Jeden svět hledá domov s Mallory

Autor: Veronika Svrčinová
Datum

Mezinárodní filmový festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět dorazil tento týden i do Olomouce. První den odstartoval v úterý jako druhý snímek Mallory o narkomance, která překonává nástrahy osudu. Kvůli těhotenství se jako jedna z mála dokázala vymanit ze své závislosti, přesto se svým novorozeným synem skončila na ulici a musela se postarat sama o sebe i jeho. Film je příběhem o těžkém životě lidí vyloučených z komunity a o hledání síly, která je v tomto případě potřeba.

Do Olomouce k této příležitosti přijela i hrdinka filmu Mallory Neradová, která se stala hlavním symbolem dnešního promítání. Před zahájením se všem divákům svěřuje: „Cílem filmu není, aby ve Vás vzbudil šíleně smutné emoce, ale hlavně vylíčit, jak je důležité se v životě nevzdávat a bojovat.“ A tak všichni diváci zaujímají pohodlné polohy v měkkých sedačkách kina Metropol a čekají, co se na plátně objeví.

HEP5cc75c_mallory

Režisérka Helena Třeštíková dokumentovala život Mallory po dobu 13 let. Před otěhotněním byla hlavní hrdinka pár let ve vězení a poté, co ji propustili, strávila jednu noc s otcem svého dítěte. Když zjistila, že je těhotná, byla závislá na heorinu a těžko si dokázala představit, co dál. Na drogy a jídlo si přivydělávala žebráním v pražských ulicích, a i když věděla, že by měla přestat brát, nenašla zatím nic, co by ji k tomu definitivně donutilo.

 

„Jednoho večera jsem žebrala na Karlově mostě. Ten večer tam nikdo nebyl, celý most, kde je většinou noha na noze, byl prázdný. Až jsem konečně někoho zahlédla. Řekla jsem si, fajn, tak aspoň někdo. Když se přiblížil, zjistila jsem, že je to ten známý herec Jiří Bartoška, a tak jsem se na něj vrhla.  Ptal se mě, jak se mi to stalo, a nakonec jsme si tam povídali asi dvě hodiny. Říkala jsem mu, že jsem těhotná, a slíbila, že s drogami přestanu. Dal mi dva litry, což bylo docela dost, a já mu byla fakt vděčná,“ popisuje ve filmu a dodává: „To byl ten bod zlomu.“

Začátky nebyly lehké. S dítětem zůstala sama na ulici, dokonce ho tam málem i porodila. Po pár letech se jí podařilo získat nového přítele Vráťu. Spolu s ním přežívá v nepojízdném autě, několikrát za noc je chodí kontrolovat policie. Kryštof, jak se jmenuje její syn, je na nějaký čas v ústavu. Protože se narodil jako závislý, je hyperaktivní, a tak ho jeho matka i kvůli životní situaci přenechala odborníkům. Nese to však těžce, se synem mají velmi silné pouto a od porodu byli téměř neustále v kontaktu. Den tráví Mallory prací servírky. To však nevydrží navždy. Z práce ji nečekaně propouští a ani Vráťa nemůže dlouhodobě najít zaměstnání a propadne alkoholu.

Mallory se ale nevzdává. Pokouší se s přítelem zajistit si na úřadech bydlení v nějaké ubytovně nebo sociálním zařízení. My jsme tak svědky až groteskního pobíhání po úředních halách a povýšeného a nicneříkajícího chování úředníků. Od nich se nakonec dozvídáme, že žádné bydlení poskytnout nemohou, prvním krokem je najít si práci anebo doufat ve vánoční loterii bytů. Každý by se nevěřícně smál nebo spíš brečel, jak si systém pohrává s někým, kdo s tím nemůže nic dělat.  

 

„Tohle už se přece musí někam pohnout. To je ten život bez drog? Pořád se něčeho bát?“ říká zoufalá Mallory. Vyvrcholením je, když v jejich autě přespí „kolega bezdomovec“, jak říká, a oni se tak ocitnou na ulici. Po nějaké době se jim konečně podaří získat byt na ubytovně, kde to ale není žádná sranda. Život se začíná zlepšovat, až drží v ruce klíče od normálního, vytouženého bytu, kde si můžou vzít i Kryštofa. S Vráťou se ale rozejdou. Mallory se rozhodne studovat Sociální činnost na střední odborné škole a využije svých konexí. Napíše Jiřímu Bartoškovi, zda by jí nepomohl získat stipendium. A on opravdu vyhoví. „Jednou budu ta, která pomáhala mně,“ říká radostně svým přátelům.

Neúspěšné vztahy vyrovnává naplnění ze studia a pomáhání lidem. I přes všechny překážky se zdá, že je všechno, jak má být. Po skončení filmu jsou všichni plní dojmů. Člověk si říká, že snad ani není možné, aby někoho postihlo tolik smůly, zároveň se vydal na nelehkou cestu odvykání, a i přesto všechno poskytl takovouto péči svému dítěti.  Často si stěžujeme na své životy, tenhle snímek nám ukazuje, že není proč. Říkám si, že tihle lidé v sobě mají tolik odhodlání a úsilí, že nemít tolik překážek, byli by schopni být lepší než my ostatní.

Jak Mallory potvrzuje v následující diskuzi, stále studuje a stará se o Kryštofa, kterému už je dnes patnáct let. Na dotaz, jestli má ještě pořád občas chuť na drogu, odpovídá: „Chuť tam je vždycky. Je to, jako byste chtěli zapomenout na to, jak chutná sachr se šlehačkou.“

3-rfefe

Foto: ceskatelevize.cz


Štítky:

, , , , , , , ,