete se divit.

Nejsem sice rasista, ale…

Pátek se nesl v jednotném duchu. Vzhledem k tomu, že náš okrsek se nachází v oblasti, kde se soustřeďuje velký počet Romů, 90% času (a teď prosím nepřeháním ani trošičku) se řešilo téma politicky korektně řečeno „nepřizpůsobivých občanů“. A pořád dokola. A ještě jednou probereme, kolik jich bydlí v jednom domě. A která z dcer paní Hamburgadžové rodila v osmé a která až v deváté třídě místní základky. Jak hospodaří se sociálními dávkami a „co ten chudák psék, uvázané kdesi tam u plotka, jak ten k temu přinde“. Naprosto dokonale se sem hodila věta: Nejsem sice rasista, ale člověk by měl být bílej.

Sobotu jsme strávili posloucháním vodáckých historek našeho sporťáka Pepy prokládanými historkami z komunistických zájezdů ROH soudruha Ladi. Dozvěděla jsem se například, jak bezpečně pašovat dolary v plechovce od lančmítu. Jak užitečné.

Kromě již vyjmenovaných otázek se periodicky, pořád a opakovaně (no prostě furt dokola) probírala také následující témata:

  • Psi
  • Kočky
  • Proč jsou psi lepší než kočky („Protože s kočkou si nepopovídáš, se psem jo“ – Karel – )
  • Kdo už umřel a kdo teprve umře (Zahrnovalo detailní popis všemožných nemocí od artritidy až po zánět žaludku)
  • Kdo s kým (A proti komu)
  • Přistěhovalci (Ovšem ne ti z Východu, ale prostě jen ti nově nastěhovaní ve vesnici)
  • Nevěstince (Zde nás obohatila svými zkušenostmi dispečerka Jarka. Ne že by snad věděla interní informace. Ale ví, kdo kam jezdí a za kolik. „Tolik peněz? No to bych si z toho mýho důchodu nemoh dovolit. Stejně by ty důchody měli zvednót.“ – Laďa – )
  • Výše důchodů (Viz předchozí bod.)

Bylo pro mě překvapením, že se nikdo za celou dobu nezmínil o uprchlické krizi, Babišovi, Zemanovi nebo Islámském státu. Jistě, nevolilo se do Poslanecké sněmovny, ale do krajských zastupitelstev. Témata týkající se hospodaření kraje se však také neprobírala. Co si z toho odnést?

Za dva roky se bude volit do zastupitelstev jednotlivých obcí a měst. Myslím, že předvolební průzkumy ani nebudou potřeba. Bude stačit, když si jednotliví kandidáti půjdou zkusit sednout příští rok do volební komise a úspěšné volební programy se budou psát samy.

 

Foto: Zdeněk Vysloužil

Podobnost se skutečnými osobami čistě náhodně záměrná, jména změněna.


Štítky:

, , ,